Hrad v Moravském Krumlově v roce 2017 (několik poznámek)

Vzhledem k tomu, že jsme realizovali několik zjišťovacích sond na zámku v Moravském Krumlově, měli jsme možnost prohlédnout si i vlastní stavbu – tedy přístupné prostory. V kombinaci s běžně dostupnou literaturou (Prokop 1904, 796-768; Samek 1999, 583-585; Plaček 2001, 405-408; Kuča 2000, 148-150) jsme si tak mohli doplnit/upravit (ve velmi hrubých rysech) názory/představy o stavebním vývoji. Zmíněné publikace (samozřejmě ne August Prokop) vychází především ze stavebněhistorického průzkumu, který v roce 1994 zpracoval a o deset let později doplnil J. Eliáš (2004). Průzkum doprovázely i kopané sondy, které však nebyly archeologicky dokumentované (tedy pokud víme). Ani archeologický výzkum doprovázející liniové výkopy na předhradí na počátku 90. let minulého století nebyl dozpracován, respektive interpretován natolik, aby bylo možné zachycené konstrukce nějak uchopit a začlenit do stavebního organismu hradu. Takže tento jeden z nejvýznamnějších moravských hradů, jehož počátky spadají do posledních desetiletí 13. století stále čeká na detailnější průzkum či výzkum. Souvisí to částečně i s jeho neradostnými osudem po roce 1989, které se v současnosti snad konečně začal ubírat rozumným směrem.

Počátky hradu se kladou do závěru 13. století – v roce 1289 na něm datoval listinu Gerhard z Obřan. S ohledem na dispozici se usuzuje na dobu výstavby snad ještě někdy v době vlády Přemysla Otakara II., jenž také bývá považován za zakladatele jak hradu, tak i městečka. Někdy se též spekuluje o tom, že zakladatelem obého mohli být páni z Obřan, což bývá odmítáno s tím, že tak velkého činu by byli bývali nebyli schopni (pěkná formulace!). V souvislosti s Přemyslem se poukazuje na to, že hradní dispozice, která by měla být zjednodušením typu italských kastelů, připomíná právě městské hrady závěru jeho vlády. V organismu hradu lze dnes identifikovat dvě hranolové věže (jednu na první pohled, druhou v rámci interiéru přízemí), třetí se jaksi předpokládá v místě dnešní branské exhodinové věže a čtvrtá, v severozápadním exponovaném nároží se identifikovat zatím nepodařila. Dispozice tak je nápadně podobná např. podobně starému městskému hradu v Jemnici, byť ten má věže válcové. Kdo tedy byl stavebníkem nevíme. Jisté je, že hrad po vymření pánů z Obřan přešel do majetku rodu z Lipé. V roce 1365 prodal krumlovské zboží Jindřich II. z Lipé Janovi z Kravař, v držení Kravařů pak vydržel do roku 1434, kdy rod vymřel. Hrad i s městem se poté vrátil do rukou pánů z Lipé. Lze předpokládat, že po celou tuto dobu probíhaly nejrůznější stavební práce, k jejichž případnému rozklíčování snad může dopomoci průzkum (stavebněhistorický) či výzkum (archeologický) doprovázející předpokládanou rekonstrukci – nejlépe obojí, ruku v ruce.

Renesanční podobu stavby zapříčinil, respektive přestavbu hradu na zámek realizoval Pertold z Lipé (1541-1575), jinak nejvyšší zemský maršálek, který byl roku 1547 jedním ze soudců nad vzbouřenými českými stavy…Ve stavebním díle pokračoval (k osobnosti renesančního stavitele pak viz Žlůva 1988), tentokrát v prostoru východního předhradí, Pertoldův syn Jan (1576-1598). Vzhledem k tomu, že po Bílé hoře majitelé Krumlova stáli na špatné straně, stal se po konfiskaci panství (ke konfiskacím na Moravě souhrnně viz Knoz 2006) v roce 1625 novým majitelem Gundakar z Liechtenštejna (+1648). Liechtenštejnové pak zámek drželi až do roku 1908, kdy po přeslici panství/velkostatek zdědil Ferdinand hrabě Kinský. V roce 1945 došlo k znárodnění…

Hrad v Moravském Krumlově můžeme považovat za jeden z nejvýznamnějších a snad i nejstarších na Moravě. O jeho stavebních dějinách toho víme zatraceně málo. Snad nastane příznivá konstelace a budeme je moci významně doplnit. Obdobně je na tom i zámecká etapa, ale ta je lépe viditelná a tedy i uchopitelná. Můžeme tedy doufat, že v příštím desetiletí budou naše znalosti výrazně obohaceny, a to tedy hlavně pro hradní, středověké období. Nabízí se tak možnost získání zásadních a jedinečných informací nejrůznějšího spektra, které by doplnily naše představy např. o dnes ne zcela v kurzu se pohybujícím středoevropském kastelu a především o městském hradě a životě na něm. A třeba se podaří něco vybádat i o jeho zakladateli. A vůbec. I dnes si však lze povšimnout různých detailů a drobností, které potěší.

Literatura: Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtliche Beziehung. III. Band; Žlůva, I. 1988: Otázka renesančního stavitele moravskokrumlovského zámku. VVM XL, 203-209; Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. J/N; Kuča, K. 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl Ml-Pan; Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Eliáš, J. 2004: Zámek Moravský Krumlov. Stavebně historický průzkum – aktualizace 2004; Knoz, T. 2006: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty.