Dvě věže

09. 10. 2020 – Václav Kolařík – Antonín Zůbek

Pokračující archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace a vodovodu na Solniční, Opletalově a v severní části České ulice, přináší další zajímavé a mnohdy i nečekané objevy (https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=1099). Jedním z nich je i nález torzovitě zachovaného zdiva dvou půlválcových věží středověkého opevnění Brna. Obě věže byly součástí hlavní městské hradby, jejíž stavba byla započata patrně již ve 30. letech 13. století. Věže mohly být již původní součástí hradby, ale pravděpodobněji byly k hradbě přizděny až někdy v 2. polovině 13. století. Obě se nacházely v těsné blízkosti Veselé brány, jednoho z hlavních vstupů do středověkého města. Věže byly vzdáleny přibližně 20 metrů od brány západním a východním směrem a jejich hlavním úkolem bylo nepochybně posílit obranu této exponované části hradeb.

Zatímco východní věž zachycují plány ještě v 19. století, kdy došlo k její demolici, o existenci západní věže jsme doposud nevěděli. Její existence nebyla ani předpokládána, vzhledem ke skutečnosti, že ji nezobrazuje žádný z nejstarších pohledů na město.

Přitom se zdá velmi pravděpodobné, že právě k této věži, bezprostředně sousedící s Veselou bránou, se vztahuje zajímavá zpráva, dříve spojovaná s jinými objekty (s Prašnou věží v parkánové hradbě před dnešním hotelem Slavia, nebo přímo s věží Veselé brány).

Brněnský lékárník Jiří Ludwig (1555-1604) ve své kronice uvádí, že dne 8. srpna roku 1580, mezi 9. a 10. hodinou v noci, zasáhl prachovou věž u Veselé brány blesk. Exploze více než 70 tun střelného prachu způsobila, že celá věž i s částí hradby, se sesula k zemi. Mnoho domů v okolí utrpělo škody a dva z nich musely být údajně strženy. Nyní můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti tuto prachovou věž ztotožnit s nálezem základového zdiva před domem Solniční 11.