Objevy zahradní architektury v Hrušovanech

02. 06. 2026 – Ondřej Navrátil

V jarních měsících tohoto roku se nám naskytla příležitost vyzkoušet si archeologii z období ne tak častého při naší práci, tedy z 20. století. Výzkum také ozvláštnil jeho částečný přesah do krajinářské architektury.

Obec Hrušovany u Brna koupila v roce 2020 zdevastovanou budovu vily se zahradou továrníka židovského původu Viktora Bauera. Historie tohoto domu je těsně spjatá s místní cukrovarnickou rafinérií, jejíž počátky sahají do roku 1881. Bauer si nechal vypracovat plány v roce 1913 u významného architekta a svého přítele Adolfa Loose. Ten mu navrhnul budovu v puristickém stylu zakončenou plochou střechou a dvěma souměrnými terasami. Vilu, která měla sloužit k bydlení rodiny a zároveň být zázemím podnikové kanceláře, si Bauer dlouho neužil. Pobýval většinou v Brně na zámečku v Pisárkách a po roce 1948 mu byla vila znárodněna.

Současně se stavbou vily byla na západní straně založena okrasná zahrada s množstvím dřevin a keřů. Dokončení stavby vily je podle nových zjištění kladeno na podzim roku 1914. Po revoluci a následném znárodnění cukrovaru byla vila využívána různými způsoby. Nebyla příliš udržována a došlo k necitlivým úpravám exteriéru a interiéru. Stejným způsobem bylo zacházeno i se zahradou. Až na výjimky byla nahrazena nebo odstraněna většina rostlin a postupně zanikly i cesty.

Dostali jsme tedy za úkol vybádat rozsah a podobu oné zaniklé sítě cest a případných dalších staveb nebo technologických prvků zahrady. Výzkumu předcházel geofyzikální průzkum prováděný ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Ten zjednodušeně mapuje nedestruktivní metodou složení geologického podloží. Pomocí něho bylo alespoň částečně zmapováno rozložení sítě cest, podle kterého jsme mohli následně položit pásové sondy.

Před západním průčelím jsme doložili existenci pravidelné kompozice na centrální osu, přičemž v severní části zahrady byla přítomna nepravidelná síť cest různých šířek. Konstrukčně byly cesty tvořeny výkopy různých hloubek, zaplněné ve většině případů drenážními vrstvami škváry různých frakcí. Pochozí povrch byl zřejmě vysypán jemným okrovým až žlutým pískem, který byl ale stráven okolním terénem. Z původních prvků jsme v jedné sondě nalezli pozůstatek cihlové šachty s vývodem, zřejmě pro zahradní vodotrysk nebo půlkruhový základ altánu či lavice.

Ze sond jsme získaly početný materiál předmětů z 1. až 2. poloviny 20. století. Jsou to například zlomky zahradních nádob, kovových technologických prvků nebo koupelnových obkladů. Ty by mohly v budoucnu snad i pomoci při obnově vily a její zahrady. Zajímavým zjištěním byla i přítomnost množství keramiky z období pravěku, konkrétně doby bronzové až halštatu, a pak také z vrcholného až pozdního středověku. Ty pocházejí ale z navážek při úpravách terénu zahrady z 2. poloviny 20. století, zřejmě z blízkých lokalit. V obci Hrušovany a jejím okolí je doloženo osídlení právě z těchto období.


Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.