Budoucí most přes Stříbrný potok a středověká huť u Havlíčkova Brodu
Takže po delší době je zde obsáhlejší zpráva o výkzkumu obchvatu Havlíčkova Brodu, který realizujeme ve spolupráci s Ústavem archeologie a Muzeologie Filozofické fakulty v Brně.
Havlíčkobrodsko, Lichtenburkové a stříbro:
Svůj první rozkvět produkce stříbra zažívaly přemyslovské země již
po polovině 13. století, tzn. ještě před otevřením dolů v Kutné
Hoře. Zásluhu na tom měla střediska těžby polymetalických rud v
nitru Českomoravské vrchoviny. Na Havlíčkobrodsku je stříbrorudné
hornictví doloženo poprvé listinou Smila z Lichtenburka z roku
1257, v níž se uvádí desátek ze stříbrných dolů u Brodu, Bělé,
Přibyslavi a Šlapanova. Jeden z největších z hornických komplexů té
doby se nacházel jižně od Brodu, nesl pojmenování Mittelberg (lat.
Mons Medium) a v jeho okolí pracovalo množství úpraven a
hutí.
Tyto provozy potřebovaly vodu jako zdroj energie i úpravnické
médium, proto se zřizovaly u potoků a řek. Německá archeologie má
pro tento typ výrobních areálů mladšího středověku zavedené
označení Talhütte (údolní huť). Vypadá to ale, že břehy vodoteče,
která okolo někdejšího Mittelbergu protéká, byly v době vrcholu
těžby těmito provozy nejspíš přeplněny. Jak jinak si vysvětlit
příznačné pojmenování Stříbrný potok a především fakt, že jedna z
těchto hutí musela být zřízena daleko od dolů, což středověcí
hutníci, pokud nemuseli, rozhodně nedělali? O její existenci v
údolí, kde nyní kvetou louky, by se archeologové nedověděli, kdyby
zde nezačala dlouho připravovaná výstavba silničního obchvatu
Havlíčkova Brodu. Záchranný archeologický výzkum zde provádí
ARCHAIA Brno ve spolupráci s Ústavem archeologie a muzeologie FF
MU.
Archeologie protoindustriálních areálů - především obraz
zdevastovaného přírodního prostředí:
Jak taková středověká huť vypadá? V hlubších uloženinách nivy
Stříbrného potoka, v nichž panují ideální podmínky pro uchování
organických hmot, odkrýváme v první řadě stopy dramatické proměny
středověké krajiny spojené s nárazovým odlesněním. Způsob zacházení
se smýceným dřevem působí nutně dojmem lhostejné nehospodárnosti:
vidíme zde totiž poražené kmeny vzrostlých stromů bez dalšího
využití, na nich pak pozorujeme stopy seker i opálení. Mezi tím
vším se dají nalézt zbytky toho, co středověcí kolonisté používali,
nosili a příležitostně snad i vyrobili: vyřezávané násady nástrojů,
dřevěné kolíky, ale také např. část soustružené dřevěné misky či
dílce kožené obuvi.
Protože se jedná o výrobní areál, jsou dominantními strukturami
pozůstatky pecí a především velké množství hutnického odpadu v
podobě možná až stovek kilogramů hutnické strusky. Místo o
kulturních či sídlištních vrstvách hovoříme o uloženinách
provozních a odpadních, z nichž některé jsou tvořeny prakticky
výhradně struskami, nebo dřevěným uhlím. Společným rysem zkoumaných
podpovrchových situaci jsou vysoké obsahy těžkých prvků, zejména
olova, zinku a arsenu, které v tomto areálu dosahují až pěti
procent! V archeologickém obrazu středověkých hutnických areálů
zkrátka nelze očekávat stopy umění či krásy, nebo alespoň náznak
harmonie každodenního života v lidských sídlech. Prostorová
infrastruktura zkoumaného hutnického areálu je jednoduchá a účelná:
na východním okraji nivy mimo dosah vody se nachází pece, z nichž
vycházely žádané barevné kovy včetně stříbra a jako odpad pak
hutnické strusky. Zatímco vyhutněné kovy putovaly na trh nebo přímo
ke spotřebiteli, odpad v podobě neuvěřitelného množství strusky se
zde hromadil, až se jím zanesly každá tůň, postranní ramena i břehy
potoka. Otázka vodotechnických zařízení je zatím otevřenou
neznámou.
Metalurgický odpad jako klíč k pochopení středověkých
technologií produkce stříbra:
Základem výzkumu metalurgických areálů jsou analýzy
archeometalurgického materiálu. Ten je tvořen hlavně hutnickými
struskami. Velmi zajímavou skupinu představují fragmenty kamenných
vyzdívek pecí s charakteristicky nataveným povrchem na plochách,
které tvořily vnitřní stěny pecí.
Z výzkumu pochází soubor více než desítky olověných slitků, které
nemají záměrný artefaktuální tvar. Výjimečný je proto výlitek ve
formě dna nádoby, který dokládá užití zlomků původně kuchyňské
keramiky při některých operacích. Olověné slitky patří mezi obvyklý
materiál a byly zatím nalezeny snad na všech středověkých
hornických lokalitách u nás i v Evropě. Mohly být surovinou pri
zolovňování, kdy se čisté olovo roztavilo v kelímcích nebo na
střepech a v něm se „rozpouštěly“ rudy stříbra, které se tak
zbavovaly nežádoucích prvků. Slitky mohly sloužit i při prubířských
testech.
Interdisciplinární přístup se odráží také v podílu geovědních oborů
i archeobotaniky. Ta se vedle pylových a makrozbytkových analýz
uplatňuje také při xylotomárním rozboru zuhelnatělého paliva. Na
těchto činnostech se podílí odborníci Muzea Vysočiny Jihlava,
Přírodovědné fakulty MU a také VŠCHT a další specialisté.
Problematická keramika a otázka sídliště hutníků
Slabým místem dosavadního výzkumu jsou keramické nálezy. Zatím lze
hovořit o velmi chudém souboru asi jen desítky středověkých
keramických zlomků, jejichž kvalita nepřevyšuje kvalitu střepů z
povrchových sběrů. Možnosti plnohodnotného srovnání souboru od
Stříbrného potoka s keramikou z dalších soudobých hornických areálů
Havlíčkobrodska jsou tím pádem chabé. K dispozici je materiál z
prospekcí u Stříbrných Hor či u Termesiv. Omezené možnosti srovnání
poskytují i nereprezentativní soubory z hornických areálů získané
exkavací. Patří sem nálezy ze středověké úpravny rud u Koječína, z
metalurgického okrsku ze 13. století u Květinova a také z malého
těžebního areálu u České Bělé.
Absence významnějšího množství keramiky znamená především to, že
součástí huti nebylo přilehlé sídliště. I tento fakt podtrhuje
výjimečné prostorové postavení huti zřízené daleko od dolů a
hornických osad.
mailto:https://www.ceskenoviny.cz/…/archeologove-objevili-…/1794709
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.