Petrov 3

V souvislosti s celkovou rekonstrukcí objektu č. 3 na Petrově uskutečněnou v letech 2000 - 2002 byl proveden záchranný archeologický výzkum.
Petrov 3 - dvoupatrový dům choralistů přiléhá k městské hradební zdi na jihovýchodním konci zástavby jižně chrámu sv. Petra a Pavla.
Na vyobrazeních města z přelomu ze závěru 16. století je zachycena podoba domu stojícího v místě dnešní budovy Petrov 3. Tato výrazná stavba charakteristická trojúhelným štítem a hřebenem střechy kolmým na průběh městské hradby uzavírá na jihovýchodní straně souvislou zástavbu kolem jižní strany katedrály. Na vedutě Bayera a Zeisera z r. 1650 je vedle přestavěné bašty jednotraktový, štítově orientovaný dům, který lze považovat za předchůdce nynějšího č. 3.
Z dochovaných vyobrazení a plánů vyplývá, že ještě na sklonku 18 stol. byly dům č. 3 a sousední 4 (č.p. 273) odděleny. Na plánech z r. 1784 a 1794 je dům č.o. 3, zde označený jako č. 23, zjevně oddělen od sousedního č. 4 (č. 22). Ovšem již na Pluthově plánu okolí z r. 1824 stejně jako na jiném soudobém zaměření z téhož roku jsou č. o. 3 a 4 spojeny (na posledním jako č. 273). Totéž platí pro plán stabilního katastru z r. 1825 a následný z r. 1842. V r. 1874 byl z větší severní části východního křídla tohoto domu vyčleněn radikální přestavbou dnešní č.p. 621 jako dům choralistů (dnes parc.č. 344). Stavba vystavěná podle projektu stavitele Josefa Arnolda na shodném půdoryse využila i původního obvodového středověkého zdiva. Zadní část objektu si přinejmenším v suterénu zachovala původní ráz a zůstala spojena s domem č. p. 273, nesloužila však k bydlení, nacházelo se zde hospodářské zázemí představované stájemi a různými dřevníky.
Na dům až do zahájení prací nebylo zpracováno hloubkové SHP. Existující SHP lze označit za rozsáhlejší pasportizaci (Ambroz 1997), základní údaje o stavbě publikoval B. Samek (Samek 1994, 139).
V první, již na počátku roku 2001 ukončené, etapě výzkumu byly dokumentovány archeologické a stavebněhistorické situace odkryté při rekonstrukci nejjižnější místnosti objektu (Procházka – Sadílek 2001). Při snižování podlahy byly dokumentovány pozdně renesanční navážky nacházející se nad doposud neznámou prostorou pravděpodobně středověkého stáří (původní sklep?). Dále byly dokumentovány i vybrané konstrukce ve východní a západní zdi, které se objevily po snesení omítek.
Druhá etapa probíhající v roce 2001 a z velké části i v roce 2002 obsáhla zbytek stavby včetně inženýrských sítí ve dvoře a při severním a severovýchodním průčelí domu. V interiérech byly otlučeny omítky, v suterénu sníženy podlahy. Dokumentační práce potvrdily Samkův předpoklad, že stavba je ve svém jádře pozdně středověká. Obvodové zdi domu obsahovaly jak v suterénu, tak i v přízemí substrukci poměrně jednolitého cihlového zdiva náležící jedné stavební fázi datované dle architektonických prvků do druhé poloviny 15. století. Stavba byla plochostropá. Její jižní část využila jako základu staršího kamenného zdiva, které s největší pravděpodobností náleželo původní stavbě ze 13./14. století.
Výkopy sítí na dvoře pak prokázaly pozdně středověké a novověké planýrky z vytěženého metabazitového skalního podloží dorovnávající terén v nejbližším okolí domu.
Akce přinesla cenné informace ke stavebnímu vývoji jmenovaného domu, jehož historie nebyla do té doby zcela objasněna. Je patrné, že při mladších přestavbách bylo využito pozdně středověkého obvodového zdiva a došlo pouze k změně interiérových dispozic jednotlivých prostor domu. V roce 1874 pak k nástavbě patra.


Literatura:

Ambroz, A. 1997, Petrov č.3 a 4 – stavebně historický průzkum.
Holub, P. – Merta D. – Peška M. – Zůbek A. 2002, Petrov 3, terénní dokumentace uložená v archivu Archaia Brno o.p.s..
Procházka, R. – Sadílek, J. 2001, Brno – Petrov 3, rekonstrukce suterénu, Nálezová zpráva č.j. 14/01 v archivu Archaia Brno o.p.s..
Samek, B. 1994, Umělecké památky Moravy a Sezska, 1. svazek.