Hrob z doby bronzové
V minulém zápisníčku jsme vás informovali o objevu sídliště
únětické kultury, která na našem území sídlila v době mezi 2300 až
1700 lety před naším letopočtem, tedy na konci eneolitu a ve starší
době bronzové. Součástí objevu na ulici Hvězdová 5 v Brně byl i
pohřeb, o němž jsme slíbili rozepsat se podrobněji.
Samotné objevení pohřbu nezačalo nejšťastněji. Při započetí
exkavace objektu 506 nebylo z jeho obrysu patrné, že se jedná o
hrobovou jámu, protože výplň hrobové jámy 506 splývala s výplní
zásobní jámy 507 (viz přiložený plán), do níž byl hrob zahlouben,
proto byly jejich výplně zpočátku exkavovány naráz. Přítomnost
lidského skeletu tedy byla překvapením, odhaleným až ve chvíli, kdy
rýč neúprosně projel lebkou a rozdrtil křehkou schránku lidské
mysli na desítky kusů. Určování původních rysů pochovaného se tímto
hrubým zákrokem výrazně znesnadnilo. Zkušená antropoložka si však
poradila a lebce vrátila téměř původní podobu. Krom toho vyčetla ze
znaků zapsaných do kostí i mnoho informací o zemřelém.
Uložený pohřeb patřil muži, který se dožil věku 45 – 60 let. Než
zemřel, díval se na svět z výšky asi 174 cm. Po určení základních
vlastností, tady pohlaví, věku a výšky, se antropologické zkoumání
soustředilo na události, které se mohou v kosterních pozůstatcích
během života otisknout. Zaměřilo se na hledání zlomenin, například
na předloktí, které by nasvědčovaly násilí či obraně. Všechny
nezhojené rány se však nacházely pouze na lebce a byly způsobeny
příliš horlivou exkavací. Skelet nebyl postižen ani anomáliemi
způsobenými špatnou výživou v dětství, jako jsou křivice,
hypoplazie zubní skloviny a podobně. Snad jen proximální části jeho
holenních kostí ukazují, že mohl mít kolena mírně vtočená dovnitř.
Opotřebení zubů je tak výrazné, že se pohybuje v posledních
stadiích tabulky používané antropology k určení sešlosti věkem.
Nelze však vyloučit ani možnost, že dieta dotyčného muže zahrnovala
velké množství škrobu a jiných cukrů se štědrou příměsí písku,
která by rovněž vedla k intenzivnějšímu obrušování chrupu. Vzhledem
k technologii mletí zrna mezi nahrubo opracovanými kameny není
přítomnost minerálních „dochucovadel“ v pravěkém jídelníčku
neobvyklá. S výjimkou špatného stavu chrupu a Schmorlových uzlů na
třech obratlech, nevykazuje kostra výraznější opotřebení organismu
(jako by byly například výrazné osteofyty). Schmorlovy uzly
vznikají vyhřeznutím meziobratlové ploténky do těla obratle. U
mladého člověka by svědčily o nestandardní zátěži, ale s ohledem na
věk zemřelého jsou už poměrně běžným jevem. Svalové úpony ukazují,
že pohřbený disponoval muskulaturou zcela v normě, tedy nijak
ochablou, ani extrémně posílenou.
Jak se tedy zdá, až na fakt, že byl dotyčný mrtev, těšil se dobrému
zdraví. Samozřejmě soudě pouze z toho, co mohou prozradit kosterní
pozůstatky.
K poslednímu odpočinku byl mrtvý pochován v poloze na pravém boku s
mírně pokrčenýma nohama, a s rukama původně snad složenýma v klíně.
S hrudní částí skeletu bylo posmrtně manipulováno, pravděpodobně
hlodavci či vykradači hrobů. Vykrádání hrobů bylo pro dobu
bronzovou typické. Ve výplni, těsně nad samotným tělem, byla
odkryta souvislá vrstvička zuhelnatělého dřeva, která proklesala od
krajů ke středu. Jde o pozůstatek dřevěné desky, která se propadla
vlivem dekompozice těla. Pochází z konstrukční úpravy hrobu.
Kolem krku se nacházelo několik ulitek páskovek. Do klína byla
mrtvému položena malá keramická nádobka, špatně vypálená,
nepravidelného tvaru a se dvěma horizontálními protilehlými oušky.
Na pravém předloktí ležela štípaná industrie, zatím blíže neurčená.
U nohou zemřelého ležela keramická mísa se zvířecí lopatkou,
keramický hrnek s uchem, v němž byl vložen ještě keramický koflík s
leštěným povrchem, a kostěné šídlo. Keramika celý pohřeb datuje do
únětické kultury.
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.