Sebranice 2014

Odborná komise minulý pátek (10.10.2014) de facto učinila tečku za letošní výzkumnou sezónou v Sebranicích č.p. 36. Archeologický výzkum se soustředil na trasu budoucího vodovodu (v prostoru dvora a částečně i průjezdu) a místnost 108, kde by v budoucnu mělo být sociální zázemí domu. Všechny výkopy byly prováděny archeologickou metodou, a to z úrovně aktuálních povrchů. V místnosti 108, náležící již západnímu hospodářskému traktu, se podařilo odhalit základy staršího hospodářského křídla, z něhož byla zachycena dvorní stěna a dlažba interiéru z velkých plochých kamenů. Zdivo bylo založeno v zásypu obdélného sklepa. Sklep, který byl asanován někdy v raném novověku, znamenal vcelku překvapení. Je však nutno říci, že doplnil dispozici pozdně středověké usedlosti do hákového půdorysu, tak jak po ní bylo „voláno“ na jaře v Nečtinách (konference Dějiny staveb), kde jsme prezentovali výsledky a poznatky loňského výzkumu. Ze zásypu sklepa byly mimo jiné vyzvednuty zlomky dvou renesančních kamnových kachlů, na jednom byl erb pánů z Boskovic. Doložit se podařilo pouze šířku sklepa (činí cca 3,6 m), jeho délku, stejně jako úroveň podlahy prozatím neznáme. Doba jeho výstavby není zatím zcela zřejmá. Další zajímavé zjištění bylo učiněno v průjezdu, kde došlo k odkrytí požárové vrstvy (shořelé dřevěné konstrukce rozhrnutá mazanicová destrukce) spolu s částí interiérové podlahy domu zaniklého někdy kolem poloviny 15. století. Lze ji ztotožnit s nejstarší roubenou stavbou zachycenou ve světnici stávajícího domu datovanou do 2/2 15. století. Pod podlahou roubené stavby se nacházela vrstva s keramikou 15. století, s doklady využívání sloupové konstrukce staveb. V těchto místech byla odkryta i vrstva dokládající život na parcele v první polovině 13. století. Výkop kanalizace v dvorní části doložil, že do současné úrovně byl dvůr navezen až v souvislosti se zřízením JZD v 50. letech minulého století. Dříve se zde nacházela kamenná dlažba z velkých plochých kamenů s důmyslnou jílovou izolací. Dlažba byla spádována k chlévům, snad šlo o úpravu hnojiště (2/2 19. století). Dále od domu byla dlažba provedena formou štětování (průjezdová část dvora). Pod mladší dlažbou se nacházel kamenný kanálek spádovaný k domu. Starší kamenná dlažba byla rovněž provedená formou štětování. Všechny komunikační úrovně zachycené na dvoře byly novověkého stáří, pod nimi se nacházela jen neurčitá kamenná konstrukce (kamenná rovnanina bez pojiva), ke které směřoval mělký výkop opět novověkého stáří. Ve dvoře bylo zachyceno několik sloupových a kůlových jam dokládajících lehčí stavby nebo ohrazení. V tomto prostoru prozatím chybí jakékoliv pozůstatky středověkého osídlení. Vzhledem k omezené ploše výzkumu ho však nelze vyloučit. Místně se pak podařilo zachytit část výkopu/objektu z období kultury s moravskou malovanou keramikou. Tato skutečnost nás vede k hypotéze, že v loni ze zásypu shořelého domu vyzvednutý sekeromlat, zde ve funkci hromového kamene, mohl být primárně místním „archeologickým nálezem“ učiněným cca před pěti sty lety při nějaké stavební činnosti. Výzkum bude snad kontinuálně pokračovat i v příštím roce, kdy bychom měli získat další prameny ke stratifikaci sklepa a případně i ke starším dispozicím vlastního domu.