HARZ HORNICKÁ A ROMÁNSKÁ (TABÁKEM A KÁVOU VONÍCÍ)

29. 10. 2007 – Petr Hrubý

Ve dnech 18. 10. 2007 až 21. 10. 2007 jsme zavítali do pohoří Harz v Německu, kde jsme se zůčastnili malého oborového pracovního setkání s našimi německými kolegy, kteří se zde dlouhodobě zaměřují na téma nám blízké a sice na téma montánní archeologie. Naším cílem bylo město Goslar, sídlo Dolnosaského zemského úřadu archeologické památkové péče, Pracoviště montánní archeologie (Niedersächsisches Landesamt für Bodendenkmalpflege, Arbeitstelle Montanarchäologie). Setkání se z naší strany zůčastnili Petr Hrubý a Petr Hejhal (ARCHAIA Brno, pracoviště Jihlava), Václav Kolařík (ARCHAIA Brno, pracoviště Brno) a kolega Jiří Merta (Technické muzeum Brno). Německými protějšky nám byli pracovníci zmíněné instituce LOTHAR KLAPPAUF a FRIEDRICH A. LINKE. Později se knám připojil kolega GÖTZ ALPER, který je archeologem ve východní části Harzu (Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt, Landesmuseum für Vorgeschichte, Halle). Protože se jednalo o setkání pracovní, program byl velice nabitý a to od samého začátku až do konce.

Čtvrtek 18. října: Ihned po příjezdu jsme byli přivítáni na Pracovišti montánní archeologie v Goslaru několika šálky vydatné kávy. Následoval výjezd na Rammelsberg a prohlídka provozu na žíle Altes Lager, se středověkými dobývkami, starými svozy rudy a dalšími komponenty (výklad Lothar Klappauf a Friedrich A. Linke). Po návratu z Rammelsbergu následovala prohlídka pracoviště, technického vybavení, vzorků zdejších rud a vzorků strusek, přičemž vše bylo proloženo živou diskusí a vydatnou kávou. Následovala prohlídka zaniklé románské osady Bergdorf severně od města a na dohled od Rammelsbergu, s archeologicky odkrytou basilikou (výklad Friedrich A. Linke). Po přesunu do nitra Harzu nás čekala prohlídka starých hutnišť a dobývek z raného až vrcholného středověku Oberschulenberg (výklad Friedrich A. Linke). Po návratu na základnu jsme si dali několik šálků vydatné kávy.

Pátek 19. října: Po vypití několika šálků vydatné kávy odjezd do východního Harzu, setkání s Götzem Alperem a sfárání do podzemí zpřístupněného dolu Strassberg - Glasebach. Další program měl toho dne vyloženě rychlý až strhující průběh: návštěva zaniklého hutniště z otonského období u Hasselfelde, dále návštěva záchranného výzkumu raně středověkých dobývek na Fe rudy spolu s hutnickým areálem u vápencového lomu v Elbingerode. Návštěva královské zaniklé falce z 9. – 11. století v poloze Schlosskopf a návštěva blíže nespecifikovaných starých dobývek u Engerode. V podvečer jsme shlédli ještě románský klášter v Drübecku a pak následoval návrat do Goslaru. Po posilnění vyčerpaného organizmu několika šálky vydatné kávy následovalo pohoštění výběrovými víny české produkce a pak presentace výsledků našich jihlavských výzkumů s živou diskusí.

Sobota 20. října: Ráno jsme s nedočkavostí vypili několik šálků vydatné kávy a pod vedením Lothara Klappaufa a Götze Alpera jsme vyrazili do jz Harzu do města Claustal-Zellerfeld, kde jsme nakoupili něco literatury. Následoval přesun do St. Andreasberg, kde jsme pod odborným vedením DR. LIESSMANNA sfárali do dolu z 16.-18. století Roter Bär, kterýžto pracovníci TU Göttingen pozvolna zmáhají a spřístupňují tak partie, konzervované několik set let. Prohlídka několik set metrů podzemního systému o několika patrech byla značně náročná. Po návratu do Goslaru jsme, samozřejmě až po vypití několika šálků vydatné kávy, našli konečně čas na prohlídku památkově velmi dobře zachovaného města s románskými kostely, falcí, středověkými fachwerky a dalšími zajímavostmi (výklad Friedrich A. Linke).

Neděle 21. října: Ráno jsme vyrazili domů, ale cestou jsme ještě navštívili významné raně středověké centrum severního Harzu Quedlinburg.

Co říci závěrem? Po krátkém čase stráveném v Harzu snad alespoň trochu chápeme význam této oblasti jako základu moci a ekonomické síly otonských panovníků i panovníků dalších raně středověkých německých dynastií, včetně pochopení technologické vyspělosti zdejších důlních a hutnických provozů, které jsou o 200-300 let starší než nejstarší centra produkce drahých kovů u nás. Našim německým kolegům nelze než poděkovat za to, že se nám plně a s nasazením věnovali a že nám zprostředkovali mnoho z jejich dvacetileté práce. Krátké srovnání naznačilo, že naše výsledky nejsou po pěti letech výzkumu nikterak špatné. V poznání areálů těžby a primární úpravy rud se dokonce zdá, že bychom mohli mít mírně navrch (snad). U poznání hutnických areálů a metalurgických provozů se naopak máme bezesporu co učit. Metodické přístupy se až na některé detaily neliší, což ale může být dáno samotnou podstatou předmětu výzkumu. Dost možná to svědčí i o tom, že naše pracoviště německou odbornou montánně archeologickou literaturu detailně sleduje a je jí zkrátka ovlivněno. Ostatně jejich literární odborná produkce je díky nesrovnatelně lepšímu financování mnohem větší a kvalitnější a tak jistě nepřeženeme, konstatujeme-li, že německou hornickou archeologii lze v evropském kontextu považovat za nejvyvinutější a že pro výzkum starého hornictví udělali asi nejvíce právě Němci. Tento příklad je tak v mnohém hodný následování. Ihned po příjezdu domů jsme si uvařili kávu…

ilustrační foto Harz - fysická mapa