Brněnský augustiniánský klášter, jeho zakladatel markrabě Jan Jindřich a jeho sídlo

Nad západním vstupem do kostela sv. Tomáše, který býval svatyní původního kláštera augustiniánů je v kartuši umístěna dvojice erbů. Jedná se o znak Čech a znak Moravy. Augustiniáni se jimi nepochybně přihlásili k osobě fundátora – markraběte Jana Jindřicha, který roku 1350 klášter založil (např. Foltýn a kol. 2005, 173n). Portál stejně jako výzdoba západního průčelí je dílem barokizace původního středověkého kostela a celkové přestavby konventu v polovině 18. století (Kroupa 1994). Při pracích v kostele byla tehdy mimo jiné otevřena hrobka Jindřichova syna markraběte Jošta (Maráz 2002), který v otcově zakladatelském díle pokračoval. Z této akce byla pořízena i dokumentace a písemný záznam, takže bychom ji klidně mohli považovat za jeden z prvních archeologických výzkumů na území Brna. Provedení erbů je mírně řečeno stylizované, působí až dětinsky. Zvlášť moravská orlice má blíž k huse nebo labuti než k hrdému dravci. Její podobné vyobrazení v tomto duchu a ze stejného období známe i z jiných míst. I tak je však zřejmé, že erby měly svou předlohu. Tou byla s největší pravděpodobností dvojice kamenných desek, které byly umístěny na tzv. markraběcím domě. Erby nad vchodem do sv. Tomáše jsou vyhotoveny v „obdobném duchu“, zcela se však shodují pouze v provedení klenotů umístěných na rádoby kbelcových helmách. Jako markraběcí nebo královský dům býval označován dům stojící na nároží Dolního trhu a jižní strany ulice Zámečnické (dnes dům Náměstí svobody 18). Kamenné desky byly objeveny při stavebních úpravách domu v létě 1878. Z dobových pramenů víme, že byly umístěny ve zdivu věže, v úrovni patra. Desky byly vyjmuty, odlily se jejich kopie a opět byly vráceny na původní místo. Až později byly znovu vyjmuty a umístěny do městského lapidária, které tehdy bylo v ambitu bývalého dominikánského kláštera (k historii celé akce podrobně Flodrová 1995, zvl. 65-66). K vidění jsou tam dodnes. Kopie jsou umístěny ve fasádě domu (dnes „novostavba“ z přelomu 19. a 20. století) obrácené do Náměstí svobody. Originály představují zřejmě práci druhé poloviny 14. století, ideově mají blízko k parléřovským erbovním znamením ze Staroměstské mostecké věže. Na kamenných deskách je patrná polychromie. Představují také významný pramen heraldický, které pro dané období jinak v Brně nemáme. Vlastní markraběcí dům poprvé do literatury uvedl August Prokop, který také přinesl i vyobrazení obou erbů (Prokop 1904, 391). Dům známe z vedut města z doby po roce 1645. Na vedutách je dobře patrný jeho vzhled. Jednalo se o patrovou stavbu se štíhlou věží v nároží, završenou cimbuřím. Je to jedna ze čtyř věží, které známe z ikonografie Brna, o nichž lze uvažovat jako o středověkých (Merta – Peška 2007, 210). Označení domu jako markraběcí či královský zvedalo a zvedá občas vlnu určitých emocí, respektive dohadování, zda dům mohl být opravdu sídlem markraběte (naposledy kriticky Flodrová 1995). Vzhledem k tomu, že augustiniáni o obou deskách v první polovině 18. století věděli, nechali se jimi inspirovat a de facto se jimi přeneseně přihlásili ke svému zakladateli, dalo by se předpokládat, že povědomí o markraběcím domě na Dolním trhu bylo založeno na tradované skutečnosti. Víme, že markrabě, podobně jako jeho předchůdce, markrabě Karel, přebývali ve městě a nikoliv na Špilberku, který byl tehdy v nedobré kondici. Zda byl oním dočasným městským sídlem markrabat dům na rohu ulice Zámečnické ovšem dokázat nemůžeme (Milena Flodrová tuto možnost ostatně ve svým studiem brněnských pramenů takřka jednoznačně vyvrátila, takže po této stránce to je takřka vyloučené, ale co kdyby…viz Flodrová 1995). Zatímco smysl erbů nad západním portálem kostela sv. Tomáše je jasný, na domě Náměstí svobody 18 nám (snad prozatím) uniká.

Literatura: Flodrová, M. 1995: „Královský“ a „markraběcí“ dům v Brně. In: Brno v minulosti a dnes 13, 65-89; Foltýn a kol. 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů; Kroupa, J. 1994: Proměny svatotomášského kláštera v 18. století. In: Bulletin Moravské galerie v Brně 50, 49-59; Maráz, K. 2002: Popis barokního i současného otevření hrobky Jošta Lucemburského v kostele sv. Tomáše v Brně. SPFFBU 51, C 49, 135-143; Merta, D. – Peška, M. 2007: Brněnské domy s věží. Dějiny staveb 2007, 205-216; Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung I.-IV.