K čemu také může být dobré vyhoření

12. 10. 2016 – David Merta

Když v dubnu 1945 takřka do základů vyhořel zámek v Mikulově, nikdo asi netušil, jak a kdy bude obnoven. V roce 1948 se začalo s opravou předzámčí díky Spolku pro obnovu mikulovského zámku. Od roku 1951 pak k rekonstrukci vnitřního areálu zámku prováděné podle projektu architekta Otakara Oplatka (1907-1985), dokončené o deset let později. Součástí obnovy interiérů je i nová podoba sálu předků, který byl vyzdoben monumentální freskou Rudolfa Gajdoše (1908 – 1975). V rámci naší účasti na 33. Mikulovském sympoziu jsme ji měli možnost po několik hodin důkladně zkoumat. Napadlo nás, že se o ni musíme podělit s širším okruhem případných zájemců. Takže Vám, milí čtenáři, přinášíme alespoň něco fotografií, abyste viděli, jak také může vypadat socialistický realismus…Kromě lepých mládenců a děv, lze studovat i místní, či blízké pamětihodnosti. Člověk si až říká, jaká je škoda, že se nenarodil dřív, co všechno mohl zažít! Zatímco na Západě „řádili“ v 60. letech hippies, u nás se po venkově proháněli adamité a hlavně adamitky a všechno bylo všech...ostatně onehdy jsem v jedné vesnici na Litomyšlsku slyšel, že jedna místní sedlácká rodina vstoupila do družstva, protože mužská část si myslela totéž, že všechno bude všech, včetně žen.

Ke čtení: http://www.bam.brno.cz/architekt/43-otakar-oplatek; Rudolf Gajdoš: Výtvarné práce z let 1933-1973 – katalog, Regionální muzeum Mikulov, 1973.

Nejnovější články

Starší články najdete v archivu.