Kostel sv. Václava v Dolním Čepí

Severovýchodně jádra Dolního Čepí, v poměrně strmém svahu, stojí nevelký kostel sv. Václava. Jedná se o velmi pěknou stavbu, která stojí doposud stranou bádání, jehož zájmu by si zasloužila. Tedy až na výjimku, kterou tvoří kapitolka v knize Průvodce krajinou hradů (Flídr – Konečný – Štěpán 2014, 113-115). O kostele je také zmínka v příslušné Vlastivědě moravské (Tenora 1907, 76), ale jen částečně použitelná, mimo jiné zde je uvedena doba jeho výstavby – pochází asi z 15. století. Je to dáno zmínkami o něm, nikoliv stavebním vzhledem. Prvně zmíněná publikace kostel zařazuje zjevně správně do doby 1. poloviny 13. století. K tomu se ještě vrátíme.

První písemná zmínka o obci je k roku 1365. Uvažuje se o tom, že osada vznikla jako zastávka na obchodní cestě procházející údolím Svratky. Nedaleké Horní Čepí pak mělo být hornickou osadou sousedící s důlním areálem. Vzhledem k tomu, že dolování v okolí probíhalo převážně před polovinou 13. století, do kteréžto doby lze posadit i výstavbu sv. Václava (k dataci viz Flídr – Konečný – Štěpán 2014, 114) nabízí se vysvětlení, že s dolováním souvisí vznik osad obou. Dolování na Štěpánovsku bylo dle současných znalostí poměrně rozsáhlé, pokud nebylo ve skutečnosti ještě rozsáhlejší (k dolování např. Doležel – Sadílek 2004). Uvažuje se o tom, že v blízkosti kostela, který je pokládán za vlastnický, stálo nějaké opevněné sídlo. Mělo se nacházet ve svahu nad kostelem. Na první ani druhý pohled se tam žádné relikty, byť jen dřevozemního opevnění nenachází, což samozřejmě nemusí být podmínkou.

Vlastní kostel má krátkou, na svou dispozici poměrně vysokou loď s dřevěným stropem, na ni navazuje obdélný presbytář s mírně odsazenou apsidou. Presbytář je valeně zaklenut, apsida je završena konchou. Okna i vstupy jsou výsledkem přestaveb. Teoreticky lze uvažovat, že vstup v patře průčelí na tribunu by mohl být ve své podstatě původní. Původní vstup do kostela byl z jižní strany lodi, dnes je zazděný, ale dobře patrný. Západní vstup je nově prolomen. Ne zcela jasná je dvojice „opěráků“ při západním průčelí jejichž dnešní hmota naznačuje, že byly upravovány. Teoreticky by se mohlo jednat o pozůstatek mladší věže. Odsazení štítu průčelí naznačuje složitější vývoj celého tohoto prostoru. Kostel je vyzděn z tzv. lomového zdiva. Při jakékoliv opravě, nemluvě o zásazích do terénu v okolí kostela je zcela nutný archeologický výzkum a stavební průzkum. Stavba si to zaslouží a my zvědavci taktéž!

Literatura: Doležel, J. – Sadílek, J. 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou, Mediaevalia Archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů. Sídelní a technologické aspekty, 43-119; Flídr, A. – Konečný, M. – Štěpán, J. 2014: Průvodce krajinou hradů; Tenora, J. 1907: Vlastivěda moravská. Bystřický okres.