Jihlava - náměstí TGM

Záchranný archeologický výzkum v severní části náměstí, který proběhl v měsících květnu a červnu byl vyvolán projektovanou rekonstrukcí vozovky ve východní čísti Masarykova náměstí v trase trolejbusových linek MHD (OBR 01). Výzkumná plocha byla definována plochou rekonstrukce a měla tvar liniové skrývky, začínající v severní části zhruba na linii kostela sv. Ignáce, pokračující směrem na jih těsně kolem obchodního domu PRIOR a končící po 180 m v úrovni dnešní Dolní zastávky MHD.
Z dosavadního rozboru situace vyplývá, že rekonstrukce vozovky porušuje část poměrně dobře zachovaného areálu sídliště, jehož stáří spadá podle nalezeného archeologického materiálu rámcově do 13. století, přičemž s jistými výhradami se jako velmi pravděpodobné jeví datování do první poloviny tohoto věku. konkrétní charakteristika a interpretace odkrytého sídlištního areálu, je v rámci složitého a pestrého kolonizačního procesu, který nejen na území samotné dnešní Jihlavy, nýbrž i v celém dosud téměř neosídleném prostoru centrální Českomoravské vrchoviny od konce 12. století probíhal, předmětem dalšího studia. S největší pravděpodobností se jedná o část osady, která zanikla v souvislosti s plánovitou lokací dosavadního jihlavského osídlení na vrcholně středověké město.
Pozůstatky zkoumané osady byly kromě jiného zastoupeny sídlištními vrstvami. Ty bylo možné pozorovat téměř v celé ploše výzkumu. Na nálezy nejbohatší byla vrstva v severní části odkryté plochy, nasedající bezprostředně na podloží. Obsahovala značné množství keramiky, různých železných předmětů a zvířecích kostí. Kromě toho se zde nacházely také nálezy svědčící o metalurgické činnosti. Jsou to různě velké zlomky železné strusky, nebo slitky a hrudky barevných kovů.
Dalšími prvky, které představovaly zbytky středověké osady, byly zaniklé suterény středověkých domů dřevohliněné konstrukce (OBR 02), dochované v podobě větších jam s velmi charakteristickou a vesměs ustálenou strukturou. Celkem byly zachyceny tři takovéto objekty. V severní části výzkumné plochy byl situován suterén s plochým dnem a nepříliš pevnými stěnami. Nejsvrchnější částí stratigrafie bylo kamenné a valounové štětování, zjištěné ale i na dalších místech odkryté plochy náměstí. Právě tyto objekty poskytly mimořádnou kolekci keramiky, kterou podle zběžně vyhodnocené morfologie, technologie zpracování, povrchové výzdoby a materiálové struktury řadíme velmi obezřetně k polovině 13. století. Charakteristickým prvkem keramické domácí technologie je v tomto období vysoká příměs drcené, nebo mleté tuhy v keramickém těstě.
Souvrství přineslo doklady také o metalurgické činnosti, v podobě zelenavých hrudek a různě velkých plíšků blíže neurčeného barevného kovu (OBR 04). Neobvykle bohatou hmotnou kulturu obyvatelstva dotyčného sídliště v tomto období dokládá kostěná hrací kostka (délka hrany asi 9 – 10 mm) s klasickým bodovým číslováním stran od 1 do 6, provedeným drobným rotačním rytím. Poměrně zajímavá i z technologického hlediska je pak třeba i drobná plastická figurka koně (délka cca 5 cm, výška 4,7 cm) z jemné plavené keramiky, pálená oxydačně a polévaná světle hnědou glazurou. K dalším nálezům, které nepatří k celkem běžnému inventáři, patří pak drobná měděná opasková přezka s jemným drátkovým zdobným vinutím (OBR 05).
Dalším takovým suterénem byl objekt, zachycený ve velice malém rozsahu. Tato stavba byla téměř shodně stranově orientována, jako předchozí (SV - JZ). Zachovalá hloubka činila okolo 60 cm. V zánikových výplních suterénu bylo nalezeno značné množství běžné sídlištní středověké keramiky, přičemž soubor je technologicky i chronologicky srovnatelný se souborem z obou dalších prozkoumaných suterénů, nebo se souborem z otevřených archeologických situací v okolních sídlištních vrstvách.
Třetím a posledním svého druhu byl suterén domu, zachycený jen částečně a porušený výstavbou obchodního domu Prior (OBR 03). Výplně obsahovaly znovu značné množství archeologického materiálu, téměř výhradně se však jednalo o keramiku a kosti domácího hospodářského zvířectva. V keramickém inventáři se vyskytovala prakticky jen domácí hrnčina s vysokým a středním obsahem mletého, popřípadě drceného grafitu v keramickém těstě, nalezeno bylo však i několik fragmentů jemně plavené, béžově až tmavě béžově zbarvené keramiky, která se na naše území velmi pravděpodobně dostala importem t technologicky vyspělejších oblastí v našem sousedství.

Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023 – Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík – zobrazit

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů... Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř

07. 04. 2023Ve stínu hradeb (Ivančice)

07. 04. 2023Archeologie na ulici Spolková v Brně

07. 04. 2023Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně

12. 02. 2023Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici

12. 02. 2023Mendelova podpora archeologie

13. 11. 2022Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov)