Archeologický výzkum v kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou

25. 11. 2019 – Petr Duffek, Martina Maršíčková, Jakub Těsnohlídek

V rámci projektu „Záchrana kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, barokní perly Vysočiny“ z operačního programu IROP, jsme ve druhé polovině října zahájili záchranný archeologický výzkum. Tento tříletý náročný projekt je zaměřen především na rekonstrukci kupole chrámu s mimořádné interiérové nástropní freskou Karla Josefa Teppera z roku 1734 nesenou unikátní dřevěnou (!) konstrukcí kopule, na které se značně projevují destruktivní vady a poruchy. Nositelem projektu je Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou. V rámci obnovy bude řešena statika, odvlhčení i interiér objektu. Úkolem výzkumu je mimo jiné i zjištění případných podzemních prostor pod kostelem.

Dnešní barokní chrám měl svého předchůdce, který je nepřímo připomínán v roce 1325, kdy
si opat sedleckého cisterciáckého kláštera Bedřich Sasík u krále Jana Lucemburského vyprosil patronát k farnímu kostelu. Přibližnou podobu kostela před barokní přestavbou, kterou inicioval majitel panství Jaroměřice hrabě Jan Adam Questenberk, lze sledovat na několika vedutách města ze 17. století. Na těchto vyobrazeních můžeme v prostoru dnešního barokního chrámu vidět kostel sv. Markéty s věží, zvonici, kapli sv. Jana Křtitele a hřbitov s ohradní zdí.

V roce 1702 se hrabě Questenberk rozhodl pro dílčí úpravy kostela, které později vyvrcholily dlouholetou přestavbou. Částečně dokončený chrám vysvětil v roce 1739 olomoucký biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. Autorem koncepce barokního chrámu byl rakouský architekt Johann Lucas von Hildebrandt, vlastní prováděcí plány vypracoval jeho stálý spolupracovník zednický mistr Franz Jängl a stavbu prováděl Tobiáš Gravani.

Průzkumné práce jsme zahájili dvojící sond v lodi kostela, kde má být umístěna věž pro lešení pod kopulí. Přímo pod kostelními lavicemi byla pomocí detektoru kovů nalezena kolekce mincí od 17. století do konce 20. století, dále drobné oděvní kování, knoflíky, brože, prsteny a částí růženců. Pod přibližně metrovou vrstvou stavebních sutí byla objevena kamenná zeď a podlahová úroveň středověkého kostela.

Pod podlahou byly odhaleny čtyři lidské pohřby. Vzhledem k velikosti a umístění sond nebylo možné odhalit kosterní pozůstatky celé, ale pouze jejich části – hlava s trupem v sondě S02 a dolní končetiny dvou jedinců a lebka v sondě S01 v hloubkách kolem 1,8 m. Všichni nebožtíci leželi na zádech orientovaní ve směru Z–V. U dvou z nich bylo identifikováno uložení v rakvi či na pohřební desce. V hrobech se nenacházela žádná osobní výbava či milodary. Z vrstev, do nichž byly hroby zahloubeny a jejich nadloží, pochází středověká keramika a mince (parvus Václava II.), které tyto situace datují nejdříve do začátku 14. století.

V Jaroměřicích jsme v roce 2009 zkoumali i novověký hřbitov u kaple sv. Josefa při výzkumu souvisejícím s přístavbou základní školy Otokara Březiny. Při terénních odkryvech bylo dokumentováno 93 pohřbů novověkého stáří a také středověké situace od konce 11. století. Jeden hrob byl také zachycen západně od průčelí kostela sv. Markéty v roce 2014 při archeologickém výzkumu náměstí Míru a Helfertovy ulice.

V následujících dnech se chystáme prostor kostela prozkoumat pomocí geofyzikálních měření a pomocí zjištěných informací naplánovat další práce.

http://farnostjaromerice.cz/oprava-kostela/


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.