Dominiknáská 9

V jarních měsících se v bývalém domě pánů z Kunštátu uskutečnil záchranný archeologický výzkum v důsledku celkové rekonstrukce budovy. Výzkum se v podstatě skládal ze dvou částí. Jednak samotný archeologický výzkum v rámci výkopů ing. sítí a vyklízení klenebních zásypů v přízemí a za druhé pak dokumentace odkrytých stavebních konstrukcí (po snesení omítek).
První ucelenější stavebně historický průzkum byl vypracován v roce 1984 (Hanák 1984). Pro právě probíhající rekonstrukci objektu byl zpracován obsáhlejší, nikoli však hloubkový stavebně historický průzkum jehož výsledky byly publikovány (Eliáš 2000; 2001, 34 – 41).
V nejbližším okolí Domu pánů z Kunštátu se doposud uskutečnilo několik více či méně rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů. V roce 2000 navázal výzkum stavební jámy Obchodní galerie Velký špalíček (Merta 2001). Další rozsáhlejší akcí byl záchranný výzkum z roku 1997, který realizoval ÚAPP Brno v rámci přestavby a rekonstrukce domů Starobrněnská č. 2-4, 6 a 8 (Merta 1998, 306 – 309). Tento výzkum zásadním způsobem doplnil informace o jihovýchodní části tzv. Velkého Špalíčku. Na něj navazoval i menší výzkum sousedního dvorku Starobrněnská č. 10 (Zatloukal 1997, 386). Západně sledované parcely se pak uskutečnil výzkum doprovázející rekonstrukci Dominikánská 11/13 (Procházka 2000, 46 – 50) doplněný následně stavebněhistorickým průzkumem sklepů (Merta – Procházka – Sadílek 1999). V samotném domě pánů z Kunštátu proběhlo doposud pět záchranných archeologických výzkumů. První v roce 1991, kdy byl vytěžen suterén kamenného jádra v západní části parcely, podařilo se zachytit v superpozici i starší sklep dřevohliněného domu datovaný do druhé poloviny 13. století (Himmelová 1993; Zůbek 2001, 40). V roce 1997 byly dokumentovány komunikační vrstvy ze 13. století přiléhající k jižní ohradní zdi parcely, ve dvoře byl zachycen řezem relikt dřevohliněného suterénu domu z poloviny 13. století (Merta 1997, Zůbek 2001, 40). Následující drobný výzkum na podzim téhož roku dokumentoval relikty sídlištních objektů z poloviny 13. století v průjezdu domu (Procházka 1997). V rámci probíhající rekonstrukce, která postihla celou stavbu, proběhl rozsáhlejší záchranný archeologický výzkum. Ten spolu s terénní dokumentací vlastní stavby pro Grant „Středověký měšťanský dům v Brně“ přinesl poměrně zásadní informace podstatnou měrou doplňující stávající SHP.
Původně dvě středověké parcely snad spojené po požáru v roce 1356. K tomuto datu dům náležel Gerhardovi z Kunštátu, v roce 1365 je i s vedlejším domem Turnkopfovým v držení Heraltova syna Viléma z Boleradic (Vičar 1966, 259).V listině z roku 1432 je pak dům označen jako místo městské (area civitatis), v roce 1492 se pak dostal do držení pánů z Pernštejna. Roku 1612 koupil dům Karel starší ze Žerotína od Ladislava Šlejnice ze Šlejnic. Hrabě Jan Thurn pak roku 1615 spojil Dominikánskou 9 s domem na Starobrněnské 16. V roce 1636 přešel do majetku hraběte Salma. Na počátku 18. století (1708) koupilo město dům od Maxmiliána z Deblína a roku 1713 se rozhodlo dům přestavět na obchodní bazar. Úpravou krámů a sklepů byl pověřen Mořic Grimm, následně v roce 1729 bylo první poschodí přestavěno na obytné místnosti a rekonstruovala se střecha (Hálová – Jahodová 1947, 62,100 a 144). Za druhé světové války byla stavba značně poškozena bombardováním (1944), v letech 1952 až 1955 prošla rekonstrukcí pro výstavní účely (Samek 1994, 140).
V rámci uskutečněného výzkumu byly dokumentovány archeologické situace ve výkopech pro inž. sítě ve dvoře a v přízemí dvorních traktů, těžba zásypů kleneb v přízemí a zdiva po odstranění omítek.
Ve velké místnosti přízemí západního dvorního křídla byl zachycen zahloubený objekt datovaný keramikou z poloviny 13. století, zapuštěný do zkulturněného půdního typu z počátku 13. století. Objekt byl z části zničen výkopem pro vzduchotechniku. V západním křídle byl výkopem kanálu zachycen dřevohliněný suterén z druhé poloviny 13. století, z objektivních důvodů však nemohl být dokumentován.
Na dvoře, při západním křídle, byl zachycen relikt pece datovaný do 13. století na základě nálezů keramiky.
Díky dohledu a částečné odborné preparaci archeologických situací v 1 NP bylo východní části uličního traktu dokumentováno kamenné jádro domu ze závěru 13. století. Z jádra domu byl dokumentován suterén, který byl ve své prvotní fázi předělen pasem na němž stála příčka dělící přízemí na dva přibližně stejné prostory. Z architektonických detailů byly odkryty a dokumentovány trámové kapsy podlah (dvě fáze), armování vstupu z ulice a západně něho umístěná obdélná osvětlovací nika. Zeď uzavírající původní stavbu z jihu byla zachycena ve výkopu pro teplovod ve východním křídle (Při srovnání s plány pro přestavbu z roku 1954 bylo konstatováno, že tato vrcholně středověká zeď byla zbourána až v rámci nového dispozičního řešení interiérů domu v této době). V jižním zdivu se nacházel pozůstatek pozdně gotického schodiště, které vzniklo po odstranění pasu a původní příčky. Vývoj jádra byl rozpoznán nejméně ve třech stavebních fázích ukončených fatální přestavbou na konci 16. století. V tomto období byl plochostropý sklep zaklenut valenou cihlovou klenbou a vstup z ulice se přesunul ze severozápadního do severovýchodního kouta.
Druhé zděné jádro, jež bylo poničeno v počátcích úprav v 90. letech 20. století se nachází při západní hranici parcely. Je délkově orientováno při uliční čáře, zachoval se z něho část suterénu, konkrétně jižní, západní a severní zdivo. V rámci úprav uličních oken byla začištěna a následně dokumentována koruna jeho severního zdiva, ve kterém byla proražena dvě okna. Z nich se doposud zachovaly dva strmé bankály. Zeď samotná byla dvakrát přeplentována směrem do ulice. Poprvé někdy v 16. století zároveň byla vložena valená cihlová klenba, která nahradila původní plochostropé řešení. Tuto přestavbu dokumentuje i renesanční portál osazený do jižní zdi jádra umožňující průchod do západního křídla.
V průrazech a vysekaných trasách pro el. vedení byly dokumentovány relikty středověkých zdiv, v západním křídle při hranici parcely s Dominikánskou 11/13 byla odkryta dvě pole pozdně středověké arkády. Podařilo se dokumentovat několik pozůstatků topenišť, z nichž jako velmi zajímavý se jeví relikt zazděného komína, který zanikl důsledkem výstavby západního dvorního traktu a pomohl datovat jeho vznik do 18. století.
Ve 2. NP byly klenby vyklizeny bez dohledu, nepochybně došlo k úniku nálezů, které by mohly upřesnit dataci jejich výstavby.
Ve sklepě vzniklém podezděním východního zděného jádra bylo v jihovýchodním koutě dokumentováno pozdně gotického schodiště přilepené k základové zdi Dominikánské 7.
Mimo zmíněné situace a aktivity byly po odstranění omítek dokumentovány stavebněhistoricky i ostatní zdi. V době započetí stavebních úprav Domu pánů z Kunštátu byla stavba v úrovni prvního suterénu podrobena hloubkovému stavebně-historickému průzkumu pro potřeby grantu MK ČR 28/2001/GU.
Záchranný archeologický výzkum ve spojení s hloubkovým stavebněhistorickým průzkumem tak v mnohém upřesnil pohled na stavební vývoj jak vlastní zkoumané parcely, tak i parcel sousedních od poloviny 13. století až po současnost. Pro budoucí generace zůstal z podstatné části zachován archeologický terén na všech nepodsklepených plochách.


Literatura:

Eliáš, J. O. 2000, Dům pánů z Kunštátu, stavebně historický průzkum, 2000.
Eliáš, J. O. 2001, Dům pánů z Kunštátu v Brně, Dějiny staveb 2001, 34 – 41.
Hanák, L. 1984, Brno, historické jádro, stavebně historický průzkum bloku 18, 50 - 59.
Himmelová, Z. 1993, Interiér domu Dominikánská č. 9, terénní dokumentace, uložena v archivu ARÚ Brno.
Holub, P. – Merta, D. – Peška, M. – Zůbek, A. 2002, Dominikánská č. 9 – dům pánů z Kunštátu, terénní dokumentace v archivu Archaia Brno o.p.s..
Merta, D. 1997, Brno– Dominikánská 9, ÚAPPB, č.j. 59/97.
Merta, D. 2002, Obchodní galerie Velký špalíček, Nálezová zpráva č.j. xxx uložená v archivu společnosti Archaia, 2001.
Merta, D. –Peška M. 2001 K počátkům kamenné profánní architektury v Brně, Dějiny staveb 2001, 110 - 114.
Merta, D. – Procházka, R. – Sadílek, J. 1999, Dominikánská 11/13, stavebněhistorický průzkum, archiv Archaia Brno o.p.s. č.j. 13/99.
Merta, D. - Peška M. v tisku, Proměny domovního bloku Velký špalíček. Dějiny staveb 3.
Procházka, R. 1997, Dominikánská č. 9, dům pánů z Kunštátu, NZ Archaia č.j. 16/97.
Procházka, R. 1997, Dominikánská č. 9, dům pánů z Kunštátu, NZ Archaia č.j. 16/97.
Procházka, R. 2000, Zrod středověkého města na příkladu Brna, ArchMed 2, 2000, 46-52.
Samek, B. 1994, Umělecké památky Moravy a Slezska [A-I], 140.
Zatloukal, R. 1997, Ulice Starobrněnská 10, PV 39 (1995-1996), 386.
Zůbek, A. 2001, Počátky středověké měšťanské architektury v Brně…, 40.