Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně
V příštím roce oslavíme 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, génia genetiky. Již nyní jsou v běhu přípravy na velkolepé oslavy, v jejichž rámci proběhne i výstavba nového skleníku k poctě G.J.M., a to v místech, kde od poloviny 19. století stával klášterní skleník. Předpokládá se, že právě zde mohl Mendel provádět alespoň určitou část svých experimentů.
Skleník nechal postavit tehdejší opat kláštera Cyril František Napp, který patřil k výrazným Mendelovým podporovatelům. K výstavbě skleníku existují dva plány z roku 1854, dále plán z roku 1856 a další jeden, žel blíže nedatovaný. Dle Mendelových vzpomínek byl skleník roku 1870 výrazně poničen větrnou smrští a musel být opraven. Podobu interiéru zachycuje fotografie z roku 1935, celkový vzhled skleníku před jeho zbořením dokumentují archivní fotografie z roku 1961. Porovnáním plánové dokumentace a dochovaných fotografií je zřejmé, že původní skleník byl menší a později rozšířen východním směrem. Vstupní informace před samotným archeologickým výzkumem tak nedávaly mnoho prostoru pro překvapení.
Ale jak to již bývá, o překvapení ukrytá pod zemí není s archeology nikdy nouze. Výzkum samozřejmě doložil zmíněné rozšíření skleníku, ale překvapující bylo především dochování interiéru v téměř neporušeném stavu. Po odstranění suťové destrukce se nám každým dnem objevovaly nové a nové konstrukční detaily, které v konečném výsledku skládají úchvatný pohled na vnitřní podobu skleníku v úrovni podlahy. Zmínit lze především systém topenišť a kanálů rozvádějících teplo, byť právě tato část byla v minulosti nejvíce přestavována a při bourání skleníku nejvíce poškozena.
Při porovnání s plánovou dokumentací se ovšem zdá, že výstavba skleníku nebyla realizována zcela dle projektové dokumentace. Výzkum samozřejmě odhalil množství úprav samotného interiéru, zvláště jisté přestavby topenišť a topných kanálů, takže nelze vyloučit, že dnes patrné odlišnosti od původních plánů jsou vlastně jen důsledkem těchto aktivit. Interpretaci nám ztěžuje především fakt, že se nemůžeme „podívat“ pod námi odkrytou úroveň, neboť bychom ji museli odstranit, tudíž zničit.
Neméně zajímavé situace byly odkryty v bezprostředním okolí skleníku, byť vzhledem k omezené hloubce plánovaných výkopů se jedná pouze o situace převážně novověkého stáří. Za zmínku jistě stojí dvě pece, pravděpodobně z 18. století, dvě základová zdiva blíže neurčené funkce, přičemž u jedné z konstrukcí bychom snad mohli uvažovat o pozdně středověkém, popř. raně novověkém stáří. Druhé zdivo, především na základě jeho charakteru, lze s určitou mírou pravděpodobnosti zařadit do období po třicetileté válce.
Archeologický výzkum bude ještě probíhat v rámci výkopu stavební jámy pro technické zázemí nového skleníku, přičemž je nutné zmínit, že se nacházíme pouhých 60 m vzdušnou čarou od prozatím nejstaršího brněnského kostela (tzv. 1. starobrněnské rotundy)…
Budete-li mít cestu přes Mendlovo náměstí, jistě se v parčíku opatství zastavte – historický skleník je nyní dobře viditelný. Před přicházející zimou však bude zakryt, takže si pospěšte!
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.