Nové objevy v Břeclavi

02. 03. 2020 – Miroslav Dejmal

O objevu raně středověké hradby pod Břeclavským zámkem jsme Vás informovali už v létě. Teď, ale výzkum přinesl nové výjimečné nálezy. Na konci roku se přerušený výzkum znova rozeběhl a teď jsme se po náročné práci dostali pod samotnou hradbu. Jak to tak bývá, výzkum na plno otázek odpoví, ale vždy nové další přinese.
Jasno už máme v tom, že zachycené situace můžeme rozdělit do tří (respektive čtyř fází). Nejstarší snad můžeme spojit se starším osídlením z 11. století, které hradbě předcházelo. Následuje starší fáze hradby, zde na dataci stále čekáme. Nakonec vše překryla nejmladší nejmohutnější hradba. Tu jsme právě prezentovali v létě. Tehdy jsme ještě neměli zpracována dendrodata, takže datace byla jen přibližná. Dnes již víme, že tato fáze vznikla někdy po roce 1108. Tedy žádný Břetislav, ale Svatopluk Olomoucký nebo Vladislav I. Což je pro nás ještě zajímavější. Nicméně u starších fází na dataci stále čekáme, takže i na toho Břetislava nejspíše dojde.
Ovšem tím „unikátním“ nálezem, který značně rozčeřil hladiny našeho mediálního rybníka, byl nález třech kosterních pozůstatků. Jedinci byli položeni přímo do základů starší fáze valu. A to přímo při jeho výstavbě. Tři těla byla v dost krkolomných pozicích a snad byla i svázaná. Nešťastníci se patrně stali obětí nějaké drastické ještě pohanské praktiky, či vraždy. Těžko si představit, že by náhodně zemřeli všichni tři naráz. A hlavně jejich položení na první vrstvu kamenů nově budovaného valu a poloha těl, spíše evokuje základovou oběť. To by podporoval i dlouhý železný předmět (délka 80 cm, šířka 5-6), který byl přes těla záměrně položen. Předmět je bohužel značně zkorodovaný, ale víme, že se zužuje do špičky. Samozřejmě, až za nějakou dobu se dozvíme, o co jde, ale možností příliš není a jedna lákavá se nabízí.
Jestli šlo určitě o tzv. stavební oběť, se asi nikdy určitě nedozvíme, ale zdá se to pravděpodobné. Příští týden se budeme spolu s antropology snažit o nebožtících zjistit více. Uvidíme zda se podaří zjistit, zda byli příbuzní, nebo zda byli „místní“. Nabízí se totiž, že by se mohlo jednat o otroky (válečné zajatce?), kteří mohli být na stavbu hradby využiti a snad i obětování. Ač totiž byli stavitelé valu již křesťané, stále tehdy přežívalo mnoho, často drsných, pohanských praktik. Kterými jistě šlo získat lepší (magické) kvality budované stavby…O dalších zjištěních budeme informovat.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.