Vlněna v předjaří (?) 2017

20. 02. 2017 – David Merta

Záchranný archeologický výzkum v prostoru bývalého areálu národního podniku Vlněna v Brně pokračuje. S tím, jak se snad lepší počasí nabývají na intenzitě i archeologizované situace. Po rozsáhlém výzkumu plochy při ulici Přízová, kterou můžeme interpretovat jako součást poměrně rozsáhlého laténského sídliště, se práce posunuly do jižní části areálu, tedy k tradiční cestě, která přinejmenším od 12. století spojovala brněnskou sídlištní aglomeraci s Komárovem. Výzkum se tak dostal do míst, kudy v minulosti protékal svratecký náhon, na němž o něco více po proudu ležel mlýn, který v roce 1300 obdrželi jako odměnu za svou práci s reformou české měny od krále Václava II. italští finančníci. Takže přinejmenším od tohoto období zde náhon (o němž předpokládáme, že byl upraveným bočním ramenem Svratky) existoval. Aktuálním výzkumem je odkrývána část náhonu, která byla odkloněna, opuštěna a zasypána někdy kolem roku 1840. Doposud se podařilo odkrýt části dřevěných konstrukcí zřejmě více po sobě následujících fází zpevnění břehů a naplavené vrstvy postupně zanášející původní dno. Prozatím se výzkum dostal na úrovně, které by dle nálezů mohly být naplaveny někdy krátce po roku 1500. Na jižní straně náhonu by se pak měly nacházet pozůstatky zástavby zachycené na Situačním plánu mlýnského náhonu Svitavy z roku 1835. A pod touto stavbou bychom pak rádi očekávali i stavební aktivity, respektive jejich pozůstatky starší, nejlépe středověké. Výzkum v prostoru bývalého svrateckého náhonu nám tak po Edisonu a Ponávce na něm přináší pěkný vhled do dějin brněnského „většího“ vodního hospodářství. I zde se mimo jiné koncentrovalo v náplavách pozoruhodně velké množství artefaktů nejrůznější provenience a to i toho typu, který nám na „běžných“ výzkumech v Brně chybí. Takže výzkum začíná být mimořádně zajímavý i z hlediska pozdně středověké a raně novověké hmotné kultury (prozatím).

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.