Bítov

Na podzim minulého roku jsme realizovali zjišťovací sondy na hradě Bítově ve spolupráci s NPÚ ÚOP Brno. Sondy předcházejí plánované rekonstrukci dosud neopravených úseků hradeb. Bítov samotný patří k našim nejpřednějším hradním lokalitám a netřeba ho příliš představovat. Jen shrňme, že poprvé je zdejší důležité pohraniční hradisko zmíněno snad již k roku 1078. Jistá zmínka je k roku 1185. Ve 13. století je Bítov již důležitým zeměpanským hradem, který slouží i jako výchozí bod kolonizace do okolí. Od konce 13. století drží hrad Lichtenburkové, kteří hrad vlastnili až do roku 1572. Poté se střídají další rody a celý areál se pomalu mění na zámek. Dnešní vzhled je pak výsledkem poslední přestavby v 19. století.
Areál hradu má tedy poměrně složitý vývoj. Naše sondy se zaměřily pouze na několik míst, které by měly být předmětem rekonstrukce. Ještě před začátkem výzkumu proběhla geofyzikální prospekce pomocí georadaru (Michal Vágner – ÚAM FF MU), která například zjistila, že předpokládaný mladohradištní příkop mezi jádrem hradu a štítovou zdí nejspíše neexistoval. V sondě na mostě před hradem se nám podařilo odhalit, že pod dnešní nevábnou šotolinou se nachází poměrně hezky ložená původní dlažba. Další sondy se soustředily do severozápadní části areálu. Kde se dnes nachází zahrada. Byly zde realizovány čtyři sondy. Dvě uvnitř hrazeného areálu, sonda 1 u zazděné brány a sonda 2 u dolní věže. Další dvě sondy se nacházely vně hradby na severozápadě.
Velice zajímavé výsledky přinesla sonda u zazděné brány, která je dobře patrná na vnějším líci hradby. Na vnitřní straně je většina brány zasypaná a výzkum doložil, že měla složitější vývoj. Sice ze sond ještě nevíme, kdy hradba s bránou vznikla, ale zanikla patrně v 15. či nejpozději v 16. století. Jak vypadal vstup do brány z vnější strany, není zcela zřejmé. Buď se zde muselo nacházet schodiště, nebo nějaká forma plošiny. Ta asi nevedla přímo kolmo na bránu, ale stáčela se severním směrem, a za nástupní prostor pro bránu musíme považovat malou plošinu na styku příkopu a valu. Druhou, pravděpodobnější, možnosti je, že terén před bránou byl po ztrátě její funkce nějak zásadně upraven.
Ještě zajímavější nálezy nás čekaly v sondě 2, která se nacházela při dolní břitové věži. Krom mladého kanálku ze zahradního jezírka se nám podařilo odhalit stavební úroveň, která souvisí se stavbou nebo opravou přilehlé hradby. Níže se nám podařilo zachytit relikty dvou potravinářských pecí. Ty byly nad sebou a dokládají dlouhodobé využívání tohoto místa k přípravě potravy. Poněkud překvapením byla datace všech nalezených situací. Stavební úroveň a mladší pec můžeme datovat někdy do období konce 12. a počátku 13. století. Starší pec pak již byly někdy z průběhu 12. století.
Sondy vně hradeb pak ověřily dochování zdejších archeologických terénů a také doložily, že hradba samotná byla značně opravována v mladších obdobích. Otázkou samozřejmě zůstává datování severozápadního hradebního okruhu. Ten byl dosud datován obecně do 14. či 15. století. Náš výzkum nicméně naznačuje mnohem starší vznik. Jde ovšem zatím jen o indicii a doufáme, že se na hrad brzy vrátíme. Již teď některé předběžné nálezy z průzkumu hradeb přinášejí bombastické zjištění, ale o tom až příště, až budeme vědět více.