Jihlava - náměstí TGM

Záchranný archeologický výzkum v severní části náměstí, který proběhl v měsících květnu a červnu byl vyvolán projektovanou rekonstrukcí vozovky ve východní čísti Masarykova náměstí v trase trolejbusových linek MHD (OBR 01). Výzkumná plocha byla definována plochou rekonstrukce a měla tvar liniové skrývky, začínající v severní části zhruba na linii kostela sv. Ignáce, pokračující směrem na jih těsně kolem obchodního domu PRIOR a končící po 180 m v úrovni dnešní Dolní zastávky MHD.
Z dosavadního rozboru situace vyplývá, že rekonstrukce vozovky porušuje část poměrně dobře zachovaného areálu sídliště, jehož stáří spadá podle nalezeného archeologického materiálu rámcově do 13. století, přičemž s jistými výhradami se jako velmi pravděpodobné jeví datování do první poloviny tohoto věku. konkrétní charakteristika a interpretace odkrytého sídlištního areálu, je v rámci složitého a pestrého kolonizačního procesu, který nejen na území samotné dnešní Jihlavy, nýbrž i v celém dosud téměř neosídleném prostoru centrální Českomoravské vrchoviny od konce 12. století probíhal, předmětem dalšího studia. S největší pravděpodobností se jedná o část osady, která zanikla v souvislosti s plánovitou lokací dosavadního jihlavského osídlení na vrcholně středověké město.
Pozůstatky zkoumané osady byly kromě jiného zastoupeny sídlištními vrstvami. Ty bylo možné pozorovat téměř v celé ploše výzkumu. Na nálezy nejbohatší byla vrstva v severní části odkryté plochy, nasedající bezprostředně na podloží. Obsahovala značné množství keramiky, různých železných předmětů a zvířecích kostí. Kromě toho se zde nacházely také nálezy svědčící o metalurgické činnosti. Jsou to různě velké zlomky železné strusky, nebo slitky a hrudky barevných kovů.
Dalšími prvky, které představovaly zbytky středověké osady, byly zaniklé suterény středověkých domů dřevohliněné konstrukce (OBR 02), dochované v podobě větších jam s velmi charakteristickou a vesměs ustálenou strukturou. Celkem byly zachyceny tři takovéto objekty. V severní části výzkumné plochy byl situován suterén s plochým dnem a nepříliš pevnými stěnami. Nejsvrchnější částí stratigrafie bylo kamenné a valounové štětování, zjištěné ale i na dalších místech odkryté plochy náměstí. Právě tyto objekty poskytly mimořádnou kolekci keramiky, kterou podle zběžně vyhodnocené morfologie, technologie zpracování, povrchové výzdoby a materiálové struktury řadíme velmi obezřetně k polovině 13. století. Charakteristickým prvkem keramické domácí technologie je v tomto období vysoká příměs drcené, nebo mleté tuhy v keramickém těstě.
Souvrství přineslo doklady také o metalurgické činnosti, v podobě zelenavých hrudek a různě velkých plíšků blíže neurčeného barevného kovu (OBR 04). Neobvykle bohatou hmotnou kulturu obyvatelstva dotyčného sídliště v tomto období dokládá kostěná hrací kostka (délka hrany asi 9 – 10 mm) s klasickým bodovým číslováním stran od 1 do 6, provedeným drobným rotačním rytím. Poměrně zajímavá i z technologického hlediska je pak třeba i drobná plastická figurka koně (délka cca 5 cm, výška 4,7 cm) z jemné plavené keramiky, pálená oxydačně a polévaná světle hnědou glazurou. K dalším nálezům, které nepatří k celkem běžnému inventáři, patří pak drobná měděná opasková přezka s jemným drátkovým zdobným vinutím (OBR 05).
Dalším takovým suterénem byl objekt, zachycený ve velice malém rozsahu. Tato stavba byla téměř shodně stranově orientována, jako předchozí (SV - JZ). Zachovalá hloubka činila okolo 60 cm. V zánikových výplních suterénu bylo nalezeno značné množství běžné sídlištní středověké keramiky, přičemž soubor je technologicky i chronologicky srovnatelný se souborem z obou dalších prozkoumaných suterénů, nebo se souborem z otevřených archeologických situací v okolních sídlištních vrstvách.
Třetím a posledním svého druhu byl suterén domu, zachycený jen částečně a porušený výstavbou obchodního domu Prior (OBR 03). Výplně obsahovaly znovu značné množství archeologického materiálu, téměř výhradně se však jednalo o keramiku a kosti domácího hospodářského zvířectva. V keramickém inventáři se vyskytovala prakticky jen domácí hrnčina s vysokým a středním obsahem mletého, popřípadě drceného grafitu v keramickém těstě, nalezeno bylo však i několik fragmentů jemně plavené, béžově až tmavě béžově zbarvené keramiky, která se na naše území velmi pravděpodobně dostala importem t technologicky vyspělejších oblastí v našem sousedství.

Cornštejn

18. 02. 2021 – Miroslav Dejmal – Jakub Šimík – zobrazit

Na podzim jsme při našich cestách do Podyjí nemohli vynechat ani Cornštejn. Sice jsme pouze vypomáhali Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, ale i tak jsme hrad rádi odborně navštívili... Cornštejn

18. 02. 2021Hrob z doby bronzové

18. 02. 2021Obilní jámy z doby bronzové na ulici Hvězdová v Brně

18. 02. 2021Vranov

02. 02. 2021Bítov

11. 01. 2021První objevy nového roku...

23. 12. 2020KDE SE VZAL VÁNOČNÍ STROMEK?

22. 12. 2020Co se letos dělo v podzemí pod Solniční ulicí?

15. 12. 2020Pod úkrytom hmly

08. 12. 2020Zimní výzkum na tzv. Římském náměstí v Brně