595 let od počátku obléhaní Břeclavi
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
Na dnešek připadá pěkné nekulaté výročí obléhání
břeclavského hradu. Obléhání vedl rakouský vévoda Albrecht V.
Habsburský, který se snažil vypudit zdejší husitskou posádku. Ovšem
vraťme se v čase trochu dále, abychom pochopili co, se před 595
lety vlastně událo.
Původní významný mladohradištní hrad Břeclav
postupně od druhé poloviny 13. století ztrácel na významu. V držení
hradu se postupně střídalo několik majitelů. Výraznou změnou byl
rok 1389. Tehdy byla Břeclav zeměpanským majetkem a právě v tento
rok ji markrabě Jošt uděluje lénem Lichtenštejnům. Ti drží zdejší
panství až do počátku husitských válek. Situace se změnila v roce
1420. Zikmund, který neuspěl u Vyšehradu, se rychle snažil upevnit
svou moc na Moravě. V rámci těchto aktivit byla vložená nová
posádka do břeclavského hradu, které velel Zikmundův vojevůdce Petr
Kutěj, který měl snad i nějaké vazby na Lichtenštejny. Zdejší hrad
zůstal patrně v katolických rukou až do roku 1426, kdy se zradou
dostal do rukou kališníků. Obsazení důležitého bodu na cestě do
Rakous a Uher bylo jistě pro katolickou stranu velkou ztrátou a
snad právě proto bylo rozhodnuto hrad dobýt zpět. Samotné obléhání
započalo právě 24. srpna 1426, či těsně po tomto datu. Obléhání
velel rakouský vévoda Albrecht V. Habsburský, který se ho měl podle
dobových pramenů účastnit s 40 000 bojovníky. Své vojsko o údajné
síle 3 000 uherských jezdců poskytl i král Zikmund a to pod velením
Stibora ze Stibořic. Fridrich Tyrolský se měl obléhání účast s 1
200 jezdci a rakouský pán z Walsee s 600 jezdci. Nejexotičtějším
účastníkem obléhání pak byl portugalský princ Petr s asi 300 muži a
snad se zúčastnil i oddíl dánského krále Erika. Počty oblehatelů
uváděné v pramenech budou jistě značně nadsazené, ovšem jistě nešlo
o zanedbatelnou sílu.
Kdo velel husitské posádce, či jak byla velká,
nevíme. Snad to mohl být Bedřich ze Strážnice. Pozdní začátek
tažení se dává do souvislostí s polohou hradu na ostrově v nivě
řeky. Kdy suchý srpen mohl poskytnout ideální podmínky pro
překročení jednotlivých ramen řeky, které hrad chránily. Obléhání
se od počátku nevyvíjelo dobře. V táboře prý panovala nejednotnost
a mnoho rakouských pánů, prý bylo zastřeleno.
Obležení vyvolalo i reakci v husitském táboře.
Prokop Holý přerušil obléhání Poděbrad a vyrazil na podzim na
Moravu. Přestože byla situace posádky hradu patrně již
neudržitelná, Albrechtovým vojskům se pořád nedařilo hrad dobýt.
Včas se dozvěděl i o postupujícím vojsku husitů a proto mezi 26. a
29. říjnem několikrát vyzývá Vídeň k poskytnutí posil. S blížícím
se postupujícím husitským vojskem se ovšem stala neudržitelnou i
situace oslabených oblehatelů. Přičemž ti pole před hradem bez boje
vyklidili a stáhli se zpátky do Rakous. 19. listopadu 1426 byla
břeclavská posádka definitivně vysvobozena a hrad zůstal v
kališnických rukou až do roku 1434, kdy byl patrně vykoupen.
Kromě historických zpráv jsme nalezli doklady patně
těchto bojů i v archeologických nálezech. Předně do tohoto období
můžeme řadit razantní úpravy terénu pod dnešním zámkem. Zda se
jednalo o opravu po obléhaní, nebo přípravu na něho, nedokážeme
rozhodnout. Nicméně podoba hradu byla v této fázi patrně z velké
části stále dřevohliněná. I v této době bylo patrně využíváno staré
mladohradištní těleso valu. Toto archaické opevnění v kombinaci s
rameny řeky, které tvořily v podstatě vodní příkopy, patrně
napomohlo k nedobytnosti hradu. Zemní valy byly patrně dobře
hájitelné pomocí dělostřelby a nepřátelské palbě vzdorovaly patrně
lépe než kamenné zdi. Výzkum doložil i lokální požár, který snad
můžeme s obléháním spojit. Hrad měl tedy opravdu možná i na mále.
Střelbu oblehatelů patrně dokládají i nálezy projektilů – dělových
koulí. Těch jsme nalezli při výzkumu několik. Obléhání v roce 1426
bylo patrně poslední velkou válečnou akcí, kterou hrad prošel. Jeho
archaická podoba, kdy hodně konstrukcí byla stále z dřeva a hlíny v
kombinaci s jeho polohou na ostrově uprostřed říčních ramen patrně
přispěly k jeho tehdejší nedobytnosti.
Nejnovější články
-
07. 04. 2023 Michal Bučo - Pavel Staněk - Martina Maršíčková - Ondřej Čmelák
Ve stínu hradeb (Ivančice) -
07. 04. 2023 Michal Bučo - Ondřej Čmelák - Martina Maršíčková - Antonín Zůbek
Archeologie na ulici Spolková v Brně -
07. 04. 2023 Lenka Sedláčková
Ohlédnutí za archeologií při rekonstrukci Mendlova náměstí v Brně -
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem
Starší články najdete v archivu.