Prostor u divadla Reduta na Zelném trhu v Brně

Archeologický výzkum v prostoru divadla Reduta na Zelném trhu v Brně

Exponovaně situovaný objekt sahá svými počátky až do středověku, avšak dosud se nepodařilo žádné fragmenty středověké zástavby zachytit. Z architektonického hlediska se budova Reduty jeví jako jednotné dílo z období baroka (30. léta 18. století). Jako barokní jsou dosud hodnoceny i veškeré sklepy pod oběma křídly. Podle O. Vičara se zde k roku 1348 nacházely čtyři městiště jejichž majiteli byli od západu počítáno: Reinhardus brasiator, Heinricus Vbel vleschacker, Nicolaus Ellendi a Heinczlinus sutor.

V souvislosti s rekonstrukcí divadla Reduta proběhl v měsících červenci až záři archeologický výzkum v prostoru dvorku a východního křídla objektu.

Nejstaršími odkrytými lidskými aktivitami v prostoru dvorku byly sídlištní jámy z doby halštatské (cca 800 až 500 př.kr.) a zkulturněný pravěký půdní typ. Na povrchu tohoto půdního typu se počínaje 2. polovinou 12. století soustředily pracovní aktivity obyvatel předměstské osady a od 13. století, měšťanů královského města Brna. Právě činnost ze 12. a 13. století zanechala v prostoru dvorku jedinečné odpadní souvrství o mocnosti až 1,5 m s nejrůznějšími odpadními a hospodářskými jámami. Ze 13. století pochází i dva dřevohliněné suterény nadzemních domů odkryté ve dvorku a východním traktu budovy. Někdy na přelomu 13. a 14. století byla dřevohliněná zástavba nahrazena kamennými domy, z nichž se podařilo zachytit dva nepodsklepené zadní trakty. V průběhu 14. spíše však 15. století byl zadní trakt západního gotického domu z vnitřní i vnější strany podsklepen. Vnitřní sklep s valenou klenbou je dodnes zachován a vnějšímu chybí zastropení zbourané při výstavbě Reduty. Při samotné výstavbě Reduty v 17. století byla veškerá zástavba, krom sklepa s valenou klenbou, zbourána a zplanýrována. Masivní suťovou destrukcí se tehdejší terén zvedl cca o 2 m do současné úrovně. Dva mohutné pilíře ve východní části dvorku dokumentují dnes již zbořenou východní arkádu dvorku.

Ve východním traktu bylo výzkumem odkryto souvrství z 12. a 13. století nasedající na zkulturněný pravěký půdní typ. Místy bylo zvrstvení narušeno středověkými a renesančními odpadními jámami a jímkami, které pokračují hlouběji pod úroveň výzkumu. Unikátním nálezem je zvrstvení podlah nadzemních hospodářských staveb ve východním traktu, které má mocnost téměř jeden metr a nasedá na zkulturněný půdní typ.

vedoucí výzkumu:
Mgr. Marek Peška a Mgr. Dana Zapletalová

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)