Objev raně středověké cesty od brněnského svrateckého brodu…

01. 08. 2019 – Marek Peška, Robert Antal, Michal Bučo, Hynek Zbranek

Jak se našimi výzkumy v posledních letech vzdalujeme od historického jádra Brna do prostoru předměstí, stále častěji „zakopáváme“ o nálezy raného středověku. Ty nám pomalu, ale jistě upřesňují rozsah přemyslovského Brna v době knížecí a potvrzují dřívější historické teorie. Navíc máme poslední dobou štěstí i na přechody četných brněnských vodotečí a jejich okolí. Naposledy to byl pozůstatek dřevěného mostku přes Ponávku na Křenové ulici z počátku 12. století. O tom jsme informovali na stránkách zápisníčku a fejsbůůůku letos 12. července. Současný výzkum se nachází u někdejšího nejdůležitějšího mostu přes Svratku při stavbě LDN - Dům sv. Jana z Boha, kterou staví a financuje řád Milosrdných Bratří. Říční koryto zde bylo od nepaměti velmi široké, což umožňovalo přechod na druhý břeh již lovcům ze starší doby kamenné, prvním zemědělcům, lidem z doby bronzové, ale zřejmě i Římanům, kteří si v průběhu markomanských válek nedaleko rozbili svůj pochodový tábor. I proto si toto místo na jeho levém břehu vybral za své sídlo přemyslovský údělný kníže Konrád s přídomkem Brněnský. A ostatně k jeho „hradu“ se váže první zmínka o Brně z roku 1091. Lidé tehdy bydleli na obou březích, což nám krom archeologických nálezů dokládají základy objevených rotund na Vídeňské ulici a Mendlově náměstí. Na malé ploše, kterou v současnosti zkoumáme, jsme tedy konečně objevili úvoz k onomu dávnému brodu. Cesta byla zaříznutá do svahu, vysypaná říčním štěrkem, kostmi a zlomky keramiky a místy zde jsou ještě dnes patrné koleje po kolech dřevěných vozů. Doufáme, že pokračování vykopávek směrem k řece by nám mohlo odhalit i to, zda zde již tehdy stál dřevěný most. Že tu most skutečně stál, víme z písemných zpráv. Až do roku 1293 vybíral mýto panovník, který jej tehdy v osobě Václava II. daroval Brnu. Od této doby se o most (ale i cesty, hradby aj.) staralo město. Ještě v roce 1345 máme zprávy, že se ho za úplatu po tři roky zavázali opravovat tesaři. Roku 1350 ho měl za úkol opravit dokonce jistý mlynář tak, aby se po něm mohli pohybovat chodci, jezdci i povozy. A teprve v 60. letech 14. století byl most, kterému se říkalo Dlouhý, přestavěn na zděný. Možná tehdy byla také rozměřena i dnešní ulice Vídeňská. Je to nález skutečně výjimečný a doufáme, že se nám okolnosti přechodu přes řeku ještě podaří více poodhalit.

Příští týden se zde bude konat odborná komise a tak budeme ještě v reportáži o cestě a výzkumu pokračovat a přidáme i fotky z dronu.