Lodní archeologie v Chorvatsku
Lodě mne vždy zajímaly, ale jako příslušník vnitrozemskéhom národa jsem vždy musel pokukovat jinam…
Chorvatsko má již tak bohaté archeologické dědictví a nyní navíc odborníci oznámili nedávný objev vzácné římské lodi. Tato stará dřevěná loď poskytuje vhled do vývoje lodní dopravy v tzv. klasickém světě a dnes se nazývá největším chorvatským archeologickým objevem v 21. století.
Jedná se o skutečný archeologický zážitek, který archeologům i konzervátorům poskytl jakési sladké mučení…ti se snad tímto objevem budou zabývat delší dobu. Je to dřevěná loď, která se nachází na samém konci nábřeží Poreče v lokalitě Porta de mar, na křižovatce městského nábřeží s ulicí Cardo maximus poblíž bývalé budovy Kompas, díky archeologickým sondám způsobeným přestavbou této části veřejného prostoru. Nyní jsou prováděna různá vyšetřování a poté bude loď z místa nálezu vyzvednuta.
Toto zjištění je významné také proto, že loď je dobře zachována a má mnoho prvků, které jsou vidět velmi vzácně. Jedná se především o bednění, žebra a kýly. Můžeme tedy říci, že v průběhu let bude možné provést rekonstrukci plavidla - říká vedoucí výzkumu, archeoložka Klaudia Bartolić Sirotić z Vlastivědného muzea v Poreči.
Nalezená loď je dlouhá pět metrů, ačkoli výzkum odhalil, že je o něco delší. Je široký 1,70 metrů a měl plachtu. Je dobře zachován, protože byl v určité hloubce v půdě, takže do něj nemohl proniknout kyslík. Půda, se kterou byla pokryta, musela při její ochraně hrát významnou roli.
Všechno, co se zachránilo ani dřevo použité na stavbu lodi nebylo zničeno. Nyní se provádí výzkum a patřičná dokumentace. Každý zde vytvořený šev je pečlivě zaznamenán. Technika šití je taková, že desky trupu, které jsou svázané provazem a prošity otvory, do kterých se vkládaly dřevěné hřebíky. Až poté byla rozmístěna žebra, která byla s těmito deskami spojena právě oněmi velkými dřevěnými hřebíky.
Archeoložka poukazuje na to, že kontext nálezů je velmi zajímavý, protože Poreč býval dávnou římskou kolonií. Výkopy také ukazují, jak Porečské nábřeží v minulosti vypadalo. Bylo to více odsazené a nižší než je tomu nyní. Loď byla nalezena poblíž bývalého starobylého mola.
Poprvé před sebou tedy máme také viditelné starobylé pobřeží. Víme, že zde stálo molo, které bylo přestavěno v prvním století našeho letopočtu. K interpretaci vlastní lodi, můžeme předpokládat, že se jedná o menší rybářský člun, protože je menší než loď, kterou známe z Puly i z Caska na ostrově Pag.
Samotná blízkost břehu, kde loď přistála a kde byla s největší pravděpodobností úmyslně potopena, nám říká, že to bylo menší plavidlo, které sloužilo místnímu obyvatelstvu pro kratší přepravu nejspíš nějakého zboží a pro rybolov.
Po vytažení tedy půjde tato dřevěná loď do speciálně vyrobeného bazénu v depozitáři Vlastenského muzea v Poreči, kde bude hlavně odsolována. Samotný proces odsolování trvá dlouho, možná roky. Mezitím se restaurátoři podílejí na všem, co s lodí souvisí, budou také kontrolovat slanost vody a strukturu dřeva a budou provádět různá čištění. Časem to začne samotnou ochranou. Pak se použijí speciální metody k vytlačení vody ze dřeva, aby se dřevo zachovalo. Nakonec bude loď vystavena v Porečském muzeu…
Ke studiu a čtení:
https://www.ancient-origins.net/news-history-archaeology/roman-shipwreck-0013661
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.