Ve stínu „Šarlotinek“. Archeologický výzkum mezi Cejlem a Bratislavskou
V jarních měsících letošního roku prováděla naše společnost
poměrně rozsáhlý záchranný archeologický výzkum ve vnitrobloku mezi
ulicemi Cejl a Bratislavská. Zkoumaná plocha se nacházela v
sousedství plaveckého bazénu Ponávka, který na počátku 50. let
nahradil starší Charlottiny lázně (Charlottenbad) z roku 1885
(Josephstadt/Bratislavská 10).
Území ležící na sprašové návěji obtékané ze západu Ponávkou a z
jihu bočním ramenem Svitavy, bylo příhodné jak pro pravěké a raně
středověké osídlení, tak i pro pozdější založení předměstské vsi
Cejl (Ponava), která byla již od 13. století majetkem proboštství u
kostela sv. Petra. Středověký Cejl a jeho zázemí zaujímal převážnou
část zkoumané plochy, pouze menší část na severu při dnešní
Bratislavské ulici náležela k majetku herburského, později
jezuitského kláštera, a na jejím původně nezastavěném území vzniklo
na konci 18. století předměstí Josefov (Josephstadt).
Výzkum probíhal v několika na sebe navazujících etapách, které se
řídily postupem zemních prací souvisejících s výstavbou nového, v
celém půdorysu podsklepeného polyfunkčního objektu. V prostoru
staveniště byl, až na místa zničená sklepními prostorami domů z 19.
a 20. století a výkopy starších inženýrských sítí, do dnešních dnů
velmi dobře dochován historický terén. Zkoumaný areál částečně
souvisel i s historií naší společnosti. Archeologický výzkum byl
zahájen po demolici starší zástavby, jejíž součástí byly i bývalé
depozitáře Archaii Brno, námi využívané v prvních letech nového
tisíciletí.
Na pomalu ukončovaném záchranném archeologickém výzkumu se doposud
podařilo odrýt přibližně 250 zahloubených objektů z různých
historických období. Nejstarší doklady osídlení pochází z mladší
doby kamenné. V jižní části lokality se nacházela výseč
rozsáhlejšího příkopovitého ohrazení, které pravděpodobně náleželo
do období kultury s lineární keramikou (5600-5000 př. n. l., přesné
datování vzhledem k absenci inventáře zatím není možné). Další
zahloubené objekty patřily sídlišti s moravskou keramikou
(4700-4000 př. n. l.). V jejich výplni byly nalezeny některé pro
tuto kulturu typické tvary keramických nádob (mísy na nožce,
naběračky) i ne zcela běžné jednotlivosti. Další osídlení zachycené
výzkumem pokračovalo v době bronzové, kdy po sporadických nálezech
ze starší doby bronzové (unětická kultura, přibližně 1. polovina 2.
tisíciletí př. n. l.) bylo sledované území intenzivně osídleno tzv.
kulturami popelnicových polí mladší a pozdní doby bronzové
(velatická a podolská kultura, 1250-750 př. n. l.), na které
navázalo osídlení horákovské (tzv. halštatské období, 750-450 př.
n. l.) a laténské kultury (450-0) starší a mladší doby železné.
Několik objektů z raného středověku naznačuje, že se v bližším
okolí nacházelo i sídliště z 9. nebo počátku 10. století. Doklady
středověkého a raně novověkého osídlení nebyly vzhledem k poloze
výzkumu v zahradní části parcel předměstí Cejl časté. Byly
reprezentovány sklípkem se schodovitou vstupní šíjí, v jehož na
nálezy bohaté výplni, se podařilo nalézt mimo jiné i soubor
reliéfních kamnových kachlů z přelomu 15. a 16. století. Dalšími
objekty z mladšího novověku byly dvě kamenné studny. Důležitým
zjištěním byl nález hrotitého příkopu vymezujícího severní hranici
parcel Cejlu, jehož existenci můžeme předpokládat nejméně od pozdně
středověkého období a zánik v průběhu 17. století.
Nejnovější články
-
12. 02. 2023 P. Duffek–K. Těsnohlídková–V. Gondžalová–A. Kuchař–E. Bílková
Zpracování nálezů z novověké jímky ze zámku v Červené Řečici -
12. 02. 2023 Lenka Sedláčková
Mendelova podpora archeologie -
13. 11. 2022 P. Duffek–K. Těsnohlídková–A. Kuchař–L. Jurnečková-P. Běhoun
Středověká hrnčířská pec v Černovicích (okr. Pelhřimov) -
09. 10. 2022 J. Těsnohlídek, R. Neumannová
Podzemí ve Světlé nad Sázavou -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Tajuplná Stará hora -
29. 08. 2022 Michal Bučo-Katarína Bučová Čerňavová-Alžběta Bedáňová
Na úbočí Starej Hory - Oslavany -
16. 06. 2022 David Merta
Mendelova výstavka -
16. 06. 2022 Hynek Zbranek
5.etapa záchranného výzkumu na Vlněně v Brně a pozvánka na komentovanou prohlídku -
16. 06. 2022 Lenka Sedláčková
Mnich, nebo rytíř? -
25. 04. 2022 Hynek Zbranek - Ondřej Čmelák
SZ Lysice a záchranný archeologický výzkum -
22. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Svratecký náhon aneb brněnské Benátky -
19. 04. 2022 Lenka Sedláčková
Rekonstrukce Mendlova náměstí -
07. 04. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová – Lenka Sedláčková – Jakub Š
Ďáblovi pacholci a stopy po nich -
07. 04. 2022 Petr Duffek – Aleš Kuchař – Petr Běhoun
Nález hypokausta v želivském klášteře -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal – Michala Přibylová
Mizející středověká hradba ve Veselí nad Moravou -
20. 02. 2022 Šimon Kochan, Renata Neumannová
Archeologický výzkum v Jihlavě Masarykovo nám. 21 -
20. 02. 2022 Miroslav Dejmal
Rybník Demalka pod hradem Bukovem -
20. 02. 2022 Jakub Těsnohlídek, Kateřina Těsnohlídková, Josef Krpálek
„Starý“ Havlíčkův Brod -
24. 11. 2021 Lenka Sedláčková
Archeologický výzkum tzv. Mendelova skleníku v parčíku augustiniánského opatství na Starém Brně -
30. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Svatý Jeroným z Leitnerky -
27. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Katalog k výstavě Trojí život středověké keramiky -
23. 09. 2021 Jakub Těsnohlídek, Renata Neumannová
Cihelna Termesivy - Obchvat Havlíčkova Brodu ve světle industriální archeologie -
23. 09. 2021 Lenka Sedláčková
Vyrábělo se pod Provaznickým vrškem zlato ze švestek? -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal – Ondřej Čmelák
595 let od počátku obléhaní Břeclavi -
30. 08. 2021 Michal Bučo, Denisa Wachbergerová
Po stopách prvého kovu -
30. 08. 2021 Miroslav Dejmal
Jižní brána a skleník na hradě Veveří -
23. 07. 2021 Lenka Sedláčková
Pod Provaznickým vrškem -
22. 06. 2021 Hynek Zbranek
Brno - Žabovřeská ulice -
15. 06. 2021 Lenka Sedláčková – Denisa Wachbergerová
Svatá Dorota z Leitnerky -
03. 06. 2021 Lenka Sedláčková
Trojí život středověké keramiky
Starší články najdete v archivu.