Prehistorie Brněnskýho netopýra aneb pravěk na Štefánikově ulici

16. 04. 2020 – Václav Kolařík

Jen pár kroků severně od známého brněnského hudebního klubu, jehož historie jakožto kabaretu a tančírny Brünner Fledermaus začíná v roce 1911, se podařilo na přelomu února a března letošního roku odkrýt pozůstatky dosud neznámého pravěkého sídliště a pohřebiště. Město Brno začalo na nároží Štefánikovy ulice a Rybníčku s výstavbou polyfunkčního domu, které předcházela demolice stávajícího patrového domu z 60. - 70. let 19. století. Nejbližší okolí stavby nebylo ve středověku a raném novověku osídleno a zdejší pozemky přiléhající k historické komunikaci spojující město Brno s Královým Polem (dnešní Staňkova ulice) náležely k zemědělskému zázemí města. Teprve na počátku 19. století bylo bezprostředně na sever odtud postaveno c. k. dělostřelecké skladiště: Na jeho místě později vznikla dnes již zdemolovaná dělostřelecká kasárna. Ve stejné době také začaly západním směrem (okolí dnešních ulic Botanická, Dřevařská, Šumavská a Kotlářská) vznikat v souvislosti s počínajícím stavebním boomem četné cihelny. I když prozatím nebyl z nejbližšího okolí znám žádný doklad pravěkého osídlení, dalo se toto, vzhledem k příhodně orientované poloze na sprašové návěji mírně se sklánějící na východ k vodoteči Ponávky, předpokládat. Přestože téměř celý půdorys demolovaného objektu byl až na malý dvorek podsklepen, podařilo se na dochovaných zbytcích terénu a pod podlahami sklepů odkrýt, s ohledem na rozsah zkoumané plochy, poměrně intenzivní doklady osídlení. V pozdní době kamenné se v okolí stavby nacházelo pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (kolem 2500 př. Kr.), ze kterého se podařilo odkrýt jeden částečně porušený kostrový pohřeb muže (16-17 let) v typické skrčené poloze s osobní výbavou, kterou představovaly minimálně dvě keramické nádoby, kamenná broušená sekerka a kostěné šídlo. Později, ve starší době bronzové, bylo na stejném místě založeno sídliště únětické kultury (2000-1700 př. Kr.). Jeho přítomnost dokládá sedm poměrně značně zahloubených kruhových jam, které pravděpodobně sloužily ke skladování obilí, případně jiných produktů. Z výše napsaného je tedy zřejmé, že i přes dosavadní absenci pravěkých nálezů z nejbližšího okolí je nutné věnovat této pro historické osídlení příhodné poloze zvýšenou pozornost při případných dalších stavebních zásazích.