595 let od počátku obléhaní Břeclavi

30. 08. 2021 – Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák

Na dnešek připadá pěkné nekulaté výročí obléhání břeclavského hradu. Obléhání vedl rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský, který se snažil vypudit zdejší husitskou posádku. Ovšem vraťme se v čase trochu dále, abychom pochopili co, se před 595 lety vlastně událo.
Původní významný mladohradištní hrad Břeclav postupně od druhé poloviny 13. století ztrácel na významu. V držení hradu se postupně střídalo několik majitelů. Výraznou změnou byl rok 1389. Tehdy byla Břeclav zeměpanským majetkem a právě v tento rok ji markrabě Jošt uděluje lénem Lichtenštejnům. Ti drží zdejší panství až do počátku husitských válek. Situace se změnila v roce 1420. Zikmund, který neuspěl u Vyšehradu, se rychle snažil upevnit svou moc na Moravě. V rámci těchto aktivit byla vložená nová posádka do břeclavského hradu, které velel Zikmundův vojevůdce Petr Kutěj, který měl snad i nějaké vazby na Lichtenštejny. Zdejší hrad zůstal patrně v katolických rukou až do roku 1426, kdy se zradou dostal do rukou kališníků. Obsazení důležitého bodu na cestě do Rakous a Uher bylo jistě pro katolickou stranu velkou ztrátou a snad právě proto bylo rozhodnuto hrad dobýt zpět. Samotné obléhání započalo právě 24. srpna 1426, či těsně po tomto datu. Obléhání velel rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský, který se ho měl podle dobových pramenů účastnit s 40 000 bojovníky. Své vojsko o údajné síle 3 000 uherských jezdců poskytl i král Zikmund a to pod velením Stibora ze Stibořic. Fridrich Tyrolský se měl obléhání účast s 1 200 jezdci a rakouský pán z Walsee s 600 jezdci. Nejexotičtějším účastníkem obléhání pak byl portugalský princ Petr s asi 300 muži a snad se zúčastnil i oddíl dánského krále Erika. Počty oblehatelů uváděné v pramenech budou jistě značně nadsazené, ovšem jistě nešlo o zanedbatelnou sílu.
Kdo velel husitské posádce, či jak byla velká, nevíme. Snad to mohl být Bedřich ze Strážnice. Pozdní začátek tažení se dává do souvislostí s polohou hradu na ostrově v nivě řeky. Kdy suchý srpen mohl poskytnout ideální podmínky pro překročení jednotlivých ramen řeky, které hrad chránily. Obléhání se od počátku nevyvíjelo dobře. V táboře prý panovala nejednotnost a mnoho rakouských pánů, prý bylo zastřeleno.
Obležení vyvolalo i reakci v husitském táboře. Prokop Holý přerušil obléhání Poděbrad a vyrazil na podzim na Moravu. Přestože byla situace posádky hradu patrně již neudržitelná, Albrechtovým vojskům se pořád nedařilo hrad dobýt. Včas se dozvěděl i o postupujícím vojsku husitů a proto mezi 26. a 29. říjnem několikrát vyzývá Vídeň k poskytnutí posil. S blížícím se postupujícím husitským vojskem se ovšem stala neudržitelnou i situace oslabených oblehatelů. Přičemž ti pole před hradem bez boje vyklidili a stáhli se zpátky do Rakous. 19. listopadu 1426 byla břeclavská posádka definitivně vysvobozena a hrad zůstal v kališnických rukou až do roku 1434, kdy byl patrně vykoupen.
Kromě historických zpráv jsme nalezli doklady patně těchto bojů i v archeologických nálezech. Předně do tohoto období můžeme řadit razantní úpravy terénu pod dnešním zámkem. Zda se jednalo o opravu po obléhaní, nebo přípravu na něho, nedokážeme rozhodnout. Nicméně podoba hradu byla v této fázi patrně z velké části stále dřevohliněná. I v této době bylo patrně využíváno staré mladohradištní těleso valu. Toto archaické opevnění v kombinaci s rameny řeky, které tvořily v podstatě vodní příkopy, patrně napomohlo k nedobytnosti hradu. Zemní valy byly patrně dobře hájitelné pomocí dělostřelby a nepřátelské palbě vzdorovaly patrně lépe než kamenné zdi. Výzkum doložil i lokální požár, který snad můžeme s obléháním spojit. Hrad měl tedy opravdu možná i na mále. Střelbu oblehatelů patrně dokládají i nálezy projektilů – dělových koulí. Těch jsme nalezli při výzkumu několik. Obléhání v roce 1426 bylo patrně poslední velkou válečnou akcí, kterou hrad prošel. Jeho archaická podoba, kdy hodně konstrukcí byla stále z dřeva a hlíny v kombinaci s jeho polohou na ostrově uprostřed říčních ramen patrně přispěly k jeho tehdejší nedobytnosti.

Nejnovější články


Starší články najdete v archivu.