Jihlava - hornická osada

Jednou z nejvýznamnější lokalitou na katastru dnešní Jihlavy, která přinesla dosud nejobjemnější svědectví o osídlení a dolování v období kolonizace Českomoravské vysočiny, je poloha s příznačným jménem Starohorský couk. Archeologický výzkum vyvrcholil odkryvem mírného návrší poblíž Jiráskova mostu (OBR 08), kde byla identifikována okrajová, ale nálezově překvapivě bohatá část obytného areálu sídliště, jehož uspořádání nese některé znaky pravidelně koncipované osady (OBR 01). Byly zde odkryty stopy obydlí, představované obecně velmi rozšířeným typem suterénu dřevohliněné konstrukce (OBR 02). Celkem bylo výzkumem identifikováno a prozkoumáno 10 těchto objektů. Téměř všechny se nacházely v části naleziště, která se rozprostírala severněji a tedy níže, blíž ke Starým Horám, na nižším chráněném svahu poblíž bezejmenného potůčku. S určitými výhradami se dá říci, že zkoumané suterény byly prostorově umístěny na základě velice volného, přesto však cílevědomého rozvržení, ačkoliv tato otázka je dosud předmětem studia. Tyto objekty se skládaly z jednoduchého kvadratického (obdélného, nebo i čtvercového) výkopu do podloží, přičemž stěny tohoto výkopu byly většinou hladké a téměř kolmé. Z technického vybavení těchto suterénních partií domů byly nalezeny pouze nepatrné pozůstatky dřevěných stěn, někdy i podlah, vstupních šíjí v podobě schodů a pak ovšem stopy nosných kůlů v rozích interiérů (OBR 03).
Významnou skupinou archeologických objektů jsou přímé relikty důlní těžby a zpracovatelské činnosti, tj. ústí těžebních šachet (OBR 04), nebo průzkumných výkopů (tzv. pinky, OBR 05) a pak různé typy úpravárenských zařízení (OBR 06). V zánikových vrstvách jednoho ze suterénů domů byl nalezen např. fragment žulového rotačního mlýnu. Jeho průměr se pohybuje téměř přesně okolo 1 m, přičemž tloušťka v místě středu okolo 20 – 25 cm (OBR 07).
Podstatným a zajímavým prvkem byl, pokud jde o prostorová pozorování, vztah ústí těžebních a průzkumných šachet, které se prostorově prolínají s nalezenými obytnými objekty. Pracovní teze smíšeného obytného, těžebního a výrobního areálu naráží však na problém datování identifikovaných šachet, z jejichž zánikových výplní v jícnech nebyl až na několik výjimek nalezen žádný archeologický materiál. Směrem do údolí dnes zmeliorované vodoteče byly v samotném závěru terénního výzkumu odkryty báze pravidelných objektů, nesoucí stopy vysokoteplotního žáru a které je snad možné označit jako zbytky výrobních zařízení. Ty se pak rovněž nacházely v bezprostředních vzdálenostech od zjištěných zbytků obydlí. Pokud jde o nálezový inventář, pak lze říci, že výrazně největší množství movitých archeologických nálezů přinesly zánikové výplně zahloubených částí domů. Jedná se o soubor keramiky, patřící rámcově do 13. století. Lze v něm pozorovat prvky jak archaické, hlásící se ještě k tradicím pozdně hradištního období (tj. 1. pol. 13. stol.), tak prvky značně mladší, ukazující na mnohem pokročilejší dobu. Z dalšího inventáře nutno jmenovat již dosti rozsáhlý soubor kovových předmětů, jako zlomky železných nožů nebo různého nářadí. Nalezen byl exemplář gotického klíče, nebo železného trubkového zámku, který se v prostředí zemědělské vsi jinak může vyskytnout. Z bronzového inventáře nutno uvést měděné či bronzové opaskové přezky, opasková kování a další. Za významné možno považovat tři exempláře stříbrných mincí (brakteátů) a dva exempláře olověných závažíček tvaru malých disků (průměr 1 – 3 cm). Součástí nálezového souboru je dnes také rozsáhlá kolekce zlomků strusky, které jsou určeny na rozbor. Zajímavým jevem je, že struska byla nalezena téměř výlučně znovu ve výplních suterénů domů.
Postup výzkumných prací se přímo řídil postupem prací stavebních, které probíhaly současně. Směrem od jihu probíhala nejprve skrývka, v těsném sledu pak terénní výzkumné práce a bezprostředně za nimi pak již vlastní těžba zeminy, která nenávratně změnila tvářnost zdejší krajiny a reliéfu a zcela odstranila autentický povrch, nesoucí informace o aktivitách člověka v tomto prostoru.
Kromě archeologů se na výzkumu těžebního i obytného areálu poblíž Starých Hor podílela řada dalších institucí, jejichž zaměstnanci a členové přispěli k záchraně zbytků této lokality významnou měrou. V průběhu výkopových prací byly odebírány vzorky na mineralogický i petrografický rozbor (mgr. Karel Malý), dále byly také prováděny geofyzikální práce, které přinesly významné informace o zaniklých šachtách (PhDr. Vojtěch Beneš, G-Impuls). Velký kus práce odvedla také firma Interra Brno, specializovaná na hloubkové zemní práce, nebo zdejší základní organizace České speleologické společnosti Cunicunullus.

První jarní úroda

21. 03. 2024 – Lenka Sedláčková – zobrazit

Tak nám včera začalo jaro a první letošní úroda celých nádob na sebe nenechala dlouho čekat… Lokalita: Brno, ražba kanalizace na ulici Leitnerova, dvě odpadní jímky z období 14... První jarní úroda

21. 03. 2024Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou

21. 03. 2024Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s

21. 03. 2024Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě!

21. 03. 2024Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici

21. 03. 2024Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě

20. 10. 2023Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou?

20. 10. 2023Archeologický výzkum na Pernštejně 2023

20. 10. 2023Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě

20. 10. 2023Starobrněnský haltýř