Jihlava - Čajkovského

V proluce v Čajkovského ulici č. 17 (OBR. 01), proběhl na jaře roku 2002 archeologický průzkum a dílčí výzkumné práce v souvislosti se zemními stavebními zásahy a záměrem vybudovat zde nový objekt, sloužící jako rehabilitační centrum. Stavební projekt přitom počítal s úplným odstraněním historické hmoty předchozího domu včetně sklepních částí a přilehlých kulturních souvrství v plném rozsahu a to do hloubky několika metrů od povrchu vozovky. Parcela domu Čajkovského 17 (OBR. 02) se nachází v jihovýchodní části města, těsně při vnitřním hradebním pásu. Ulice Čajkovského, nesla dlouho název platea Figulorum, tedy Hrnčířská. Toto označení se v průběhu novověku změnilo na Dolní Řeznická (Untere Fleischhackergasse). Kromě reliktů sklepa (OBR. 04) byly předmětem výzkumu také podzemní prostory, které možno charakterizovat jako vstup do nižších suterénních pater. Jednalo se o objekt pod vozovkou Čajkovského. Tvořen byl kratší chodbicí, která ústila sklepa někdejšího domu malým vstupem . Chodba se pak stáčela v pravém úhlu doleva, kde bylo původní kamenné lícované zdivo ukončeno a kde prostora pokračuje v podobě nepravidelné kaverny sekané do skály. Tato sekaná prostora pak měla jednoznačně klesavý průběh, tj. profil se od zákrutu směrem k západu snižoval. Zakončena byla slepě, tj. zásypem a vodním jezírkem. Její datování není zcela jasné, jde ale s největší pravděpodobností o další část tzv. jihlavského podzemí, které vznikalo jako spojitý systém podzemních prostor zhruba od 15. století.
Výzkum přinesl základní informace o nejstarších aktivitách v období vrcholného a pozdního středověku na lokalitě v podobě sídlištních vrstev (OBR. 03), několika archeologických objektů a samozřejmě v podobě získaného archeologického materiálu, ve kterém dominuje zejména keramika. V žádné ze zkoumaných situací nebyl zjištěn horizont, související s dobou zakládání města ve 13. století. Keramický materiál, který byl vyzdvižen z dokumentovaných uloženin, by spíše svědčil lidských aktivitách na parcele buď až v samém závěru tohoto věku, nebo pravděpodobněji až ve století čtrnáctém. Tomu zhruba odpovídá i fakt, že lokalita se nacházela v bezprostředním týlu vnitřní linie středověkého městského opevnění. V dobách plné funkce fortifikace se zpravidla jednalo neobytnou a možno říci jakousi militarizovanou zónu. Lze se domnívat, že první konstrukce a stavby, které byly na lokalitě vybudovány, se objevují skutečně až v době, kdy vojenský význam původního středověkého opevnění z různých příčin ustupoval do pozadí. Nelze však již určit, zda tento proces probíhal formou plánovité a řádné výstavby, nebo šlo o divokou a parazitní zástavbu.

Cornštejn

18. 02. 2021 – Miroslav Dejmal – Jakub Šimík – zobrazit

Na podzim jsme při našich cestách do Podyjí nemohli vynechat ani Cornštejn. Sice jsme pouze vypomáhali Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, ale i tak jsme hrad rádi odborně navštívili... Cornštejn

18. 02. 2021Hrob z doby bronzové

18. 02. 2021Obilní jámy z doby bronzové na ulici Hvězdová v Brně

18. 02. 2021Vranov

02. 02. 2021Bítov

11. 01. 2021První objevy nového roku...

23. 12. 2020KDE SE VZAL VÁNOČNÍ STROMEK?

22. 12. 2020Co se letos dělo v podzemí pod Solniční ulicí?

15. 12. 2020Pod úkrytom hmly

08. 12. 2020Zimní výzkum na tzv. Římském náměstí v Brně