Česká 10

V létě roku 2002 pracovníci společnosti Archaia Brno prováděli dokumentaci domu Česká 10/ Jakubská 3. Celá akce byla vyvolána potřebou dokumentovat bourací práce provázející „odstranění“ vlastní stavby Jakubská 3 a dvorního traktu domu Česká 10.
Dům (Česká 10) je součástí východní uliční zástavby ulice České. Je disponován v podobě trojkřídlé budovy, s křídly, uzavírajícími menší dvorek, dodatečně ještě zmenšený mladší přístavbou schodiště. Na východě dvůr vymezuje parcelní zeď, oddělující areál domu od sousední parcely domu č.o. 8. V současnosti se jedná o dvě spojené parcely. Oba domy byly od roku 1989 ponechány osudu… Pouze suterénní prostory pod uličním traktem se zdají být staticky nenarušeny.
Lokalita se nachází v oblasti usídlení německých kolonistů, kteří do prostoru kolem farního kostela sv. Jakuba přišli již na počátku 13. století (Bretholz 1909; Richter 1936; Procházka 2000). Od této doby je místo kontinuálně osídleno. Dle Vičara zde byl roku 1348 domus Petri lateratoris (cihlář) Henslinus, ze strany Jakubské je zmiňován Philippus fossor (kopáč) habet domum Hofmanni (Vičar 1965).
V nejbližším okolí nebyl doposud proveden žádný větší záchranný výzkum. Pouze při přestavbě sousedního rohového domu Česká č.8/Jakubská č.1 se uskutečnil pouze nedůsledný archeologický dohled. V blízkosti, konkrétně ve vozovce ulice Česká a Jakubská byly umístěny sondy hloubené v rámci projektu sanace brněnského podzemí - blok 42 (Merta – Kováčik - Peška – Procházka – Sadílek 2001, 78). V domě samotném bylo provedeno dílčí stavebně historické posouzení pro potřeby grantu Středověký měšťanský dům v Brně.
Jádrem budovy je obdélná prostora při severní hranici parcely, částečně zabíhající pod boční křídlo. Je konstruovaná z lomového kamene za užití oranžové malty, její charakter umožňuje dataci do závěru 13. století (Merta 2001, 51). V mladší etapě byla zastavěna proluka mezi dosavadní budovou a ulicí, vymezená od severu, západu a jihu kamennou ohradní zdí. Na základě užití vysokých gotických cihel ji lze položit rámcově do 15. století. Přitom dochází k podezdění základů starší stavby. Pozdně gotická část zaujímala celý uliční trakt a byla od počátku rozdělena na dvě velké místnosti (Sadílek 2001).
Vzhledem k nebezpečí zřícení se reliktů stavby byla dokumentace prováděna pouze fotograficky, pořízen byl i videozáznam. I tak dokumentace přinesla výrazné doplňující poznatky k vývoji této části stavby. Prokázalo se renesanční popřípadě raně barokní stáří příčného dvorního traktu v přízemí zaklenutého valenou klenbou z typických renesančních cihel. Veškeré stavební konstrukce v této části byly cihlové. Při bourání dvorního traktu pak bylo obnaženo kamenné nároží sahající do výše prvního patra. Nacházelo se půdorysně nad kamenným dokumentovaným jádrem dříve v suterénu (viz výše). Nároží bylo vystavěno z metabazitů za příměsi slepenců Old red, jako pojivo sloužila výrazná oranžová malta. Na úrovni nároží se prozatím bourací práce zastavily.
V konstrukci domu Jakubská 3 nebyly pozorovány žádné středověké či novověké substrukce. Jednalo se tedy o „novostavbu“ datovanou rámcově do druhé poloviny 19. století.
Dům by měl v nejbližší budoucnosti projít celkovou „rekonstrukcí s dostavbou“, takže doprovodný archeologicko-stavebně-historický výzkum zcela jistě naše v současnosti kusé informace výrazně doplní a upřesní.

Literatura:

Bretholz, B. 1909, Sankt Jakob Kirche in Brünn, Brünn.
Merta, D. 2001, Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně, PP 2001/II, 41 – 60. (51).
Merta, D. – Kováčik P. - Peška M. – Procházka R. – Sadílek J. 2001, Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Brně v roce 2000, Přehled výzkumů 2000, 77 – 80.
Procházka, R. 2000, Zrod středověkého města na příkladu Brna, ArchMed 2.
Richter, V. 1936, Z počátků města Brna, ČMMor LX, 257 – 314.
Sadílek, J. 2001, Česká 10, dílčí stavebněhistorické posouzení objektu, rkp. uložený v archivu Archaia Brno o.p.s..
Vičar, O. 1965, Místopis Brna v polovici 14. Století, BMD 7, 242 – 283.