Kostel Nanebevzetí P. Marie v Březníku

Ves Březník (okr. Třebíč) je poprvé zmiňována v souvislosti s místním šlechticem Závišem, a to roku 1237 (Plaček 1985, 261-263). Že byla založena dříve dokládá kostel Nanebevzetí P. Marie, jehož výstavba je kladena do druhé poloviny 12. století (první zmínka v pramenech o kostele je až z roku 1338, viz Hosák, 2004, 143-144; Jokeš 2011, 29; Samek 1994, 287). Kostel byl vystavěn na návrší, nad východním okrajem jádra obce. Jedná se o orientovanou jednolodní stavbu s transeptem a polygonálním presbytářem opatřeným opěráky. Při severní straně presbytáře je sakristie, k západnímu průčelí přisedá poměrně mohutná věž. Nejstarší fázi kostela náleží loď vyzděná z na maltu kladeného kvádříkového zdiva s podřezávanými spárami. Nároží jsou armována velkými kvádry, fasádu člení nárožní lizény, na něž při koruně navazuje obloučkový vlys se zubořezem. Dochovala se i původní úzká, oboustranně rozevřená okna. Ta byla, jak ukazují zazdívky při nových oknech barokních, tři na jižní i severní straně.V ose jižního průčelí lodi je původní vstup osazený portálem s půlkruhovým záklenkem, který vyplňuje hladký tympanon. O primárním presbytáři se nic neví. Loď byla plochostropá, její zaklenutí je výsledkem barokní přestavby v 70. letech 18. století. V krátkém časovém intervalu byla vybudována věž na mírně obdélném základě. Je vystavěna podobně jako loď, kvádry jsou však zřetelně menší. Vstup do věže je v patře západní stěny. Tvoří jej úzký portál s půlkruhovým záklenkem, původně přístupný zřejmě z dřevěného ochozu/pavlače, kterou dokládají zazděné kapsy v úrovni prahu na západní i severní straně. V interiérové části jsou pak dobře patrné plomby po závoře. Interiér věže je v nižších patrech osvětlen obdélnými štěrbinovými okny ve třetím patře pak většími okny s půlkruhovým záklenkem. Příčná loď s presbytářem a sakristií byla postavena někdy v 15. století, což datuje vstup z presbytáře do sakristie osazený sedlový portál se zkosenými hranami a profilace žeber klenby (Samek 1994, 287-290).

Lze předpokládat, že v blízkosti kostela stávalo šlechtické sídlo (Plaček 1985, 263). K jeho lokalizaci by teoreticky mohl odkazovat vstup v patře věže, jenž by naznačoval existenci sídla západně kostela. Otázkou pak zůstává funkce věže, která je poměrně veliká a mohla by mít teoreticky i obytnou nebo přinejmenším útočištnou funkci… Škoda, že se z hlediska archeologie nepodařilo využít k dokumentaci výkopů kanalizace, realizovaných v roce 2005. Jejich trasa prořízla návrší kostela ve východní a severní části. Viděli jsme až její zcela závěrečnou etapu a to jen náhodou. Prý tam někdo výzkum nebo dohled dělal, řekli nám tehdy dělníci…

Literatura: Hosák, L. 2004: Historický místopis země moravskoslezské; Jokeš, P. 2011: Farní organizace na západní Moravě; Plaček, M. 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence. AH 10/85, s. 261 – 271; Samek, B. 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek A/I.