Archeologie na dětském táboře RangerCamp

21. 05. 2026 – Josef Jan Kovář - Šimon Kochan

Jedním z důležitých poslání archeologie je práce s veřejností – seznamovat naše spoluobčany (a nejen je) s tím, co děláme, proč to děláme a jaké metody a technologie používáme při odhalování a záchraně pokladů naší minulosti. Stejně důležité je vyvracet některé pevně zakořeněné mýty (například že archeologové zkoumají dinosaury) a představovat současný stav našeho poznání, které od časů průkopníků v 19. století urazilo dlouhou cestu.

Zatím největší letošní popularizační akce společnosti Archaia Brno proběhla začátkem května v Křižanově na Českomoravské vrchovině. V tamním rekreačním středisku Drak se od 6. do 10. května 2026 konal RangerCamp křesťanské skautské organizace Royal Rangers. Jedná se o tábor s přibližně 800 účastníky z celé České republiky, zaměřený na kolektivní sportovní hru ringo a řadu dalších aktivit, jako jsou turnaje v LARPu a deskových hrách, všestranná soutěž Ranger roku či prezentace různých zajímavých profesí a složek, například policie, armády nebo zdravotníků. Pro letošní, již 27. ročník si vedení RangerCampu pozvalo i nás, archeology.

Prezentaci archeologie jsme zahájili přednáškou, ve které jsme ukázali, co všechno musí archeolog umět a jaké vybavení má dnes k dispozici. To vše na příkladu vybraných současných výzkumů Archaia Brno, konkrétně prostoru budoucího Janáčkova kulturního centra v historickém jádru Brna, zříceniny gotického kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích a zejména státního hradu Veveří u Brna, kde od prosince loňského roku zkoumáme jižní bránu a přilehlou skleníkovou terasu. Po přednášce následovala komentovaná ukázka vzácných originálních artefaktů ze středověku a novověku i jejich přesných replik. Tuto část programu uzavřela diskuze, jejíž oficiální část ukončila až obědová pauza.

Další den následoval terénní workshop, na který archeologa Josefa Kováře přijel posílit jeho kolega Šimon Kochan z jihlavské pobočky Archaia Brno. Na dětském pískovišti v areálu základny jsme ukryli kovové plíšky, které děti následně vyhledávaly detektorem kovů a jejich hloubku zaměřovaly pomocí nivelačního přístroje. Kdo dobře zvládl obě činnosti, dostal drobný dárek na památku. Zvláště detektor kovů se stal velkým hitem a občas jsme museli odhánět samozvané asistenty, kteří se snažili pomáhat našim „pracujícím kolegům“, oděným ve služebních archeologických reflexních vestách.

Závěrem dodejme, že archeologické aktivity prezentované na RangerCampu 2026 se setkaly s velmi pozitivními ohlasy a věříme, že pro malé i velké účastníky se jednalo o hodnotně strávený čas, ze kterého snad vzejde obnovený zájem o dějiny naší vlasti i o možnosti jejích studia. A kdo ví, možná se z některého malého účastníka RangerCampu jednou stane člen budoucí generace našich kolegů.