JME Koliště

V souvislosti s výměnou VN na ulici Koliště se uskutečnil v březnu 2002 záchranný archeologický výzkum. Akce byla realizována na základě smlouvy o dílo mezi společností Archaia Brno o.p.s. a společností JME, a.s.. Sledovaná plocha výzkumu se nachází v k.ú. Město - Brno na samotném jihovýchodním okraji Městské památkové reservace, na ulici Koliště.
Z hlediska historické topografie se v tomto prostoru od založení města (první polovina 13. století) nacházelo předměstí. V novověku pak do tohoto prostoru ze západu částečně zasahovalo předpolí barokní městské fortifikace. Současný vzhled je důsledkem velké asanace probíhající v časovém rozpětí od 60. let 19. století do roku 1905, a následného vybudování městského obchvatu.
Název dnešní ulice Koliště prošel v minulosti poměrně bohatým vývojem než se ustálil do dnešní podoby. Ve 14. Století byl zaveden název Ledergasse a Grabengasse, v roce 1839 Ledergasse, 1867 pak Franzens-Glacis, Carl-Glacis, Theresien-Glacis a Zollhaus-Glacis. V roce 1918 pouze Koliště (Glacis), v období Protektorátu Glacis (Koliště), v roce 1945 Koliště, od roku 1946 Stalinovy sady, od roku 1963 sady Osvobození a od roku 1990 se opět vrátil tradiční název Koliště (Flodrová 1997, 113).
Významným prvkem je vodoteč Ponávky, která v těchto místech zásadním způsobem ovlivnila charakter zástavby, respektive osídlení. Zkoumaná lokalita se rozkládá na pravobřeží Ponávky. Výškopisně se zkoumaný prostor nachází asi ve 219,5 m n.m.. Geomorfologicky se zde jedná podobně jako u nivy svratecké o rovinu mírně zvlněnou, kterou tvoří náplavy Svitavy a Ponávky. Podloží této roviny vytvořil bádenský tégl a na něj v mladších obdobích nanesené vrstvy štěrků a bahnitých náplavů, z nichž nejmladší vrstva má charakter přeplavené spraše (Hálová – Jahodová 1975, 304). Na sprašové podloží nasedá pěkně zachovaný, holocenní půdní horizont, tvořený černohnědou humózní hlínou tzv. černozemí, která byla dokumentována i vlastním výzkumem. Původní rozčlenění oblasti znatelně změnila radikální regulace Svitavy, Svitavského náhonu a kanalizace Ponávky v závěru 19. století spolu s výstavbou trati.
Lokalita se nachází v oblasti brněnského předměstí II. quartale civitatum, jihovýchodně historického jádra, před branou Měnínskou. Na počátku Cejlu byla středověká osada zmiňovaná v listině Václava III. Z roku 1306, která byla poddána proboštství na Petrově (Hálová – Jahodová 1975, 26). Čtvrť zvaná V jirchářích (Inter cerdonas) s několika menšími uličkami se skládala z domků drobných řemeslníků, stály zde i statky a na Ponávce (?) jsou zmiňovány dvoje lázně (Hálová – Jahodová 1947, 68). Zástavba byla tvořena domy jirchářů a koželuhů, tedy řemeslníků, kteří potřebovali ke své činnosti vodu (Vičar 1966, 230 – 231).
V závěru 18. Století má čtvrť Jircháře 43 domů. V polovině 19. Století pak bylo na Kolišti vystavěno několik bloků klasicistních domů. V letech 1845 až 1851 došlo k likvidaci fortifikačních objektů mezi Židovskou a Novou branou, zdivem a sutí ze zbořených hradeb se pak v letech 1866 – 67 navážely široké plochy Koliště a nádražního prostranství (Hálová – Jahodová 1975, 81). V roce 1863 byl schválen regulační plán jehož výsledkem bylo vytvoření širokého parkového kruhu po vzoru vídeňských okružních komunikací a kolem roku 1870 již byl zastavěn celý vnější okraj Koliště nájemními domy (Hálová – Jahodová 1947, 276).
V oblasti sledovaného prostoru se doposud neuskutečnil žádný archeologický výzkum.
Nejstarší antropogenní situace se podařilo dokumentovat ve výkopu v chodníku před parcelou č. 664/1, kde byl zachycen povrch černozemního typu a na něj nasedající kulturní vrstvy (s.j.125, 126 a 127) datované keramickým materiálem k polovině 13. století. Velmi bohatá vrstva obsahovala množství fragmentů keramiky a zvířecích kostí dokládající poměrně intenzivní osídlení tohoto prostoru. Stratigraficky mladší vrstvy byly zničeny výkopy inženýrských sítí již v minulosti.
Ve výkopech situovaných rovnoběžně s tělesem železniční trati bylo zachyceno několik reliktů základových zdiv (s.j. 900, 901, 902, 903, 904, 905, 906 a 907), které lze přičíst stavební činnosti v průběhu 19. století. Dvojice zdí lze přičíst jednotlivým stavbám, které zde postupně vznikaly. S největší pravděpodobností se jednalo o tři následné stavební fáze. Jejich půdorysné dispozice, respektive rozvržení nelze na základě omezených výkopů rekonstruovat. I tak je zřejmé, že stavební činnost v této lokalitě byla velmi intenzivní hlavně v období pozdního baroka a klasicismu. Výše zmiňované zdi byly zapuštěny do stratigraficky starších planýrek z nichž nejstarší lze datovat na přelom pozdní gotiky a renesance. Zvrstvení dosahovalo mocnosti větší než 1,00 m, dokládá tak úpravy terénu na pravobřeží Ponávky v období novověku obecně.
Ve výkopu za domovním traktem domu Vlhká č. 22 (parcela č. 666) byl dokumentován výkop, který prorazil zaklenutí kanalizované Ponávky ze závěru 19. století.
Záchranný archeologický výzkum zachytil osídlení předměstí datované do poloviny 13. Století, které lze přičíst v pramenech zmiňované čtvrti V jirchářích. Hmotná kultura reprezentovaná nálezy fragmenty keramiky dokládá intenzivní osídlení poměrně bohatou komunitou řemeslníků, tento poznatek neodpovídá poznatkům starších badatelů, což samo o sobě je zajímavé zjištění. Obecně lze říci, že jakýkoliv další výzkum v tomto prostoru přinese mnohá překvapivá zjištění. Mladší, novověké osídlení pak dokládá mocné souvrství. Tuto aktivitu není možné jednoznačně interpretovat přímo jako součást zástavby, jedná se pravděpodobně úpravy hospodářského zázemí dnes již neznámých staveb. Nejmladší stavební horizont pak reprezentují fragmenty základových zdiv domů rámcově datovaných do průběhu 19. století. Výzkum tedy přinesl podstatné informace týkající se vývoje této části předměstí.

Literatura:

Flodrová, M. 1997, Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek.
Hálová – Jahodová C. 1947, Brno, stavební a umělecký vývoj města.
Hálová – Jahodová, C. 1975, Brno, dílo přírody, člověka a dějin.
Merta, D. 2002, JME, Koliště – výměna VN, nálezová zpráva č.j. 24/02 v archivu Archaia Brno o.p.s..
Vičar O. 1966, Místopis Brna v polovici 14. století (předměstí), Brno v minulosti a dnes 8.

Parovod, který přetnul neznámý příkop na Polní...

02. 04. 2020 – Róbert Antal – zobrazit

Už dlhšiu dobu vykonávame archeologický dohľad nad rekonštrukciami parovodov v Brne, ktoré sú v réžii Teplárny Brno (viac info o celom projekte na https://www... Parovod, který přetnul neznámý příkop na Polní...

31. 03. 2020Brusle a bruslení

30. 03. 2020Pokračující práce v Louce...

27. 03. 2020SKLO, LUXUS a EPIDEMIE – reakce na epidemii moru v Evropě v polovině 14. století

26. 03. 2020Stále na Krumlovském zámku…

21. 03. 2020Jaro je tu

17. 03. 2020Archeologický výzkum na brněnských Nových Sadech...

09. 03. 2020Lodičky

06. 03. 2020GUMOVÁ BOTA Z WIMPASSINGU

02. 03. 2020Nové objevy v Břeclavi