Jihlava - Hluboká 3

Záchranný archeologický výzkum, probíhající zde na jaře roku 2002, byl vyvolán úplnou rekonstrukcí objektu knihovny a přilehlých prostor. Jednalo se o závažné zemní stavební zásahy v celém přízemí (kanalizace, voda, elektřina atd.), včetně budování nového obslužného vstupu do Podzemí a nového kanalizačního řádu v prostoru dvora. Stavba se nachází v prostoru Jesuitské koleje, semináře a gymnasia při kostele sv. Ignáce (OBR. 01) na nároží Masarykova náměstí (čp. 109) a Hluboké ulice (čp. 110. Z východní strany je lokalita vymezena pásem vnitřních hradeb, popřípadě někdejší uličkou U Bekyň (Platea Monialium), z jihu uličkou Hluboká (Tiefe Gasse). Ze severu je blok uzavřen uličkou Farní, kde těsně sousedí s klášterním komplexem řádu Dominikánů, tj. s klášterem a kostelem Povýšení sv. Kříže. Západní strana je limitována Masarykovým náměstím a v severním prodloužení pak Křížovou ulicí.
Z pramenů plyne, že jesuitský komplex, jak se na přelomu 17. a 18. století (1680 - 1727) vyvíjel, zabral postupně mezi východní stranou náměstí, křížovou ulicí a hradbami prostor celkem 23 měšťanských domů i s parcelami. Jednalo se převážně o měšťanské majetky konfiskované císařským výnosem nekatolíkům po roce 1621 . Základní prostorovou představu o uspořádání středověkých měšťanských parcel v této části města vyjadřuje model areálu středověké Jihlavy a rekonstrukční parcelační mapa Františka Hoffmanna. Severovýchodní strana hlavního náměstí byla rozparcelována čelem k městskému fóru a Křížové ulici do sedmi hloubkových gotických parcel (OBR. 04). V prostoru pozdějšího kostela sv. Ignáce se ve středověku nacházela tzv. Nová rychta. Tento dům se v pramenech objevuje po porážce stavovského povstání jako tzv. Stubikův hostinec. V jeho prostorách byl provizorně zřízen nový katolický kostel sv. Ignáce po roce 1625. V této fázi se snad dispozice objektu zatím ještě příliš drasticky nezměnila. Na severní straně v křížové ulici se předpokládají celkem čtyři parcely, přičemž rohový dům Farní a U Bekyň na SV straně bloku sloužil jako sladovna. Nepříliš jasné je uspořádání na straně jižní, tj. v Hluboké ulici. Zde musela být ale dispozice do značné míry dána orientací tzv. Nové rychty, takže nelze i z hlediska celkové topografie uličky vyloučit podobné uspořádání jako např. v ulici Úzká v jižní části města. Nejméně jasné je uspořádání domů ze strany od hradeb, tj. v ulici U Bekyň, kde se po roce 1625 dispozice změnila snad nejvíce. Určitou informaci poskytují v tomto smyslu zejména prameny ikonografické. Původní dispozice domů v tomto bloku na náměstí je ve velmi krátkém úseku naposledy patrná na Willenbergově rytině z roku 1593 a to vlevo od dominantní budovy Nové radnice, kde je vedle tří domů jako čtvrtý v pořadí patrný vysoký ostrý štít domu. Jde bezpečně o stavbu v prostoru nynějšího barokního kostela sv. Ignáce na nároží náměstí a Hluboké ulice. V popředí složitě a náročně graficky vyjádřené stavby dominikánského kostela Povýšení sv. Kříže v těsném sousedství pak detailní pozorování snad dovoluje rozlišení ještě jednoho nižšího, pravděpodobně renesančního štítu domu (?). Ve velice stylizované podobě je domovní blok v této části náměstí znázorněn na malbě v kostele Panny Marie u Minoritů, znázorňující přepadení města roku 1402. Archeologický výzkum, který byl prostorově značně omezen, odkryl při rekonstrukci podlah a inženýrských sítí řadu stavebních reliktů, které je možné za zbytky této měšťanské zástavby považovat (OBR. 02, OBR. 03).
Zásadní zlom přináší příchod Tovaryšstva Ježíšova, které bylo do Jihlavy uvedeno poměrně záhy (29. 8. 1625) po porážce odbojných nekatolických stavů českých zemí a po politických změnách, které s tímto faktem úzce souvisely. Jihlavské kolegium založil roku 1625 Michael Adolf z Althanu, přičemž k jeho vybudování vydal souhlas císař a král Ferdinand II. již roku 1624. Provizorní kostel sv. Ignáce byl zřízen v jednom z měšťanských domů, jehož rozsah dosti pravděpodobně příliš neměnil (?). Nynější podoba kostela je však až dílem stavitele Iacomo Brascha, který jej budoval v letech 1681 – 1689. Další změnu ve využívání soustavy objektů představovalo reformní osvícenecké období josefínské.

Přípravy na plošné archeologické výzkumy před zahájením stavby obchvatu Havlíčkova Brodu

04. 04. 2020 – Jakub Těsnohlídek a kol. – zobrazit

S příchodem jara jsme ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Havlíčkův Brod a ÚAM FF MU zahájili přípravné práce před zahájením archeologického výzkumu na stavbě jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu... Přípravy na plošné archeologické výzkumy před zahájením stavby obchvatu Havlíčkova Brodu

03. 04. 2020Historie košíkářství

02. 04. 2020Parovod, který přetnul neznámý příkop na Polní...

31. 03. 2020Brusle a bruslení

30. 03. 2020Pokračující práce v Louce...

27. 03. 2020SKLO, LUXUS a EPIDEMIE – reakce na epidemii moru v Evropě v polovině 14. století

26. 03. 2020Stále na Krumlovském zámku…

21. 03. 2020Jaro je tu

17. 03. 2020Archeologický výzkum na brněnských Nových Sadech...

09. 03. 2020Lodičky