Mozartova ulice v Brně
Archeologický výzkum při rekonstrukci Mozartovy ulice v Brně
V rámci projektu rekonstrukce povrchu a kanalizace v Mozartově ulici provedla firma Archaia Brno v tomto prostoru archeologický výzkum.
Z historických pramenů víme, že již roku 1240 zde byl založen klášter Cella sanctae Mariae (Dům P. Marie). Po počátečním úspěšném rozvoji začal klášter od husitských válek upadat a to tak, že roku 1578 byl definitivně opuštěn. Rudolf II. pak hned stejného roku daroval opuštěný areál Jezuitům a ještě před rokem 1593 začala rozsáhlá rekonstrukce, jíž se zúčastnili známí stavitelé zvučných jmen - Antonio Gabri a později patrně Ondřej Erna. Po zrušení Jezuitského řádu r. 1773 byla v budově otevřena německá normální hlavní škola, byl zde zřízen sirotčinec, později sem byla z Olomouce přesunuta univerzita, studijní komise, šlechtická kolej, kněžský seminář a stavovská akademie. Po návratu těchto institucí do Olomouce sloužila kolej jako c.k. kasárna. Roku 1904 došlo v rámci celkové asanace města ke zboření tohoto rozsáhlého areálu (vyjma kostela, který stojí v Jezuitské ulici dodnes).
Pozornost archeologů se soustředila především k severnímu konci ulice, kde podle výsledků dřívějších akcí (sanace brněnského podzemí) bylo možno čekat bohaté archeologické situace. Tento předpoklad byl také plně potvrzen. Na ploše cca 21x10 m odkryly pracovníci bohaté kulturní vrstvy pocházející převážně ze 13. a počátku 14. století. Z období 13. století také pochází zde zjištěné pozůstatky první městské zástavby. Jedná se především o zachycený suterén dřevohliněného (hrázděného) domu zaniklého požárem někdy na přelomu 13. a 14. století. Zajímavostí je, že při požáru se do sklepa z vyšších pater propadlo topeniště, které se projevilo jako mohutná kamenná destrukce promísená s cihlami a glazovanými dlaždicemi. Další pozůstatky středověké architektury již představují sklepy kamenných domů. Z nich jeden (sousední od výše zmíněného dřevohliněného) můžeme pravděpodobně opět datovat do 13. století. Nutno konstatovat, že nebyly objeveny žádné pozůstatky středověké klášterní architektury. V současné době totiž není
Z dalších archeologických objektů byly v prostoru výzkumu zachyceny především, pro městské aglomerace typické, odpadní jámy (jímky), datovatelné do širokého časového rozpětí od 13. do 18. století. Především z nich pochází velké množství archeologických nálezů, většinou keramiky, ale i železných předmětů (zde např. jmenujme podkovu, nůž, trojnožku pro vaření, ...), mincí (2 ks) a bronzů.
V současné době (prosinec 2002) archeologický výzkum pokračuje dohledem nad výkopy kanalizačních přípojek a chystá se jeho zpracování do formy nálezové zprávy.
Vedoucí výzkumu:
Petr Holub
Laboratorní hlasatel: Slepené mince
28. 01. 2025 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková zobrazit
