Bítov
Na podzim minulého roku jsme realizovali zjišťovací sondy na
hradě Bítově ve spolupráci s NPÚ ÚOP Brno. Sondy předcházejí
plánované rekonstrukci dosud neopravených úseků hradeb. Bítov
samotný patří k našim nejpřednějším hradním lokalitám a netřeba ho
příliš představovat. Jen shrňme, že poprvé je zdejší důležité
pohraniční hradisko zmíněno snad již k roku 1078. Jistá zmínka je k
roku 1185. Ve 13. století je Bítov již důležitým zeměpanským
hradem, který slouží i jako výchozí bod kolonizace do okolí. Od
konce 13. století drží hrad Lichtenburkové, kteří hrad vlastnili až
do roku 1572. Poté se střídají další rody a celý areál se pomalu
mění na zámek. Dnešní vzhled je pak výsledkem poslední přestavby v
19. století.
Areál hradu má tedy poměrně složitý vývoj. Naše sondy se zaměřily
pouze na několik míst, které by měly být předmětem rekonstrukce.
Ještě před začátkem výzkumu proběhla geofyzikální prospekce pomocí
georadaru (Michal Vágner – ÚAM FF MU), která například zjistila, že
předpokládaný mladohradištní příkop mezi jádrem hradu a štítovou
zdí nejspíše neexistoval. V sondě na mostě před hradem se nám
podařilo odhalit, že pod dnešní nevábnou šotolinou se nachází
poměrně hezky ložená původní dlažba. Další sondy se soustředily do
severozápadní části areálu. Kde se dnes nachází zahrada. Byly zde
realizovány čtyři sondy. Dvě uvnitř hrazeného areálu, sonda 1 u
zazděné brány a sonda 2 u dolní věže. Další dvě sondy se nacházely
vně hradby na severozápadě.
Velice zajímavé výsledky přinesla sonda u zazděné brány, která je
dobře patrná na vnějším líci hradby. Na vnitřní straně je většina
brány zasypaná a výzkum doložil, že měla složitější vývoj. Sice ze
sond ještě nevíme, kdy hradba s bránou vznikla, ale zanikla patrně
v 15. či nejpozději v 16. století. Jak vypadal vstup do brány z
vnější strany, není zcela zřejmé. Buď se zde muselo nacházet
schodiště, nebo nějaká forma plošiny. Ta asi nevedla přímo kolmo na
bránu, ale stáčela se severním směrem, a za nástupní prostor pro
bránu musíme považovat malou plošinu na styku příkopu a valu.
Druhou, pravděpodobnější, možnosti je, že terén před bránou byl po
ztrátě její funkce nějak zásadně upraven.
Ještě zajímavější nálezy nás čekaly v sondě 2, která se nacházela
při dolní břitové věži. Krom mladého kanálku ze zahradního jezírka
se nám podařilo odhalit stavební úroveň, která souvisí se stavbou
nebo opravou přilehlé hradby. Níže se nám podařilo zachytit relikty
dvou potravinářských pecí. Ty byly nad sebou a dokládají dlouhodobé
využívání tohoto místa k přípravě potravy. Poněkud překvapením byla
datace všech nalezených situací. Stavební úroveň a mladší pec
můžeme datovat někdy do období konce 12. a počátku 13. století.
Starší pec pak již byly někdy z průběhu 12. století.
Sondy vně hradeb pak ověřily dochování zdejších archeologických
terénů a také doložily, že hradba samotná byla značně opravována v
mladších obdobích. Otázkou samozřejmě zůstává datování
severozápadního hradebního okruhu. Ten byl dosud datován obecně do
14. či 15. století. Náš výzkum nicméně naznačuje mnohem starší
vznik. Jde ovšem zatím jen o indicii a doufáme, že se na hrad brzy
vrátíme. Již teď některé předběžné nálezy z průzkumu hradeb
přinášejí bombastické zjištění, ale o tom až příště, až budeme
vědět více.
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.