Čtvrté brněnské medievistické pátek

10. 10. 2011 – David Merta

7. října se uskutečnil 4. brněnský medievistický pátek, jehož tématem byla Velká Morava. Předneseny byly tři příspěvky. Jan Klápště se pokusil ve své přednášce (Hledání cest k poznání velkomoravské sociální struktury) nastínit problémy týkající sociální struktury Velké Moravy z pohledu archeologie, respektive výzkumu hrobů. Martin Wihoda (Velká Morava a její místo v dějinách) rekapituloval stav poznání Velké Moravy z hlediska práce historika. Konstatoval, že se doposud nikdo nepokusil napsat všeobjímající objektivní dějiny tohoto státu založené zjednodušeně řečeno na aktuálním stavu poznání. Luděk Galuška povyprávěl o vybraných badatelských postřezích týkajících se problematiky sociálního složení pohřbených Velkomoravanů (Několik aktuálních střípků z velkomoravské historie). Příspěvky i následnou debatu jsem s nebývalým zaujetím vyslechl. Ani ne tak kvůli vlastnímu tématu, ale především z pohledu vztahu archeologie a historie (co si kdo od koho může a umí uzmout a využít) a jejich pracovních postupů (filozofie, metodiky, respektive očekávání, co má být výsledkem výzkumu – archeologického i historického). Jak v přednáškách, tak i v následné diskusi bylo vzneseno množství otázek, na něž v současnosti nejsou známy uspokojivé odpovědi. Za nejpodnětnější považuji diskusní vstupy pana profesora JosefaVálky. Mimo jiné řekl, že dějiny Velké Moravy jsou už několikrát napsány a že představa definitivního objektivního shrnutí je nereálná. Nejvíce mě však zaujalo konstatování, že pramen je inspirací, protože nejsme schopni ho v celém rozsahu pochopit. V čem bych s ním nesouhlasil je myšlenka, že jsme schopni pochopit chování člověka do doby raného novověku a dál ne. Myslím si, že mnohdy nejsme s to rozumět ani chování lidí o generaci či dvě starších… tím nemyslím samozřejmě pana profesora! Brněnské medievistické pátky pořádají doktorandi HIU FF MU, za což jim patří dík. Celá akce je velmi sympatická, navýsost smysluplná a vůbec přínosná.