Není všechno zlato, co se třpytí

24. 02. 2020 – Jakub Těsnohlídek
 

Komplex jihlavské radnice vznikl postupným spojením čtyř středověkých městských parcel. Při rekonstrukci v letech 2002-2003 byl zdokumentován jejich vývoj od nejstarších dřevohliněných fází 13. století, postupně doplňovaných kamennými konstrukcemi, až po vznik gotických domů.

(https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=radnice)

Archeologický výzkum se tehdy pohyboval především v suterénu a přízemí budovy. Díky zájmu investora (město Jihlava) a restaurátorského týmu jsme včera dostali příležitost prozkoumat pomocí detektorů kovů podlahy pozdně barokní obřadní síně na jihlavské radnici, která se nachází v 1. patře a v současné době prochází rekonstrukcí. Kromě ručně kovaných hřebů a zlomků novověké keramiky nás překvapilo množství plátkového zlata, které se nacházelo na rozhraní zásypu a podkladových fošen a bylo zde patrně pohřbeno při pozlacování štukové výzdoby na konci 18. století. Naše prvotní nadšení rychle zchladili kolegové z Jihlavského muzea, kteří ochotně vzorky kovu změřili spektrometrem. Jednalo se o tzv. metál, slitinu mědi a zinku, která se od 19. století používá jako náhražka zlata pro zdobení štuků. Plátky kovu o tloušťce 0,002 mm jsou asi 12x levnější než ryzí kov, lze je používat jen v interiérech a musí se chránit vrstvou šelaku proti degradaci. Překvapivé je, že renovování výzdoby muselo probíhat ve velmi prašném prostředí ve chvíli, kdy byla podlaha zbavena prken a odkryta na úroveň písčitých zásypů. Muselo k tomu dojít rámcově v 19., či v první polovině 20. století.

Rádi bychom poděkovali za nevšední výzkum a doufáme, že se na radnici zase někdy vrátíme.

Foto J. Koumar (magistrát města Jihlavy) a P. Duffek (Archaia Brno z.ú.)

foto Jakub Koumar, archiv magistrátu (3).jpg
archiv Archaia Brno (1).JPG
foto Jakub Koumar, archiv magistrátu (2).jpg
foto Jakub Koumar, archiv magistrátu (1).jpg
archiv Archaia Brno (3).JPG

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.