Jihlava - Čajkovského 34-36

V souvislosti s realizací výstavby bytového domu s prodejnou na ulici Čajkovského č. 34-36 a na ulici Úzká 3 v Jihlavě byl v měsících dubnu až červnu 2002 uskutečněn na předmětných parcelách záchranný archeologický výzkum. Provedla ho Archaia Brno, o.p.s.
Výzkum podle očekávání jednoznačně potvrdil intenzívní využívání daného prostoru od samotných počátků Jihlavy ve 13. století, přes její bouřlivou historii a vývoj v období středověku a novověku až do současných dnů. Z nejstaršího období se bezesporu jako nejzásadnější projevil objev pozůstatků tehdejší zástavby. Konkrétně se podařilo odkrýt relikt zahloubené suterénní části (sklepa) dřevohliněného domu. Šlo o zástupce skupiny objektů, které nám odrážejí úroveň a tradici stavební kultury našich zemí ve středověku. Jsou příznačným jevem archeologických výzkumů především v jádrech historických měst a reprezentují z většiny hlavně horizont 13. století. Jmenovaným objevem se poněkud rozšířil počet těchto objektů dokumentovaných na území středověké Jihlavy. Prokazuje se tak, že Jihlava nebyla v kontextu vývoje středověké stavební tradice českých zemí výjimkou. Sklep a potažmo vlastně i přináležející nadzemní dům zanikl požárem někdy ve 2. polovině 13. či na přelomu 13. a 14. století. Suterén již nebyl dále obnoven a byl zasypán.
Struktura zástavby se tu pak zásadně změnila. Lze předpokládat, že daný prostor byl využit už jen jako dvorek a tehdejší majitelé tam situovali odpadní jámu – jímku. Ta byla zasypána ještě během 14. století a je pak zase možné uvažovat o jisté změně v rozložení zastavěné a nezastavěné plochy na předmětné parcele. Rovněž jímky jsou charakteristickým jevem archeologických výzkumů v historických jádrech našich měst. Souvisejí s hygienickým územ doby a v hojném počtu je nacházíme v každém období města od 13. až do 20. století. Výplně těchto jímek dodávají obrovský informační potenciál o životě lidí té které doby. Vedle často velice bohatých movitých nálezů (stolní keramika, sklo, mince atd.) poskytují také informace o struktuře stravy tehdejších lidí (nacházejí se kosti, pecky, atd.), hygienických návycích a nemocích (dochovávají se spory a zárodky některých parazitů atd.). Bohužel v případě objevené jímky, kdy nejzásadnější výplně se nacházely až pod základovou spárou stavby, se ani jeden z těchto okruhů nepodařilo sledovat. Stejně jako jímky jsou pro naše města typické i studny. Jedna byla odkryta i na předmětné parcele. Měla kamenné obezdění, bohužel se ji ovšem nepodařilo blíže datovat.
Archeologický výzkum také několika sondami ověřil část půdorysu zděného sklepa při ulici Čajkovského. Ve své podstatě odkrytý půdorys korespondoval s půdorysem, který byl dříve zakreslen do Mapy historického podzemí. Jisté nesrovnalosti se projevovaly v čele při ulici Čajkovského. Musel by je ovšem ověřit jiný než záchranný archeologický výzkum. Odkrytá zdiva jmenovaného sklepa byla popsána a dokumentována a na základě jejich charakteru se lze klonit k tomu, že sklep byl vystavěn v období renesance, případně baroka.

Patrimonium pro futuro

12. 06. 2025 –  – zobrazit

Přátelé, sledující, moc bychom si vážili toho, kdybyste nás podpořili v hlasování „Patrimonium pro futuro“, které je každoročně vyhlašováno Národním památkovým ústavem... Patrimonium pro futuro

09. 06. 2025Zapomenutý potok pod Brnem

08. 06. 2025Čím budu, až budu velký/á? Archeologie už od školky

08. 06. 2025Brno, rozšíření Janáčkova kulturního centra

08. 06. 2025Aktuálně z Brna, k.ú. Trnitá, továrna J. H. Offermann

08. 05. 2025Návrat do minulosti Nových sadů

28. 03. 2025Život a smrt v Brně: Starobrněnský hřbitov vypráví zapomenuté příběhy

20. 02. 2025Hrad Hluboký

12. 02. 2025Neolit v Oslavanech

28. 01. 2025Laboratorní hlasatel: Slepené mince