Stará Pošta Rousínov
30. 08. 2024 Michal Bučo - Aneta Krejčířová
Projekt přestavby budovy „Staré pošty“ si vytyčil
za cíl propojení historického objektu s moderní přístavbou
restaurace.
Z historických pramenů se o domu čp. 67 dozvídáme
mnohé zajímavé skutečnosti. Původně se jednalo o školu, která
vznikla podle poznatků F. A Slavíka již roku 1697 (SLAVÍK 1891,10).
Pojednává se však i o tzv. lázeňské budově, která mohla být
zbudována již před stavbou školy (BORSKÝ 2013, 5-7).
Za nejstarší zmínku můžeme považovat přepis
rousínovské pamětní knihy z roku 1694. Dochovala se však pouze jako
novodobý výpis ve sbírce Moravského zemského archivu v Brně. K
náměstí se váže daný zápis: „1694 vystavěna moučnice a pět krámků
ze staré lázně k obci patřící; 1698 nová světnice a komora nad
dolní světnicí, kde stará lázeň byla, jako i maštal dole pro
vojáky; 1702 postaveno šest dřevěných krámků při moučnici; 1703
postaven pranýř“ (MZA Brno, fond G 2, inv. č. 462/12).
Dalším pramenem je stavební účet o opravě školní
budovy z roku 1703. Informuje nás, že kovář Jiří Novotný v květnu
1702 vyhotovil „ ke dveřům pant s hákem do školy za 6 kr.“ (SOkA
Vyškov
inv. č. 261, kart. 16, fol. 120) V roce 1754 bylo
vydáno 37 zl. 23 kr. na stavbu nové místnosti v obecní škole (SOkA
Vyškov inv. č. 261, kart. 16, fol. 64).
Zajímavostí je, že v následujících stavebních
účtech z 18. a 19. století se střídavě o budově č.p. 67 hovoří jako
o škole nebo syndikátní budově. Na otázku, proč se však městský
písař (syndik) usídlil v této budově a ne na radnici, nám však
prameny odpověď neposkytují (BORSKÝ 2013, 7).
Rozpracováním těchto otázek a stavebně historickému
průzkumu budovy čp. 67 se věnoval PhDr. Pavel Borský, CSc již v
roce 2013.
Archeologie nám v tomto prostoru rovněž přináší
odpovědi na některé otázky, ale zároveň poukazuje na nové
záhady.
V rámci zkoumaného prostoru se nám podařilo
identifikovat minimálně čtyři stavební fáze.
Nejstarší stavební fáze byla identifkována v
interiéru budovy Staré pošty. Ve výkopech pro inženýrské sítě byla
zachycena sloupová konstrukce (Obr. 3). V rámci rozsahu
jednotlivých výkopů však nebylo možné určit přesné vymezení stavby.
Na základě stratigrafické matice tj. vazby z jednotlivých uloženin
a nálezového materiálu lze určit, že stavba vznikla v průběhu 16. -
17. století.
Na tuto fázi přímo navazuje další stavební
konstrukce. V sousedním výkopu se nacházelo starší zdivo z lomového
kamene (Obr. 4). Na něj navazoval mohutný podlahový horizont.
Stavba zanikla požárem, čemu nasvědčuje destrukční vrstva mazanic a
popela nad ním.
Na základě písemných pramenů a výše uvedených
skutečností můžeme uvažovat o existenci první fáze staré
lázně.
Třetí fáze byla odhalena ve výkopu základových pasů
v exteriéru. Je tvořena již zděnou konstrukcí, ke které přináleží i
topeniště (Obr 5). Můžeme vyslovit domněnku, že by se mohlo jednat
o rozšíření staré lázně mezi roky 1694 – 1698 „ …rozšířena o
zvláštní světnici pro vojáky, který se tu koupávali, když
procházeli městem a tu odpočívali na pochodu. “ (ČÁDA, JANÁK,
HLADKÝ 1982, 43-44). Zde mohl probíhat ohřev vody pro potřeby
lázně. Vnitřní část zdi s.j. 906 nese stopy po působení žáru v
prostoru napojení na topeniště. V této části na strukturu
pravděpodobně navazoval komín. Samotné vykuřovací zařízení ani jeho
zlomky se nedochovaly, mohlo být rozebráno při zániku stavby.
Zkoumané bylo tedy pouze sprašové lůžko s estrichem a vrstvami
výmětů v okolí. Původní stavba byla zničena mladší budovou z
dvacátého století.
Na základě těchto poznatků lze vyslovit domněnku,
že škola vnikla v prostoru starší lázeňské budovy.
Novější „ přístavba lázní“ mohla fungovat ještě v
počátcích existence školy.
Čtvrtá fáze je tvořena sloupovými jámami v
exteriéru (Obr. 6). Jsou stratigraficky mladší. Vzhledem k rozsahu
stavebního záměru a není možné určit původní strukturu staveb,
které by tvořily.
Pokračovaní parcely směrem na JZ, tedy k budově
staré radnice bylo zničeno recentními zásahy z průběhu 20. století.
Budovu moučnice, která se podle starších katastrálních plánů měla
nacházet v tomto prostoru se nám tak zachytit nepodařilo.
Objevili jsme však pozůstatek pranýře. Část
kamenného článku, který tvořil pravděpodobně jeho podklad, byl
vytažen při exkavaci zásypů původní kanalizační přípojky.
Na základě stratigrafie jednotlivých profilů lze
vyhodnotit, že vývoj předmětné parcely započal přibližně v 16.
století, přičemž hlavní část aktivit je vázána na 17. - 18.
století. Tuto tezi podporuje i distribuce keramického materiálu v
jednotlivých vrstvách.
Z hmotné kultury se nám kromě keramických zlomků
podařilo zachytit i zajímavý předmět. Jedná se o tzv. prachovnici,
tedy váček na pušný prach.
Bibliografie:
BORSKÝ, P. 2014: Nejstarší rousínovská škola. In:
Vyškovský sborník: sborník Moravského zemského archivu v Brně. X.
Slavkov u Brna: MZA v Brně
SLAVÍK, Fr. A. 1891: O Novém Rousínově. Přednáška
při veřejné schůzi Musejního
spolku brněnského, konané v Rousínově dne 24.
května 1891. Brno
SOkA Vyškov inv. č. 261, kart. 16, fol. 64;
fol.120
MZA Brno, fond G 2, inv. č. 462/12
Nejnovější články
-
13. 09. 2024 Lenka Sedláčková – Kristýna Kuklová
Záhadný skrčenec z Morendy (Brno, ulice Polní) -
19. 08. 2024 Lenka Sedláčková
Že by zase ti Římané? -
11. 08. 2024 Michal Bučo-Aneta Krejčířová-David Zima
Pátrání po nejstarších dějinách Letkovic -
20. 05. 2024 Lenka Kosová, Gabriela Ondříková
Laboratorní hlasatel: konzervace dřevěných nálezů -
05. 05. 2024 Lenka Sedláčková
Také letošní teplovody odkrývají stará tajemství… -
28. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Neznámý hrnčíř ze Starého Brna -
23. 04. 2024 Hynek Zbranek
Článek v Industrial Archaeology Review -
23. 04. 2024 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon na Starém Brně -
23. 04. 2024 Petr Duffek
Archeologická expozice v želivském klášteře -
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková
První jarní úroda -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Pravěké a raně středověké osídlení ve Veselí nad Moravou -
21. 03. 2024 Šimon Kochan - Renata Neumannová
Kachel vyobrazením Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské s -
21. 03. 2024
Objev roku 2022 na Hradišti sv. Hippolyta ve Znojmě! -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal
Sondy v zámeckém zahradnictví v Lednici -
21. 03. 2024 Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek
Výzkum na Masné v Brně, překvapení v nivě -
20. 10. 2023 Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin Fojtík
Jací byli novověcí obyvatelé Veselí nad Moravou? -
20. 10. 2023 Miroslav Dejmal
Archeologický výzkum na Pernštejně 2023 -
20. 10. 2023 Šimon Kochan - Michal Vopálenský
Tomografická analýza odhalila podobu razidla z nálezu v Jihlavě -
20. 10. 2023 Lenka Sedláčková
Starobrněnský haltýř -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka
Starší články najdete v archivu.