Františkánský klášter v Chebu

V rámci návštěvy AH v Chebu jsme přivítali možnost porozhlédnout se po architektonických pamětihodnostech (nebo si dojmy z minulosti osvěžit). Vzhledem k našemu dlouhodobému zájmu o mendikanty jsme samozřejmě nemohli minout františkánský klášter. Ten je v současnosti volně přístupný, tedy ambit, prostory, které jsou zřejmě nesprávně označovány jako kapitulní síň a konventní kostel Zvěstování P. Marie. Ke stavebním dějinám existuje dostatek literatury (např. Šamánková 1974; Poche a kol. 1977, 494-495; 31; Kuthan 1994, 135-139; Udatný 1996; Vlček – Sommer – Foltýn 1998, 241-243; Líbal 2001, 126-128), ale při návštěvě vlastního klášterního komplexu zjistíte, že stavební vývoj, zvláště ten nejstarší, není nikde vysvětlen či popsán tak, aby vás to plně uspokojilo. Nám nejlépe, jako i v jiných případech vyhovuje názor (nebo spíše nejvíce věříme názoru) Dobroslava Líbala, ale i tak jsme přesvědčeni, že by si chebský minoritský konvent zasloužil více hlubší pozornosti (jeho stav to navíc dovoluje). Stavební bádání by mohlo přinést zásadní informace ke konceptu výstavby nejstarších mendikantských klášterů, jenž stále není vyhovujícně objasněn (ono to z dnešní pozice asi už ani nebude možné, ale za pokus to pořád stojí). My můžeme litovat, že to máme do Chebu celkem z ruky – nesnažím se nás v žádném případě pasovat do role objevitelů a vysvětlitelů – ale stavba nás zaujala/oslovila… Pro začátek případného bádání na dálku nad množstvím pořízených fotografií a dostupných plánů jsme si zapůjčili SHP. Takže v kontextu s jinými minoritskými kláštery (Brno či Jihlava) z nás něco třeba i o Chebu výhledově vypadne. Kromě stavebního bádání před nás chebský konvent staví otázku oscilující mezi výpovědní hodnotou/autenticitou stavby a její památkovou obnovou. Samozřejmě, že je nutné klášterní stavby i kostel udržovat a opravovat, otázkou je v jaké míře. Pro nás, i vzhledem k tomu, jak podobných alespoň trochu autentických (myšleno staveb razantně neopravovaných v „poslední době“) staveb ubývá, bychom byli raději, kdyby se do stávajícího stavu zasáhlo pokud možno minimálně. Na úkor „hezkosti“ a „potřebné celkové obnovy/rekonstrukce“. Ono tam je stále co vidět, co pozorovat, co objevovat. A to vše by ona případná, zajisté důkladná obnova financovaná zřejmě z peněz EU (jak jinak) smázla nebo přinejmenším zamázla.

Literatura: Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek; Kuthan, J. 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců; Poche, E. a kol. 1977: Umělecké památky Čech A/J; Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D. 1998: Encyklopedie českých klášterů; Šamánková, E. 1977: Cheb; Udatný, L. 1996: Příspěvek k poznání vývoje kostela Zvěstování Panny Marie při františkánském klášteře v Chebu. Průzkumy památek I/1996, 65-74.