Konec výzkumu na Palackého náměstí v Ivančicích

V polovině dubna byly dokončeny téměř poslední archeologické práce související s odvlhčením kostela a rekonstrukcí náměstí. Je tedy čas předběžně shrnout výsledky naší badatelské práce, o které jsme na tomto místě informovali již na podzim. Zkoumán byl především středověký a novověký hřbitov při kostele Nanebevzetí Panny Marie a dokumentováno bylo na 630 hrobů (!) Nejstarší pohřby pochází z přelomu 11. a 12. století. Někdy ve 12. století byl areál ohrazen kamennou zdí. Do 13. a 14. století náleží jen nepatrné množství odkrytých hrobů, neboť je výkopy pro mladší pohřby v 15. a 16. století značně narušily. Na sklonku středověku byl areál rozšířen a ohrazení kolem kostela se posunulo více na sever. Výzkumem se podařila zachytit pouze západní část této ohradní zdi, která se stáčela směrem ke kostelu. Jednalo se o kamennou stěnu, která jako pojivo využívala žlutou jílovitopísčitou hlínu a byla široká přibližně jeden metr. Tato zeď byla zachycena již výzkumem kolegů z Ústavu archeologické památkové péče v Brně v roce 2012 při rekonstrukci kanalizační sítě. Jelikož zanikla již v minulosti a stavební materiál byl následně vytěžen, nejsme schopni stanovit vztah k okolním konstrukcím, které k ní ze severu přiléhaly. Nelze tedy zcela s jistotou říci, zda byla nejstarší fáze těchto budov postavena zároveň s ohradní zdí. Shodná stavební technologie kamenů spojovaných hlínou, by tomu nasvědčovala. Druhou fázi představovala budova ve východní části zkoumané plochy. Substrukce se skládaly převážně z kamenů pojených okrovošedou hrubou vápennou maltou. Výjimečně zde byly zazděny cihly o rozměrech 7 x 16,5 x 22,5 cm. Značné narušení zkoumaného prostoru v mladším období nedovoluje přesněji stanovit půdorysné rozvržení této budovy. Koruny zdiv se mnohdy nacházely pod úrovní terénu. Třetí fázi představuje budova, která je vidět i na plánu od F. F. von Nicolai z poloviny 18. století. Do svého půdorysu zahrnula nejstarší budovu a přinejmenším západní stěnu z druhé fáze. Jednalo se o 25 metrů dlouhou a 8 metrů širokou stavbu. Vedle kamenných zdí pojených hlínou bylo jako pojiva využito bílošedé malty. Členěna byla na pět nestejně velkých místností. Většina místností byla vydlážděna cihlami či dlaždicemi. Pouze v jednom případě nebyla zachycena podlaha. Pod touto místností se totiž nacházel sklep, jehož strop se po zániku budovy propadl. Na základě archeologických vrstev, které se nalézaly pod touto budovou a obsahovaly keramiku z 15. století, lze předpokládat, že někdy následně na to vzniká samotná stavba. Během průzkumu zásypů budovy, jsme nalezli 5 mincí. Dvě z počátku 17. století ležely pod cihelnou podlahou. Datují nám tak vznik podlahy. Další mince jsme zachytili v destrukčních vrstvách suti, které překrývaly podlahy a mohly pocházet z podlahy prvního patra. K zániku této budovy muselo dojít někdy před rokem 1824, protože na plánu stabilního katastru již není zachycena. Obdobná budova se nacházela i z jižní strany a sloužila jako škola. O účelu námi zkoumané budovy nic nevíme, ale lze předpokládat, že nějakým způsobem souvisela s kostelem, a tak se domníváme, že se zde nacházela fara.Další odkrytou konstrukcí byla kamenná klenba sklepa. Odhalena byla pouze její část v jižním konci. Sklep byl orientován severojižním směrem a jeho průběh poukazuje na skutečnost, že pravděpodobně souvisel s domem nacházejícím se v místě dnešního hotelu Černý lev a vznikl někdy v 15. či 16. století.Poslední dva pohledy pod povrch náměstí představovaly výkopy pro městské osvětlení a vánoční strom. Ve výkopu pro lampu v severozápadním rohu náměstí jsme mohli vidět sled středověkých vrstev, kdy se střídaly dorovnávky a komunikační úrovně náměstí pro 13. až 15. století. Přibližně 1,1 m pod současným terénem se nacházelo geologické podloží. Ve výkopu pro strom jsme podloží nedosáhli ani v úrovni 2,3 m pod současným terénem. Opět jsme však mohli dokumentovat nárůst terénu pro 14. a 15. století a několik komunikačních úprav náměstí. Celkově lze říct, že rozsáhlý výzkum při kostele Nanebevzetí Panny Marie zásadně upřesnil nejstarší dějiny města. Doufejme, že se i v budoucnu naskytne příležitost k dalším objevům!