Stáje na hradě ve Veselí nad Moravou
Současná generace archeologů je již od 90. let 20. století
obdařena a zároveň poznamenána bezprecedentním rozsahem záchranných
výzkumů na stavbách. Požehnání je to v tom, že vidíme a kopeme
neuvěřitelný rozsah a pestrost archeologických situací. Smutnou
stránkou je fakt, že většina archeologů ví, že většinu svých
výzkumů nikdy nezpracuje. A nechává je tzv. pro budoucí generace
pouze základně vyhodnocené. Ovšem ne každý výzkum skončí nálezovou
zprávou a krátkým článkem. Takové štěstí měl výzkum zámku (hradu)
ve Veselí nad Moravou, který byl navíc unikátní zachováním
dřevěných konstrukcí a organických zbytků. Jak vidno z odborného
publikování tohoto výzkumu, trvá to skoro 10 let od vykopání, než
je takový výzkum zpracován. V dubnovém čísle časopisu Živá Historie
si můžete přečíst článek o stájích na předhradí Veselského hradu,
které jsme zkoumali v roce 2008/2009. I pro ostatní tedy krátce ke
stájím i zde…
Celkem byly zkoumány dvě budovy stájí. Více se nám zachovala ta
východní. V jejich případě šlo o dřevěnou budovu o šíři minimálně
3,5 m a délce minimálně 15 m. Nosným prvkem byly sloupy, které
podpíraly konstrukci střechy. Samotné do země zapuštěné sloupy byly
z dubu. Ten je totiž pro takovéto účely díky svojí pevnost a výdrži
nejvhodnější. O střeše stájí toho moc nevíme, ale pravděpodobně
byla došková.
Stěny byly tvořeny tzv. košatinou - na pravidelně rozmístěné tenké
dubové trámky byla napletana košatina z proutí, a to z lísky. A
jednotlivé oříšky, které se na proutí dochovaly, dokazují, že
stavba byla postavena v průběhu léta či začátkem podzimu. Tento
výplet byl alespoň na části stavby doplněn o tzv. kožich. Jednalo
se o místní hlínu - jíl, který byl rozdělán z vodou a následně jím
byl celý výplet omazán.
Objekt stájí měl dvě stavební fáze, přičemž ta mladší měla i
příčku, která budovu dělila na dvě místnosti. Celkem jsme našli tři
vstupy do stájí - dva byly svou šířkou pro člověka a jeden sloužil
ke vstupu koním. Konstrukce všech dveří byla stejná. Dřevěný práh
doplňovaly dvě taktéž dřevěné zárubně.
Ve východní místnosti byla speciální prkenná podlaha z desek,
jednalo se o tzv. mostiště. Ještě donedávna se takto upravená stání
používala pro nemocné koně nebo březí kobyly, aby stáli na měkčím
povrchu. V případě našich stájí to bylo ale naopak. Stání na
fošnách bylo právě to tvrdší. Tvrdost stání se nám dnes jeví jako
detail, nicméně dříve rozhodovala o tom, na jaký povrch měli koně
uvyklá kopyta - jestli spíše na měkčí hlínu a travnatý povrch nebo
na kamenitý povrch tehdejších cest a vznikající dláždění
měst.
Naopak měkké stání bylo k dispozici v západní místnosti, kde se
nacházela písčitá podlaha s popelem. Na základě mikromorfologického
zkoumání se podařilo zjistit jak podlaha fungovala. Písek byl mísen
s popelem, který měl sloužit k léčení a prevenci zánětu koňských
kopyt. Po každém vykydání stájí, které bylo pod mikroskopem patrné,
došlo k obnovení vrstvy písku a popela.
Někdy na konci 70. let 13. století se ovšem na Veselském hradu něco
událo. Obě stáje přestal někdo vykydávat a hnůj se začal postupně
kupit na jejich podlahách. Z tohoto hnoje se podařila zjistit
strava koní. Jejím základem bylo seno a sláma. Dále šlo o tzv.
letninu - na konci léta připravené krmné směsi. Ta veselská se
skládala hlavně z pupenů vrby, větví ostružiníku, oříšku habru či
žaludů. Letninu ještě doplňovaly hojně spásané letorosty, tedy
mladé měkké výhonky na koncích větví stromů, které ten rok
vyrostly. Nejčastěji koně jedli letorosty z listnáčů jako byl
topol, vrba, javor a habr. Překvapením bylo i zkrmování prosa a
ovsa. Sice jde dnes o běžné krmivo, ale mělo se za to, že ve
středověku se ho pro svou vysokou cenu užívalo pouze zcela
výjimečně. Zachyceno bylo i konopí a chmel. Zatímco konopí snad
souvisí se zkrmováním konopného semence nebo odpadu ze zpracování
konopí, chmel se snad měl podávat koním ke zklidnění, aby nebyli ve
stáji agresivní.
Co se tedy někdy na konci 70. let 13. století na veselském hradě stalo? Podle výzkumu se zdá, že tehdy byla na hradě ubytována po nějakou dobu početná jezdecká, patrně ozbrojená skupina. Můžeme se už jen domýšlet, zda například nemohlo jít o soustřední části vojska, než vyrazila směrem k Moravskému poli. Či naopak, zda se nemohlo jednat o jednu z posádek Rudolfa Habsburského, o kterých víme, že byly do některých moravských hradů vloženy po porážce Přemysla Otakara II. Bohužel na to, jak to doopravdy bylo, ještě nedokáže archeologie odpovědět.
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.