Stará radnice v Brně 1

Jádro Staré radnice je tradovaně nejstarší zděnou dochovanou profánní stavbou v Brně. Předpokládá se, že časově ji zařazují konzoly klenby místnosti v patře věže. Ty bývají přičítány okruhu cisterské huti, která stavěla konvent v Předklášteří. Stavba je tak datována do 40. let 13. století (Kuthan 1994, 68-70; Líbal 2001, 33-34; Samek 1994, 142-144). Jedná se o čtvercovou, trojdílnou dispozici, kdy severojižní čtvrtinu zabírá věž (Merta–Peška 2008, 210-212). K tomuto jádru byly v průběhu středověku připojovány další stavby, později i sousední severní a jižní měšťanský dům. V minulosti v areálu radnice proběhlo několik archeologických výzkumů, které přinesly základní poznatky ke stavu archeologických situací (Loskotová 1993; Procházka–Loskotová 1999, 179-181; Merta–Zůbek 2004). Doposud se však archeologické výzkumy bezprostředně nedotknuly nejstaršího jádra radnice. Poslední komplexní rekonstrukce radničního bloku se uskutečnila v 60. letech minulého století. Z poznatků, které při těchto pracích nashromáždil Bohumil Samek vychází i doposud nejobsáhlejší publikovaná stavební historie Staré radnice (Samek 1963). Radniční stavby byly součástí grantu Měšťanský dům středověkého Brna (Procházka a kol. 2003). Aktuálně probíhají práce, které mají zajistit statiku budov, respektive věže. Zemním pracím předchází, případně je doprovází záchranný archeologický výzkum. Akce probíhá třetím týdnem. Můžeme tak předběžně shrnout prvá zjištění, co se týká archeologie i stavební historie. Podařilo se dosáhnout na některé v minulosti ne zcela ověřené informace, které se vztahují k osídlení místa před výstavbou radnice. Dokumentovány byly i různé stavební konstrukce a jejich detaily, jež v mnohém doplňují stavební dějiny jádra radnice, podobně i dějiny bývalých sousedních samostatných měšťanských domů, které byly k radnici přičleněny.

V prostoru průjezdu a před radnicí (v ulici Radnické) bylo zachyceno vrcholně středověké souvrství s počátkem na přelomu 12./13. století, jež se vytvořilo na povrchu černozemního půdního typu. V prostoru ulice je tvořeno vrstvami tzv. odpadního charakteru a komunikačními zpevněnými úrovněmi. V průjezdu byl dokumentován pozůstatek zahloubené části stavby (zatím neznámé funkce), která bezprostředně předcházela nejstarší zděné fázi radničního jádra. Keramikou je tato stavební aktivita datována do první poloviny 13. století. Výzkumem byla odkryta severní část základového zdiva průjezdu včetně primární krinoidové patky pasu vynášejícího západní stěnu věže. Sonda zde dosáhla nejnižší nivelety stavby, aniž by bylo dosaženo základové spáry. Z mladších úrovní podkladů současné dlažby byla bez žádoucí stratifikace vyzvednuta kamenná (krinoidový vápenec ze Stránské skály), částečně poškozená dělová koule o průměru 15 cm. Jak se do těchto míst dostala nevíme. Můžeme ji dát nejpravděpodobněji do souvislosti se švédským obléháním města roku 1645.

Dokumentovány byly i poměry založení tzv. Pilgramova portálu z roku 1511 (Vácha 1999). Doloženy zde byly nejméně dvě následné stavební fáze, které zřejmě můžeme dát do spojitosti se snahou o statické zajištění věže při jejím zvýšení v renesanci (Bretholz 1902), respektive opravě na sklonku 19. století.

Při jižní zdi přední místnosti přízemí bývalého sousedního severního domu bylo odkryta zdivo středověkého sklepa. Sklep byl na spáru přizděn k severní stěně jádra radnice. Na koruně této zdi byl dobře patrný otisk trámu, který byl zřejmě součásti hrázděné konstrukce přízemí, případně nejspodnější srubnicí roubené komory. Pro tuto možnost by svědčila dispozice o patro výše položené shodně dispozičně řešené místnosti, kde její jižní stěna zasahuje cca 20 cm do interiéru. Jako vysvětlení se nabízí možnost, že mohla být původně založena na dnes již neexistující hrázděné příčce nebo stěně uvažované roubené komory. Kapsa pro tento trám (srubnici) v uliční stěně domu byla vyzděna z nízkých středověkých cihel, jež datují spolu s charakterem zdiva vznik sklepa do závěru 13. století (k použití těchto cihel ve středověkém Brně viz Holub–Kolařík–Merta–Peška 2010, 153. Opět tak vyvstává otázka nadzemních konstrukcí horizontu nejstarších staveb se zděnými sklepy. Odkryto bylo i jihozápadní nároží tohoto sklepa. Západně nároží bylo dokumentováno středověké základové zdivo příčky dvoudílné dispozice druhé stavební zděná fáze domu (následovala po předpokládané stavební fázi s nezděnými nadzemními partiemi). Pozoruhodné je, že dům nikdy neměl v úrovni přízemí zděnou jižní stěnu, využíval a doposud využívá severní stěny jádra radnice.

Literatura
Bretholz,B. 1902: Der Bau des Briinner Eathhausthurmes im Jahre 1577. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, 3-27.
Holub, P. – Kolařík, V. – Merta, D. – Peška, M. 2010: Středověká brněnská architektura z cihel. Dějiny staveb 2010, 139-159.
Kuthan, J. 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců.
Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek.
Loskotová, I. 1999: Než vznikla Stará radnice. Forum Brunense 1993, 207-215.
Merta, D. – Peška, M. 2007: Brněnské domy s věží. Dějiny staveb 2007, 205-216.
Merta, D. – Zůbek, A. 20043: Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu při akci oprava kanalizace na nádvoří Radnická 8, Mečová 5. NZ č.j. 76/03 archiv Archaia Brno o. p. s.
Procházka, R. – Loskotová, I. 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra. Archaeologia historica 24/99, 168-188.
Procházka, R., Borský, P., Černoušková, D., Kolařík, V., Merta, D., Peška, M., Sadílek, J. 2003: Měšťanský dům středověkého Brna, rkp. uložený v archivu Archaia Brno, o. p. s.
Samek, B. 1963: Brněnská radnice. Brno v minulosti a dnes 5, 168-196.
Samek, B. 1994: Umělecké památky ma Moravě a ve Slezsku 1, 142-144.
Vácha, Z. 1999: K metodě restaurování Pilgramova portálu Staré radnice v Brně v letech 1996-1997. Zprávy památkového ústavu v Brně 3, 56-67.

Obr. 1
Brno – Stará radnice, pohled na průčelí radničních budov z ulice Radnické.

Obr. 2
Brno – Stará radnice, Pilgramův portál (1511).

Obr. 3
Brno – Stará radnice, pohled na radniční budovy při Radnické z prostoru nádvoří.

Obr. 4
Brno – Stará radnice, základy severní patky Pilgramova portálu.

Obr. 5
Brno – Stará radnice, výkop v ulici Radnické. Patrná je úroveň černozemního typu a do něj zapuštěného výkopu z přelomu 12. /13. století. Vidět je spára mezi základovým zdivem věže (jádra radnice) a sousedního, severně ležícího domu (rub V zdiva vrcholně středověkého sklepa).

Obr. 6
Brno – Stará radnice, situace při severní zdi průjezdu. Pozůstatek nístěje pece z první poloviny 13. století zahloubené do vrstev překrývajících pozůstatek starší dřevohliněné stavby.

Obr. 7
Brno – Stará radnice, základové zdivo severní patky pasu nesoucího západní stěnu radniční věže. Patrné jsou I pozůstatky primárního armování, jejich úroveň odkazuje na původní pochůzí úroveň v průjezdu.

Obr. 8
Brno – Stará radnice, koruna jižní zdi sklepa pod přední místností bývalého severního domu při severní zdi jádra radnice. Patrný je otisk trámu hrázděné příčkyúsrubnice (?) a trámu zastropení sklepa.

Obr. 9
Brno – Stará radnice, severovýchodní kout přední místnost bývalého severního domu. Patrná je plomba kapsy trámu. Vyzdívka primárního uložení je provedena z gotických nízkých cihel (22 x 11 x 4,5 cm), které jsou typické pro 2. polovinu 13. století.

Obr. 10
Brno – Stará radnice, výkop při severní stěně jižní místnosti radničního jádra. Pod současnou podlahou se nachází cca 2 m mocná vrstva stavební suti. Pravděpodobně se jedná o dnes neznámou zasypanou suterénní prostoru.

Obr. 11
Brno – Stará radnice, pohled na výkop v SV koutě místnosti 8.103. Patrné je nadzemní kamenné zdivo jádra radniční stavby.

Obr. 12
Brno – Stará radnice, Brněnský drak II (?).