Brno - sv. Jakub

Farní kostel sv. Jakuba většího a jeho nejbližší okolí v historických a archeologických pramenech

Kostel sv. Jakuba byl postaven počátkem 13. století poblíž městských hradeb jako centrum farnosti, sdružující německy mluvící obyvatelstvo právě vznikajícího Brna. Vedle farnosti svatopetrské, jejíž obyvatelé byli domácího původu, lze i svatojakubskou považovat za jedno z krystalizačních jader středověkého města. Středověká zástavba vznikající na půdorysu, který se v hlavních rysech stabilizoval v závěru 13. století, procházela dílčími proměnami až do radikálního zásahu, který znamenala asanace na přelomu 19. a 20. stol. Tehdy došlo k likvidaci řady historických objektů a jejich nahrazení novou výstavbou. Síť ulic doznala zásadní změny, proražením dnešní Rašínovy třídy spojující náměstí Svobody a Moravské náměstí. Zanikla ulice Hřbitovní, původní spojnice mezi areálem kostela s hřbitovem a náměstím Svobody. Z historicky významných staveb byla mimo jiné zbourána kaple sv. Mořice stojící proti západnímu průčelí sv. Jakuba.
Podle listiny olomouckého biskupa Roberta (1201 – 1240) z r. 1231 byl kostel sv. Jakuba postaven v době vlády markraběte Vladislava Jindřicha (1197 – 1222) a měl sloužit Němcům, zatímco filiální sv. Mikuláš na dnešním náměstí Svobody Románům snad valonského původu. Poprvé se přímo uvádí k r. 1228, kdy jeho patronát daroval král Přemysl Otakar I. oslavanským cisterciačkám. Podle svědectví z r. 1423 stál původní kostel na místě nynějšího chrámu, avšak nic se z něho nedochovalo.

Pohled na kostel sv. Jakuba od východu (po roce 1675).
Současná stavba kostela sv. Jakuba ve svém jádru pochází z let 1450, kdy bylo započato se stavbou chóru, až 1530, kdy byla dokončena střecha. V roce 1515 nový kostel vyhořel, přičemž zůstaly stát pouze zdi. Střecha kostela a všechny oltáře se zřítily a na věži se roztavilo osm zvonů. Roku 1581 byla dokončena věžka s točitým schodištěm po boku věže. 1592 byla dokončena věž, která pak byla v letech 1660 a 1728 - 1729 opravována. V rozmezí 1871 - 1879 proběhla regotizace.


Nárys jižní strany kostela, stav v roce 1724.

Písemné prameny přinášejí více zpráv o okolí sv. Jakuba od 40. let 14. stol. Severně kostela stála fara se dvorem, přestavěná před r. 1468. Ob městiště na západ v této ulici získali svůj dům svatojakubští kaplani a oltářníci. V jihozápadní části areálu vznikl rozšířením hřbitova v polovině 14. stol. jakýsi výběžek, na severozápadě později vymezený kaplí sv. Mořice. Na rohu jakubské a Běhounské ulice, na severovýchodním okraji hřbitova byla postavena před kolem roku 1490 budova svatojakubské huti. V okolí kostela, i v těsném sousedství fary se nacházely r. 1541 i krámy, z nichž pocházela část příjmů beneficií. Jižně kostela na severovýchodním rohu Hřbitovní uličky byla po obnově r. 1466 umístěna svatojakubská škola. Sousední dům zakoupili v r. 1495 vykonavatelé závěti Pankráce Khawdera pro zaopatření nemocných žáků.

Kaple sv. Mořice, fotografie ze závěru 19. století.

Kolem kostela, obklopeného od nejstarších dob hřbitovem byly v průběhu středověku zakládány kaple jako měšťanské fundace. Na hřbitov se lokalizuje přinejmenším pět ze sedmi známých kaplí (sv. Mořice, Božího Těla, jedenácti tisíc panen, Nanebevzetí P. Marie a sv. Doroty).
Snad nejstarší kaple byla zjištěna záchranným archeologickým výzkumem r. 1990 asi 6 m severozápadně od pozdně gotické věže chrámu.


Dosavadní výsledky archeologického výzkumu
při kostele sv. Jakuba

Záchranný archeologický výzkum, který se soustředil na plochu 10,0 x 6,0 m při severní straně lodi, odkryl nejméně dvě starší stavební fáze kostela sv. Jakuba. Koruny staršího zdiva byly zachyceny takřka ihned po odtěžení betonového lůžka asfaltového povrchu náměstí v hloubce 0,4 až 0,5 m. Zároveň byla odhalena větší část základového zdiva severní strany gotického kostela. Předpokládáme, že se jedná o fragment severní boční lodi a část severovýchodního nároží severní věže s opěrákem. Při prohlubování sondy byl v hloubce 1,2 m odkryt relikt starší kamenné zdi směřující severojižním směrem. Zeď směřovala jak pod základ stavby z období kolem roku 1300, tak i pod vozovku. Lze se domnívat, že se jedná o starší fázi kostela, pravděpodobně o kostel zmiňovaný v historických pramenech před rokem 1228.
Po rozšíření sondy a předběžném vyhodnocení odkryté situace jsme konstatovali, že i v případě starší stavby se jedná o západní průčelí kostela snad s fragmentem severní věže. Tuto situaci by mohlo objasnit rozšíření sondy o cca 2,0 m severně, kdy předpokládáme zachycení zdiva vymezujícího severní stranu kostela.

Areál hřbitova, rozkládající se kolem kostela, byl využíván od počátku 13. století až do zrušení v roce 1585, kdy byl založen nový městský hřbitov v prostoru dnešního Zemského domu na Žerotínově náměstí. Po tomto roce zde byly uloženy pouze významné osobnosti spjaté s farním chrámem. Definitivně pak byl hřbitov zrušen v období josefínských reforem v závěru 18. století. Vzhledem k tomu, že Jakubská farnost byla z obou brněnských ta větší, a že hřbitov byl využíván po dobu asi 350 let, lze uvažovat o řádově desítkách tisíc hrobů.


Plán nejbližšího okolí sv. Jakuba s vyznačeným hřbitovem.

Při pracích v rámci záchranného archeologického výzkumu bylo preparováno na 320 hrobů (z toho přibližně třetina dětských) datovaných do období 13. až 16. století. Několik ojedinělých hrobů pocházelo až z období po roce 1700. Nejmladší horizont hrobů začínal v hloubce 0,3 m, tedy opět těsně pod dnešní vozovkou.

Středověký pohřební horizont.

Archeologický výzkum bezprostředního okolí kostela sv. Jakuba si vyžádaly stavební práce spojené s připravovanou rekonstrukcí a novou úpravou povrchu náměstí. Vzhledem k tomu, že vlastní rekonstrukce ohrožuje archeologické památky skryté pod dlažbou, bylo nutné ověřit a zdokumentovat jejich stav a rozsah. Záchranný archeologický výzkum byl realizován v rámci projektu „ Stavebně-historický průzkum podzemí – blok 41, Jakubské náměstí“.

Z výše uvedeného vyplývá, že se podařilo odkrýt část jedné z nejstarších známých sakrálních staveb v prostoru historického jádra města Brna. Již z tohoto faktu je zřejmé, že odkrytý relikt stavby si zaslouží přiměřenou prezentaci pro současné i budoucí obyvatele města.



Parovod, který přetnul neznámý příkop na Polní...

02. 04. 2020 – Róbert Antal – zobrazit

Už dlhšiu dobu vykonávame archeologický dohľad nad rekonštrukciami parovodov v Brne, ktoré sú v réžii Teplárny Brno (viac info o celom projekte na https://www... Parovod, který přetnul neznámý příkop na Polní...

31. 03. 2020Brusle a bruslení

30. 03. 2020Pokračující práce v Louce...

27. 03. 2020SKLO, LUXUS a EPIDEMIE – reakce na epidemii moru v Evropě v polovině 14. století

26. 03. 2020Stále na Krumlovském zámku…

21. 03. 2020Jaro je tu

17. 03. 2020Archeologický výzkum na brněnských Nových Sadech...

09. 03. 2020Lodičky

06. 03. 2020GUMOVÁ BOTA Z WIMPASSINGU

02. 03. 2020Nové objevy v Břeclavi