Výzkum nevýzkum (Kopečná 34 v Brně)

¨Na sklonku roku 2016 začal stavební ruch v místě bývalého domu č. 34 na ulici Kopečná v Brně. Sousední dům č. 36 stojí v podobě, v jaké byl vystavěn někdy kolem poloviny 19. století, dům č. 32 je novostavbou z doby po válce. Vzhled zástavby v těchto místech nám pěkně ukazují fotografie ze začátku 20. století. A to včetně domu č. 34, jeho půdorysnou dispozici pak známe z plánů stabilního katastru. Domy v této části ulice se částečně zakusují do svahu Petrského vršku, tedy přesněji do skalního podloží, které zde poměrně prudce spadá do svratecké nivy. Dům č. 34 stával na jednom z nejexponovanějších míst – při skalním hřebenu (na jehož vrcholku byl vystavěn kostel sv. Petra), jenž zcela jistě tvořil výraznou překážku v předpokládané cestě, která při úpatí návrší vedla ze Starého Brna do prostoru před Židovskou branou. Jak stará je tato cesta nevíme. Předpokládá se někdy, že patří k nejstarší středověké komunikační brněnské síti (Vičar 1966). Je však možné, že se začala využívat až po Třicetileté válce – v této době se také poprvé objevuje její název Pod Puhlíkem (Unterm Puhlik, Flodrová 1997, 119; Kuča 2000, 479n). Jednoznačné důkazy zatím chybí. Z výzkumů, které v prostoru Kopečné proběhly, víme, že blíž k ulici Pekařské je prostor osídlen již nejméně od 12. století (Černá a kol. 2013, 167-168; Zůbek 2016). V těsné blízkosti, přes ulici a tudíž již v nivě, případně při její hraně, máme doloženy aktivity z vrcholného středověku, ale ty se týkají spíš komunikace, žádné pozůstatky středověké či raně novověké zástavby se zde nepodařilo zachytit. V podobné pozici východněji, při výstavbě parkovacího domu na Kopečné 8, byly zachyceny pozůstatky zástavby, kterou můžeme datovat do pozdního středověku, případně raného novověku (Černá a kol. 2013, 167). Byli jsme tedy v očekávání, co nám nabídne parcela domu č. 34. Z fotografií jsme věděli, že dům z poloviny 19. století byl vystavěn nad komunikací na plošině zasekané ve skále, což byla jediná uchopitelná informace. Práce na parcele spočívaly prozatím v odklizení trosek domu mechanizací, a to na úroveň podloží. Což se také stalo a po následném obhlédnutí terénu jsme mohli konstatovat, že se zde kromě otisku několikrát zmiňovaného domku nenachází kromě skály zřejmě nic jiného. Takže žádnou relevantní informaci ke kontinuitě nebo stavu staršího osídlení v tomto prostoru, jež by mohla např. nepřímo doložit existenci/stáří cesty se nezískat nepodařilo. Nicméně se nám tak doplnil o další kousek obrázek o jedné z dnes archeologicky nejprozkoumanějších brněnských předměstských ulic.

Literatura: Černá, L. – Dejmal, M. – Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. – Sedláčková, L. – Zbranek, H. – Zůbek, A. 2013: Brno (okr. Brno – město). Přehled výzkumů 54-2. Brno, 149-182; Flodrová, M. 1997: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek; Vičar, O. 1966: Místopis Brna v polovici 14. století (Předměstí). BMD 8, 226-273; Kuča, K. 2000: Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic; Zůbek, A. 2016: Vývoj historické zástavby parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně. AH 41/2, 345-362..