Kostel Všech svatých v Boskovicích

Kostel Všech svatých je považován za nejstarší boskovický kostel. A to i přes to, že první písemná zmínka o něm je až z roku 1505 (pro pořádek, fara se v Boskovicích připomíná k roku 1379). Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným pravoúhlým presbytářem, ke kterému v celé délce severní strany přisedá sakristie. V roce 1916 kostel zcela vyhořel. Následně byl rekonstruován, což znamenalo určitý zásah do jeho autenticity – není možné některé stavební fáze rozčlenit, respektive rozpoznat. Z původního mobiliáře přečkala kovaná renesanční kazatelna. Kostel stojí v prostoru bývalého Horního předměstí, severně městského jádra, při cestě na Jevíčko. Právě jednoduchý až rurální půdorys odkazuje k domněnce, že by obvodové zdi mohly být vrcholně středověké. Určité poznatky však lze i nyní získat (ač zajisté by byla nejlepší nějaká „rozumná“ forma archeologického výzkumu spojená se stavebněhistorickou sondáží). Asi ve dvou pětinách délky jižní stěny lodi je dobře patrná takřka vertikálně probíhající trhlina ve zdivu. Jak víme/známe z jiných případů, vesměs tomu tak je kvůli odlišnému způsobu založení stavby. V případě Všech svatých se statická porucha nachází v osově symetrické vzdálenosti vzhledem k odsazení presbytáře, přičemž osu tvoří jižní vstup do lodi. Takto předpokládané primární délce lodi odpovídá i umístění oken. Při bližším pohledu je patrné, že zdivo kostela v úrovni podlahy tvoří lomový kámen. Oprýskaná omítka pak ukazuje na vyzdění oken z cihel (jejich rozměr zatím nejde určit). Tato skutečnost by mohla být v souznění s vítězným obloukem, jehož prosté provedení by také nejspíš odkazovalo k vyzdění z cihel. Jediným datovacím prvkem tak zůstává portál jímž je osazen jižní vstup. Jeho profilace by nejspíš néležela někam k první polovině 14. století. Z našich zběžných poznatků by tak vyplývalo, že kostel byl vystavěn někdy před rokem 1350. V této souvislosti je potřeba dodat, že o farním kostele sv. Jakuba většího se uvažuje s výstavbou ve 2. polovině 14. století (Samek 1994) nebo v poslední čtvrtině 15. století (Kroupa 1999). K prodloužení lodi na západ by došlo zřejmě ještě ve středověku, k čemuž by mohlo odkazovat dnes viditelné kamenné zdivo v úrovni základů, které se od starší lodi takřka neliší (Karel Kuča píše, že k prodloužení došlo až po roce 1838). Pokud se mýlíme a kostel je opravdu vrcholně středověký (myšleno 13. století), budeme jedině rádi. Ale všechno může být také úplně jinak…

Literatura:
Samek, B. Umělecké památky Moravy a Slezska, Praha1994, 103 a 107; Kroupa, P. 1999: Farní kostel sv. Jakuba většího v Boskovicích. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II. Brno. Brno, 89-90; Kuča, K. 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, A-G. Praha, 199.