Objev pozůstatků rudního mlýna z poloviny 13. století na Stříbrném potoce při stavbě obchvatu Havlíčkova brodu

20. 09. 2020 – Petr Hrubý, Marek Peška, Jakub Těsnohlídek

Českomoravská vrchovina není příliš bohatá na archeologické nálezy. Pravěkého osídlení je poskrovnu a dějiny zde vlastně začínají až s objevem ložisek stříbra na sklonku přemyslovské éry. V tomto ohledu je však tato oblast zcela výjimečná! Malá zastavěnost, odlehlost někdejších úpraven a hutí, ale zejména relativně krátké období těžby vytvořily většinou mimořádné podmínky pro dochování původních technických provozů spojených se středověkým hornictvím a zpracováním stříbra. Stejné to je i u Stříbrného potoka. Kdysi téměř zničená a znečištěná krajina dnes působí po mnoha staletích téměř idylickým dojmem. Výzkum zde probíhá v rámci výstavby obchvatu Havlíčkova Brodu (nové silnice I/38) ve spolupráci s UAM Masarykovy univerzity již od jarních měsíců. A jak to tak bývá, největší objevy se stávají až v samotném závěru, což je i případ nálezu pozůstatků rudního mlýna (vlastně stoupy). Dolování na Havlíčkobrodsku začalo někdy kolem poloviny 13. století a Stříbrný potok dostal své jméno právě v této divoké době, která si svým kvasem nezadala s americkým klondajkem. Na vrcholu těžby byl potok doslova přeplněn horníky obsluhujícími nejrůznější provozy spojené s úpravou a hutněním stříbrné rudy. V uplynulých měsících jsme měli možnost poodhalit pouhý zlomek někdejšího dlouhého výrobního areálu. Krom kmenů lesa smýceného ve 30. a 40. letech 13. století, zde bylo postupně odkryto velké množství hutnického odpadu včetně stovek kilogramů strusek a několik pecí. Tím nejzásadnějším objevem je však torzo rudního mlýna se spodní výpustí, odvodňovacím kanálem a odtokovým přepadem. Z lednice, což byla obdélná zahloubená zděná stavba, v níž bylo usazeno mlýnské kolo, bylo získáno množství organických předmětů včetně kůží a dřev. Dosavadní dendrodata činnost mlýna zasazují někam do poslední třetiny 13. století, nové odběry vzorků však mohou dobu trvání ještě upřesnit. Na samém dně byly vypreparovány i části někdejšího mlýnského kola s lopatkami a loukotěmi. Je to nález vskutku evropského formátu (!) a jen málo z našich kolegů mělo možnost něco podobného „zažít“ na vlastní kůži. Připojujeme tedy sadu fotografii, abychom se s Vámi o tuto radost podělili!