Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Tento týden byla slavnostně otevřena nově
zrekonstruovaná západní část Mendlova náměstí, jehož proměnu jsme
samozřejmě po celou dobu bedlivě sledovali. A jako vždy o
archeologické objevy nebylo nouze, byť třeba movitých
archeologických nálezů, které bývají pro veřejnost více atraktivní,
bylo tentokráte spíše poskrovnu.
Tato situace je dána i metodou a možnostmi výzkumu
v rámci takovýchto akcí. Ale to by bylo na dlouhé psaní… Důležité
je ale zmínit, že zemní práce nezasáhly celý rekonstruovaný prostor
do stejné hloubky, takže velká část archeologických situací je zde
stále zachována. To je také příčinou určité „mezerovitosti“ v
našich zjištěních.
Již před samotným výzkumem jsme si vytýčili několik
základních otázek, na které se výzkum mimo jiné zaměřil. Historie
znalé Brňany asi nepřekvapí, že jedním z témat byla existence
osídlení spojitelného s raně středověkou aglomerací 11. a 12.
století, tedy brněnským hradem. Takto staré osídlení bylo zachyceno
pouze v jižní části náměstí, v podobě nevýrazné kulturní vrstvy
(cca 3 m pod dnešním povrchem). Pro nás nikoliv překvapivá situace
je dána především faktem, že skrze dnešní náměstí protékalo kdysi
jedno z bočních ramen řeky Svratky, jak doložily i mocné říční
sedimenty dokumentované na mnohých místech náměstí. Tento vodní tok
svou činností výrazně ovlivňoval daný prostor a zmíněný brněnský
hrad se tedy rozvíjel o něco jižněji.
Neméně důležitou otázkou bylo zjištění podoby a
stáří tzv. Svrateckého náhonu (k náhou viz blíže zde https://1url.cz/ArXck),
který vznikl regulací zmíněného vodního toku. V rámci několika
různých zemních zásahů se podařilo zachytit úpravu jeho břehů,
která sestávala z dřevěných fošen, jejichž stabilitu zajišťovaly
svislé kůly. Dendrochronologická analýza odhalila, že s výstavbou
náhonu můžeme počítat již v 1. polovině 14. století. Na několika
místech byla dokumentována i nejmladší fáze náhonu, resp. jeho
severní stěna vyzděná z cihel.
Díky mapovým podkladům, a především objevům při
archeologickém výzkumu v rámci výstavby tzv. Mendelova skleníku (k
tomu viz blíže zde https://1url.cz/orXcV), byla
otevřena otázka existence a stáří severní odbočky náhonu
procházejícího klášterem. Zbudování tohoto bočního náhonu již
nedlouho po založení kláštera naznačil výše zmíněný výzkum. Ve
výkopu kanalizace v prostoru před dnešní Pivovarskou hospodou
Starobrno byla dokumentována nejmladší zkanalizovaná fáze a
následně se podařilo vyzvednout i několik dřevěných kůlů, které
byly dendrochronologicky datovány opět do 1. pol. 14.
století.
Výrazná proměna, jakési „zkulturnění“ severní části
náměstí proběhla tedy ve 14. století a lze ji spojit s řádem
cisterciaček, kterému toto území patřilo.
Stále zvodnělý a podmáčený terén byl od středověku
průběžně uměle zvyšován navážkami, které zvláště severně náhonu
dosahovaly mocnosti až 3 m. Jižně náhonu se podařilo zachytit
relikty dřevohliněné zástavby ze 14., popř. počátku 15. století,
které snad můžeme spojit se starobrněnskou osadou.
Určitým fenoménem byly pozůstatky novověké
zástavby, kterou nám zobrazují mapy z 19. století. Tato zástavba
byla velmi dobře zachována, většinou v úrovni nadzemních částí a
dokumentovány byly i četné sklepní prostory. Z jednoho sklepa se
podařilo získat poněkud překvapivý nález – středověký židovský
náhrobek, který byl použit jako stavební materiál. Tato praxe není
nejen v Brně ničím výjimečným – po vyhnání Židů z Brna v roce 1454
byl zrušen i židovský hřbitov a náhrobní kameny byly užity jako
stavební materiál. V případě našeho náhrobku lze uvažovat dokonce o
jeho terciárním použití.
V rámci hlubších výkopů stavby, byť velmi lokálního
charakteru, byla zjištěna i starší zástavba než ta, kterou nám
zobrazují mapové podklady. Její rozsah, podobu a v některých
případech i stáří nejsme bohužel prozatím schopni přesvědčivě
rekonstruovat.
Naše poznatky jsou sice trochu poplatné typu
stavební akce, ale i tak byl tento výzkum pro nás velmi přínosný.
Snad alespoň někteří z vás budete souhlasit, když si dovolím
tvrdit, že archeologie opět přidala další důležité střípky do
mozaiky dějin nejen Starého Brna. Jeden výzkum většinou neodpoví na
všechny kladené otázky, ale vždy poskytne informace, které v
kontextu s poznatky z dalších výzkumů skládají dějinný obraz
jednotlivých míst. Zvláště pak pro starší historická období je
archeologie dnes již vlastně jediná, která nové poznatky přináší.
Je to ale samozřejmě běh na velmi dlouhé trati…
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.