Obilní jámy ve Valči

05. 11. 2012 – David Merta

I v letošním roce pokračoval záchranný archeologický výzkum doprovázející rekonstrukci zámku ve Valči. V současnosti probíhají práce v přiléhajícím hospodářském dvoře a na jeho nádvoří, kde se do terénu zahlubuje podzemní patro nově projektovaného traktu. Podloží v celém areálu tvoří skála, na které se vytvořil půdní typ. Na základě zkušeností získaných při výzkumu v prostorách zámku jsme nepředpokládali, že by se zda nacházely nějaké zásadnější stopy osídlení předcházejícího výstavbě tvrze (cca 2. polovina 14. století). To se zde projevovalo pouze jako nevýrazná vrstva tzv. zkulturněného podloží, ve kterém se nacházely zlomky keramiky 13. století. V průběhu zemních prací však došlo k odkrytí chodby směřující do komplexu dvou sklípků a slepé chodby. Tento nález pak aktivoval záchranný výzkum. Při něm byl zkoumán nejen onen podzemní, ve skále vytesaný komplex, jehož zánik můžeme položit do druhé poloviny 15. století, ale i čtveřice obilních jam, pozůstatky pyrotechnologického zařízení (sušárna?) a blíže neidentifikovatelné technologické stavby. Odkryt byl i další ve skále vytesaný sklípek s přístupovou chodbou. Z nálezových okolností lze dovodit, že sklípky i obilní jámy byly vyhloubeny ve 13. století. Výzkum zároveň doložil, že při přestavbě tvrze na zámek ve 40. letech 16. století došlo i ke srovnání terénu před nově se vytvářejícím nástupním průčelím rezidence včetně skalního podloží a to až o 1 m. S touto aktivitou zanikly i všechny případné relikty staršího osídlení, jež nebyly výrazně zahloubeny. Obilní jámy i sklípky tvoří pomyslnou linii ve směr jih sever, rovnoběžnou s hranou nad bezejmennou vodotečí. Zahloubené skladovací prostory zřejmě náležely k nějakým stavbám, které se zde nacházely. Zda se jednalo o součást vesnice, se můžeme už jen dohadovat. Vlastní obilní jámy dosahovaly hloubky dna cca 2,5 m od tehdejšího povrchu. Jak je patrno z publikace Ludvíka Kunze (2004), jsou takřka totožné s obilnicemi, které se na našem území používaly ještě na počátku minulého století. Zmíněná publikace pak přináší inspirativní vstup do problematiky obilních jam a jejich technologie z pohledu etnologie. Dvojice sklípků pak přináší otázku, zda se opravdu jedná o skladovací prostory. Jejich nevelký rozsah a především velmi obtížný přístup mohou odkazovat i na funkci útočištnou…

LiteraturaKunz, L. 2004: Obilní jámy. Rožnov pod Radhoštěm.

ilustrační foto