Bitva u Visby, sen každého archeologa
Tato událost mne zajímá už od mých náctin, kdy jsem se o ní dozvěděl, ale podrobněji jsem se k ní dostal až nyní. Již v minulosti jsem k ní disponoval knihou v pdf. Takže…
Dánský král Valdemar IV. Atterdag (Zítřek) upřel po získání jihošvédského kraje Skane svoji pozornost na ostrov Gotland. Gotlanďané platili daně králi Švédska, ačkoli populace Visby byla různorodá a zahrnovala lidi slovanského (ruského) původu, Dány a Němce. V roce 1280 se město Visby připojilo k Vendskému městskému spolku (součásti spolku hanzovního), tvořenému Rigou, Lübeckem, Tallinnem a dalšími velkými městy severní Evropy, čímž se více vydělilo od zbytku ostrova. Zvýšilo se tak napětí mezi měšťany a zbylým obyvatelstvem, jež vedlo k občanské válce, z níž v roce 1288 vyšlo vítězně Visby, přes to, že protivné straně pomohli rytíři z Estonska…
Dne 22. července 1361 se Valdemar vylodil s asi třítisícovou armádou na západním pobřeží Gotlandu. Dánské vojsko bylo vedeno osobně dánským králem Valdemarem a skládalo se z dánských a německých vojáků, z nichž mnozí byli žoldnéři z pobaltského pobřeží Německa, s nedávnými zkušenostmi v různých sporech a válkách mezi německými a skandinávskými státy. Druhé straně velel neznámý vůdce, pravděpodobně nižší šlechtic s vojenskými zkušenostmi, a pak armáda složená převážně z dalších drobných šlechticů, jejich družin a svobodných sedláků. Zdá se, že obyčejní vojáci používali poněkud obstarožní, ale stále účinnou ochranu, bylo totiž vykopáno mnoho koster vystrojených kroužkovými košilemi či lamelovými zbrojemi. Jiní možná nosili prošívaný gambeson nebo koženou zbroj, ty však v zemi nepřežily. Mnoho Gotlanďanů nejspíše používalo jen minimální ochranu hlavy, mnoho lebek neslo jen kroužkovou kapuci; po bitvě však mohly být padlým sebrány přilby. Bylo objeveno jen velmi málo zbraní. Pro blízký boj asi obě strany měly meče, lehké sekery, válečná kladiva a palcát.
První den invaze byly vybojovány dvě menší potyčky. Následující den bylo zabito 800 až 1 000 gotlandských vojáků v bitvě v Mästerby u fjälského rašeliniště. Zbytek ostrovní armády ustoupil k Visby, kde marně hledal ochranu, město své brány neotevřelo. Dne 27. července se Gotlanďané postavili Dánům v těsné blízkosti městských hradeb a byli na hlavu poraženi. Počet padlých ostrovanů je odhadován na přibližně 1800 z dvou tisíc, dánské vojsko o síle 2000-2500 mužů ztratilo asi 300 vojáků.
Po bitvě se měšťané Visby rozhodli vzdát, aby se vyhnuli dalším ztrátám. Aby zachránili město před drancováním, zaplatili obyvatelé králi Valdemarovi vysoké výkupné. Toto vybírání příspěvků se následně stalo legendární událostí, ačkoli nelze potvrdit, že k ní skutečně došlo. I přes platbu Dánové stihli vydrancovat několik městských kostelů a klášterů…
Historické zprávy o velkých ztrátách rolnické armády byly dlouho považovány za přehnané, dokud nebyly objeveny masové hroby. V letech 1811 a 1903 byly objeveny dva masové hroby, ty ale byly zničeny. Tři další hroby byly objeveny v letech 1905, 1912 a 1928-1930 a pečlivě prozkoumány, změřeny a popsány. Další hrob dosud zkoumán nebyl. Prozkoumáno bylo celkem 1200 koster. Většina zranění byla způsobena sekerami, kušemi, meči, palcáty, kopími a oštěpy. Jak bylo ve středověku obvyklé, mrtví přišli o zbraně, helmy a štíty. Letní vedro vedlo k urychlenému pohřbení obětí, které tak nebyly díky rychlému rozkladu obrány úplně o vše využitelné. Bylo nalezeno pouze několik věcí, které mohou být spojeny s dánskými vojáky, včetně váčku na peníze a ozdobné zbroje náležející členovi rodiny Roorda z Fríska.
Visby platilo, ale obchodní práva mu byla zachována. Zbytek ostrova dopadl nesrovnatelně hůře. Je odhadováno, že o život přišlo 2000-5000 Gotlanďanů, pocházejících z asi 1500 statků, tedy asi polovina mužské populace ostrova, který se propadl do nevýznamnosti.
Takže sen pro skoro každého archeologa i antropologa…
Ke čtení i dívání
Nejnovější články
-
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře
Starší články najdete v archivu.