Dýmky z Veselé

19. 07. 2016 – Lenka Sedláčková

Znovuobjevením Nového světa se do Evropy začalo dostávat množství novinek, mezi nimi i tabák. Ten se v Evropě překvapivě rychle dostal do obliby a v návaznosti na jeho způsob konzumace – šňupání či kouření, se v archeologických pramenech od 2. poloviny 16. století setkáváme s kuřáckým náčiním - dýmkami.

V Brně takto staré dýmky sice neznáme, ale nepočetné nálezy registrujeme již během 17. století. Z výzkumu na Veselé prozatím disponujeme jedním exemplářem jednodílné dýmky západoevropské tradice, u jejichž počátků produkce v Evropě stála Anglie, kde byly nejstarší dýmky pravděpodobně inspirovány exempláři přivezenými z Nového světa. K významným výrobním centrům patřila i mnohá holandská města (např. Gouda, Amsterodam, Leiden). Vzhledem k oblíbenosti zvyku kouření se nálezy dýmek objevují po celé Evropě - ať jako dovezené zboží z významných západoevropských center, tak i jako výrobky domácí, velmi často napodobující vzory anglické či holandské (např. Francie, Belgie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko). Lze tedy předpokládat, že i tato dýmka byla do Brna dovezena z některého západoevropského výrobního centra či sem jen přicestovala se svým majitelem.

Většinu nálezů z Veselé lze přiřadit k dýmkám dvojdílným, které vychází z výrobních tradic Blízkého východu a Anatólie, odkud se šířily přes Balkán až do střední Evropy a také do celého Středomoří. V průběhu 18. století se i tyto dýmky rozšiřují do západní Evropy a zvláště v 1. polovině 19. století představují významný segment trhu, i přes pokračující výrobu dýmek jednodílných. Jak ukazuje skladba dýmek z Veselé, obrovský nárůst těchto nálezů registrujeme právě v 19. století. Jsou to především dýmky typu Kaffeehauspfeifen, které se začaly vyrábět v závěrečné třetině 19. století v návaznosti na prudký rozvoj kavárenské kultury ve středoevropských metropolích. Jejich výroba je spatřována na rozsáhlém území Rakouska, Německa, Maďarska, ale i v Českých zemích.

Dýmky hnědé až hnědočervené barvy s plastickým mušlovitým ztvárněním spodní části hlavičky by mohly pocházet z Banské Štiavnice, či jiné slovenské, popř. maďarské dílny napodobující banskoštiavnické výrobky.

A kdo že tak náruživě na Veselé pokuřoval? No přeci vojáčci umístění zde v kasárnách…

A abych nezapomněla - z Brna máme i sadu na čištění dýmek z Joštovy ulice…zde

Literatura:
Vyšohlíd, M. 2009: Keramické dýmky v archeologických nálezech a jejich vypovídací možnosti, Archeologie ve středních Čechách 13, 965-1000.
Bielich, M. – Čurný, M. 2009: Pipe finds from Nitra and Nitra pipe production, In: Žegklitz, J. (ed.), Studies in Post-Medieval Archeology 3, 337-362.

Dýmka pocházející pravděpodobně z banskoštiavické dílny Josefa Schmidta s nápisovým kolkem IOS SCHMIDT SCHEMNITZ a drobnou hvězdičkou nad kolkem, na druhé straně drobný kolek s podobiznou vousatého muže. Dílna pracovala od 1. poloviny 19. století.