Dům U červeného raka v Brně

V domě U červeného raka v Brně (Jánská 2) sídlila od první poloviny 17. století lékárna. Ta je zde dodnes. Původní dům byl zbourán na počátku minulého století zbourán, na jeho místě vznikla novostavba. V současnosti probíhá rekonstrukce domu. Před zahájením prací byl na dům zpracován stavebněhistorický průzkum, rekonstrukci doprovází záchranný archeologický výzkum (dohled). Vzhledem k historickému objektu lékárny se domu č.p. 444 věnuje vcelku rozsáhlá odborná literatura (Flodrová 2003, tam i další literatura). Historickou topografii se pokusil řešit Oldřich Vičar (Vičar 1965). Majitele domů v období pozdního středověku a novověku excerpoval z historických pramenů A. Gödl (pouze rukopis uložený v AMB). Novostavbě z roku 1907 se pouze dvěmi větami věnoval ve svých Památkách Brna Karel Kuča (Kuča 1989-1991).
Před rokem 1907 došlo ke zbourání trojice sousedních domů na ulici Ferdinandově (Masarykově) – dům č.p. 444 „U červeného raka“, dům č.p. 443 „U tří bílých lilií“ a dům č.p. 442 „U křídla“. Na místě těchto tří domů byly nově vyměřeny parcely dvě – parc. č. 192 a parc. č. 193. Na parcele č. 192 byl v roce 1907 postaven dům Jánská 2 (Masarykova 1), který si ponechal název „U červeného raka“ a na parcele č. 193 dům Masarykova 3-5. Dnešní dům Jánská 2, č.p. 444 tak stojí na parcele bývalého domu 444 a na polovině sousední parcely domu 433.
Můžeme předpokládat, že nejstarší předchůdce domu byl dřevohliněné konstrukce, k jeho výstavbě došlo někdy v polovině 13. století. Tento dům pak byl na sklonku téhož věku nahrazen stavbou zděnou, která vytvořila jádro v dalších obdobích rozrůstajícího se domu. Takovýto stavební vývoj máme doložen v podstatě na všech archeologicky a stavebněhistoricky zkoumaných parcelách na území historického jádra Brna (souhrnně k nejstarší brněnské měšťanské architektuře např: Holub – Kolařík – Merta – Peška – Zapletalová – Zůbek 2004, 44-101; Procházka – Borský – Černoušková – Holub – Kolařík – Merta – Peška – Sadílek 2006, 242-265). Dle ikonografie a nejstarších plánů města se někdy uvažuje o tom, že u domu stávala již ve středověku věž (Merta – Peška 2007, 206n).
Novostavba z roku 1907, stavěná do stavební jámy zabírající celou plochu nově vyměřené parcely, nejenže zabrala celou parcelu původního domu U červeného raka, spolu s dnešním sousedním domem Masarykova 3-5 se podělila o polovinu parcely domu, který byl tehdy značen orient.čís. 443 – U tří bílých lilií. Na sousední parcele vznikl obchodní dům C. Winikera postavený v také v roce 1907 (Zatloukal 2002, 596).
V průběhu rekonstrukce sklepů domu byly odkryty základy severní zdi domu. Jak se ukázalo k založení byla využita substrukce starší zdi v délce asi 5,0 m. Zdivo lze dle charakteru považovat za součást stěny sklepa, jejž můžeme datovat do období pozdního středověku, případně raného novověku. Sklep by se podle obrazu Maxe Groera nacházel pod severní polovinou domu, což znamená, že jeho pozůstatky by se měly nacházet pod vozovkou ulice Jánské. Dle ikonografie a nejstarších plánů města víme, že u domu stávala již ve středověku věž. Věž je zachycena na vedutách z dílny malířů Hanse Benno Bayera a Hanse Jörga Zeissera, tedy pro období po roce 1645, na mladších vedutách již není. Dle vyobrazení lze usuzovat, že věž nejméně o dvě patra převyšovala okolní zástavbu, a že její poslední patro bylo dřevěné. Stavba byla kryta jehlancovou střechou opatřenou zřejmě pálenou krytinou. Při zemních pracích v rámci rekonstrukce sklepních prostor bylo odkryto v úrovni základů zahloubených do sprašového podloží kamenné zdivo v místech, kde by se měla nacházet západní stěna věže. Vzhledem k nálezovým okolnostem je však spojitost zdi s věží velmi nejistá. O. Vičar (Vičar 1965) věž přiřazuje k velké parcele domu Jánská 4-6, která sousedí s domem U červeného raka na východní straně. Ke stejné lokalizaci se přiklání na základě vyobrazení na výše jmenované vedutě i D. Merta a M. Peška v článku věnovaném brněnským středověkým věžím (Merta-Peška 2007, 206n). K jejímu umístění v rámci parcely domu č.p. 444 odkazuje otisk plánu stabilního katastru z roku 1827. Z něj lze usuzovat, že se věž nacházela takřka mimo parcelu domu, až za sousedním domem č.p. 443. Kdy se však věž, respektive prostor, na kterém stávala, stal součástí této parcely, zůstává otázkou.
Jediným, ryze hmatatelným archeologickým výdobytkem je nález odpadní jímky, která se dnes nachází na parcele sousedního domu Masarykova 3-5. Ta byla odkryta zcela nepředpokládaně při bouracích pracích v souvislosti s řešením statiky parcelní zdi v prostoru dvorku. Jímka náležela k domu U tří bílých lilií.
Záchranný archeologický výzkum přinesl zřejmě jediné možné, byť velmi kusé informace ke stavební historii domu, respektive k jeho stavební podobě před rokem 1907, které jsou na dnešní parcele domu Jánská 2. Pozůstatky původního domu, takřka celá jeho severní polovina je ukryta pod vozovkou ulice Jánské.

Literatura:
Flodrová, M.: K historii brněnských lékáren v pobělohorském období. In: Brno v minulosti a dnes 17, Brno 2003, 311-356.
Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. – Zapletalová, D. – Zůbek, A.: Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna. In: Forum Urbes Medii Aevi II, sborník z konference FUMA II, Brno 2004, 44-101.
Merta, D. –Peška, M.: Brněnské domy s věží. Sborník z konference Dějiny staveb 2007, Plzeň 2007, 205-216.
Procházka, R.; Černoušková, D.; Merta, D.; Peška, M.; Sadílek, J.: Měšťanský dům středověkého Brna. Grantový projekt MK ČR 06/2001. Archaia Brno 2003.
Procházka, R. – Borský, P. – Černoušková, D. – Holub, P. –Kolařík, V. –Merta, D. –Peška, M. –Sadílek, J.: Zděný dům středověkého Brna. Stručné charakteristiky stojících a archeologicky plošně odkrytých reliktů. In: Forum Urbes Medii Aevi III, sborník z konference FUMA III, Brno 2006, 242-265.
Sedlák, J: Brno secesní, Brno 2004.
Vičar, O.: Místopis Brna v polovici 14. století. (Prostor uvnitř hradeb).
In : Brno v minulosti a dnes 7, 1965, 242-283.