Zámek v Písečné

Zámek v Písečné, podobně jako třeba zámek ve Valči u Třebíče, zakoupil soukromý majitel s cílem adaptovat jej na sídlo společnosti nebo ho prostě dle svých požadavků upravit k novému životu. Jeho architekt nás oslovil, zda bychom realizovali doprovodný záchranný archeologický výzkum, na což jsme reagovali kladně. Archeologické aktivity v tomto ohledu odstartoval zjišťovací výzkum (přelom roku 2014/2015) při jižním a západním křídle zámku, jehož cílem bylo ověřit v těchto místech existenci případného příkopu. To se do jisté míry při západním křídle podařilo. Navíc zde byla odkryta zeď, kterou jsme považovali za o pozůstatek starší stavby, respektive starší tvrze. O tvrzi v Písečné se předpokládá, že zde stála přinejmenším v roce 1420, kdy císař Zikmund zastavil panství Petru Krokvicarovi z Nové Vsi. Takže hlavní cíl následného výzkumu jsme spatřovali v rozklíčování stavebního vývoje zámku a především v případném odkrytí či rozkrytí tvrze původní. Na objekt byl v minulosti SÚRPMEM zpracován SHP (1969), dobře dostupný je následný článek v AH (Muk – Novosadová 1977) a stavba je zahrnutá v Ilustrované encyklopedii hradů, hrádků a tvrzí Miroslava Plačka (2001), takže bylo přinejmenším z čeho vycházet. A samozřejmě jsme se těšili (alespoň někteří) na patřičné korekce. Ač byl zámek zbaven ve větší části omítek, šlo se pod podlahy i pod úroveň nádvoří i nejbližšího okolí, a to v dost velkém rozsahu, nic nového se zjistit nepodařilo. Tedy nedošlo k odkrytí žádných neznámých stavebních konstrukcí či substrukcí ani archeologických situací, které by to umožňovaly. Což nás překvapilo, neboť přinejmenším pod západním křídlem a v jeho blízkosti jsme s tím takřka najisto počítali. Příčinou byly zřejmě stavební úpravy prováděné v 70. a 80. letech minulého století, kdy došlo k odstranění všech úrovní podlah a také omítek. Podobně razantně bylo upraveno i nádvoří a nejbližší okolí, především na jižní a západní straně, kde byl srovnán (odtěžen) svahovitý terénu. Mohli jsme tedy sledovat především vlastní odstrojenou stavbu a na ní, jak se ukázalo, ve vztahu k publikovaným pozorováním, jen určité dílčí odlišnosti marginálního významu. V tomto ohledu se asi nejzajímavější jeví hranolová věž a její exteriérová sgrafitová povrchová úprava, případně pozůstatky komínů či černé kuchyně v přízemí západního křídla.

Naše pozorování, jak již bylo řečeno, se soustředilo především na nejstarší podobu tvrze. Nejstarší stavbou tak tedy je trojdílný palác opatřený na exteriérové, severní straně nakoso postavenými nárožními věžicemi, který dnes tvoří jižní křídlo zámku (na tom se shoduje dosavadní literatura). Jeho dataci lze odvodit od portálu s protínajícími se pruhy v patře středního komunikačního dílu. Je zde zazděn primárně (M. Plaček uvažuje o tom, že byl vložen později), podobně jako kamenná ostění oken. Stavba je dávána do souvislosti s osobou Mikuláše Krokvicara, který se po tvrzi psal roku 1500. V této době existovalo snad nádvoří obehnané ohradní zdí se vstupem z východu (ten zůstal zachován) a zřejmě i příkopem. Existence hranolové věže v severovýchodním nároží už v této prvotní fázi je nejistá. Lze však předpokládat, že pokud nebyla vystavěna nyní, došlo k její výstavbě v nedlouhém časovém odstupu. Ve věži je v patře sedlový portálek, který by odkazoval svou podobou k většímu stáří portál v paláci. Představu o současné výstavbě obou staveb a ohradní zdi v tomto místě narušuje existence spáry mezi hradbou a věží, podle ní je věž mladší. V základech severní zdi jižního paláce pak lze spatřovat hradbu, která zde areál původně uzavírala. Kupodivu se nepodařilo zachytit hradbu na východní straně nádvoří, kde byla předpokládána v rovni pilířů nesoucí podloubí nejmladší renesanční stavební fáze. Pozůstatky příkopu pak byly zachyceny zejména na západní straně, na straně jižní do něj byl vestavěn sklep paláce, na straně severní zanikly s výstavbou pivovaru na začátku minulého století. Na straně východní pak zřejmě žádný příkop nebyl, jeho funkci snad zastávala nedaleko tekoucí Dyje. Asi nejdůležitější zjištění tak představuje datum posunutí výstavby tvrze až k roku 1500 (podle tvarosloví portálu v paláci, pokud je palác nejstarší
). A to, že tato tvrz nahradila starší stavbu, z níž se však podařilo zachytit pouze torzo zdiva před západním průčelím, takže toho moc nevíme. Archeologie tedy v případě tvrze v Písečné nenaplnila naše očekávání do ní kladená…což bylo způsobeno tím, že v rámci tvrze/zámku byly všechny případné archeologické terény k naší smůle odtěženy již v minulosti.

Literatura: Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrádků, hradů a tvrzí; Muk, J. – Novosadová, O. 1977: Středověká tvrz v Písečné nad Dyjí, AH 2, 189-194; Čechovský, P. 2012: Kamenné skulptury v Podyjí. 1480-1550.